„Moc mě těší, že můžeme být inspirací i pro jiné země. Zdaleka to není taková hloupost, jak se snaží někteří naši oponenti předestřít slovenské společnosti. Téměř milion studentů a důchodců na Slovensku využívá cestování vlakem zdarma,“ uvítal socialistický premiér Robert Fico na Twitteru nápad české vlády.
Opatření si pochvaluje i slovenské ministerstvo dopravy, podle kterého dosahují roční náklady zhruba 13 milionů eur, tedy v přepočtu 335 milionů korun.
„Až 60 procent z bezplatné dopravy využívají žáci a studenti. Zároveň díky tomu mohou studenti i důchodci vlakem navštívit jakýkoliv region a lépe poznávat Slovensko, což je pozitivní signál pro podporu cestovního ruchu,“ sdělila iDNES.cz mluvčí resortu Karolína Ducká.
Zmíněné náklady jsou však podle některých kritiků podstřelené, protože odrážejí jen kompenzace dopravcům a nereflektují další náklady - například pronájem vozů a zajištění zvýšené kapacity.
Na Slovensku si registraci k bezplatné přepravě vlakem vyřídil téměř jeden milion lidí. Přibližně polovina všech cestujících tak v důsledku opatření za dopravu vlakem neplatí. Někteří si však ještě po dvou letech od začátku opatření stěžovali na nedostatek místa a přeplněné vlaky zejména o víkendech a během svátků. Stát musel zajistit navýšení kapacity o 1,7 milionu vlakových kilometrů.
„Platící cestující platí dvakrát - ve formě daní i jízdného. Po dvou letech vidíme, že v důsledku cestování ve vlacích zdarma jsme zpátky ve 20. století. Vlaky jsou přeplněné, špinavé a mají zpoždění. Rezignovali jsme na platícího cestujícího, který dnes raději sedne do auta,“ řekl před rokem pro portál pluska.sk Ondrej Matej z Inštitútu pre dopravu a hospodárstvo. Kritizoval však jen cestování zdarma pro studenty, důchodci by podle něj měli mít na bezplatnou dopravu nárok.
Zdarma? Ne, raději „jedničkou“
Čísla na Slovensku ukázala, že stoupl nejen počet neplatících, ale také platících cestujících. Jeden paradox navíc ukazuje, že minimálně část lidí by tuto podporu od státu vůbec nepotřebovala. „Zaznamenáváme stovky případů, kdy cestující, který má možnost cestovat v 2. vozové třídě zadarmo, cestuje ve skutečnosti v 1. třídě a je ochotný si zaplatit doplatek podle platného ceníku, nebo si častěji dokupuje místenku, aby měl jistotu místa k sezení,“ uvedlo již loni slovenské ministerstvo dopravy.
Nabízí se tak legitimní otázka: Pokud mají některé skupiny na to, aby si připlatili vyšší komfort v 1. třídě, proč by jim měl stát přispívat na bezplatné cestování?
V Česku by na bezplatné jízdné mohli dosáhnout děti a studenti do 26 let a senioři od 65 let. Po zaplacení určité, zatím nejasné sumy za bezplatný cestovní pas. (čtěte Železnici hrozí chaos. Vláda zaskočila dopravce jízdným zdarma)
Na Slovensku je věk u studentů ohraničen stejně, ale důchodci mohou po kolejích cestovat zdarma už od 62 let, pokud jsou v předčasném důchodu. Zájemci se musí zaregistrovat a před cestou si vyzvednout lístek pro bezplatné cestování na konkrétní spoj. Počet bezplatných míst je omezen. Pokud se člověk už do vlaku nevejde, musí si buď zaplatit místenku nebo si počká na další spoj. Ve vlacích vyšší kategorie (EuroCity, SuperCity a InterCity) bezplatná přeprava neplatí, ale poskytují se buď slevy, nebo drobný příplatek k lístku pro bezplatnou přepravu.
Zabraňme pojízdným ubytovnám
Tomáš Záruba z Centra pro efektivní dopravu nechtěl na dotaz redakce iDNES.cz krok v Česku hodnotit, protože není jasné, jakých spojů se bude týkat a nejsou známy ani náklady opatření.
„Podle konkrétního provedení se může jednat stejně dobře o věc nepříliš náročnou a pro mobilitu přínosnou, stejně jako o opatření značně drahé a současně s dlouhodobě velmi negativními účinky na rozvoj železnice,“ říká. Podle něj je třeba zabránit tomu, aby se vlaky nestaly „pojízdnými ubytovnami“ některých sociálních skupin nebo aby se nezhoršilo pohodlí platících cestujících, kterých už jsou mnohé vlaky plné.
Podle informací dopravního portálu zdopravy.cz, který citoval vyjádření prezidenta Svazu cestujících ve veřejné dopravě Miroslava Vyky, vedlo na Slovensku bezplatné jízdné k prudkému nárůstu veřejné dopravy.
„Na Slovensku během let 2014 až 2017 došlo k nárůstu ze 47,3 na zhruba 72 milionů, tedy přibližně o 52 procent. Takové zvýšení by u nás znamenalo nárůst počtu přepravených cestujících ze 179 na 270 milionů ročně – tedy je potřeba na takový nárůst cestujících připravit zvýšenou kapacitu vlaků i jejich počtem,“ uvedl a dodal, že by se ministerstvo mělo spíše zaměřit na zlepšení kvality železniční dopravy, například návaznosti či frekvence vlaků.
