Platí to ale jen pro cesty do tisíce kilometrů. Od této vzdálenosti totiž cestující preferují leteckou dopravu. Podle agentury Bloomberg však nové technologie mohou tuto hranici v příštích letech a desetiletích posunout.
„Čas je pro konkurenceschopnost jednotlivých druhů dopravy rozhodující,“ napsali loni vědci z Univerzity Beihang v Pekingu a Univerzity v Jižní Floridě, přičemž se opírali o evropskou studii z roku 2014.
Ministerstvo ignoruje poslance. Rychlovlaky navrhuje jen na 200 km/h |
Vstup vysokorychlostní železnice na trhy ovládané leteckými společnostmi ale ne vždy vede ke snížení počtu dostupných letů. Naopak existují důkazy, že na mnoha místech cenově dostupné jízdenky na vlak podněcují novou poptávku po cestování, což pomáhá vlakům i letadlům.
Nejrychlejší růst železničního průmyslu zažívá Čína, která má největší vysokorychlostní síť na světě. Z Pekingu do Šanghaje jezdí nový vysokorychlostní vlak Fuxing, jehož maximální povolená rychlost dosahuje 351 kilometrů za hodinu. Díky této rychlosti se 1 247 kilometrů dlouhá cesta zkrátila na čtyři hodiny a 28 minut. Podle čínské zpravodajské služby Xinhua vlaky na této trase každoročně využije přibližně 100 milionů cestujících.
Japonské vysokorychlostní vlaky jezdí rychlostí 320 kilometrů za hodinu, díky čemuž trvá cesta z Tokia do Osaky - 500 km - jen dvě a půl hodiny. Na stejných trasách funguje i letecká doprava, která využívá Boeingů 767, 777 a 787. Let trvá přibližně hodinu. Pokud ale započítáme čas strávený na letišti a přesunem do centra města, není mezi leteckou a železniční dopravou často žádný časový rozdíl.
V roce 2015 vlaky v Číně přepravily 910 milionů lidí. Není překvapením, že budoucnost technologie vlaků je právě v nejlidnatější zemi světa. V Šanghaji funguje první maglev vlak fungující na principu magnetické levitace, který může jet rychlostí až 430 kilometrů za hodinu. Tamní inženýři vyvíjejí i vlak, které by se mohl pohybovat ohromující rychlostí až 600 kilometrů za hodinu.
„Letecká doprava sice je ovlivněna tou železniční, ale na čínském leteckém trhu nepozorujeme významné snížení počtu cestujících v letecké dopravě. Ve skutečnosti záleží na konkrétní trase,“ řekl profesor civilního a environmentálního inženýrství z Univerzity v Jižní Floridě Yu Zhang.
Vlaky ovládly trasu z Paříže do Bordeaux
Evropský vysokorychlostní vlakový dopravce Eurostar, který provozuje trasu z Londýna do Paříže a Bruselu, loni přepravil 10 milionů cestujících. Železnice, která byla spuštěna v listopadu 1994, přitáhla hned v následujícím roce 2,9 milionu cestujících. Jízdenky od té doby znatelně zlevnily. Zatímco dříve stála jízdenka 106 dolarů (2 259 korun), dnešní sazby Eurostaru začínají na 39 dolarech (831 korun).
Španělské rychlovlaky slaví 25 let. Kilometr je levnější než v Česku |
Nejkonkurenceschopnější vysokorychlostní železnice v Evropě je na trase Paříž-Bordeaux. Od jejího zahájení vzrostlo využití železnice o 70 procent. „V listopadu jsme dosáhli 82 procentního podílu na trase Paříž-Bordeaux. Tato vysoká rychlost je přínosem pro všechny zákazníky, včetně lidí cestujících kvůli pracovním povinnostem, jejichž počet se ve srovnání s rokem 2016 zdvojnásobil,“ uvedla mluvčí SNCF Rachel Picardová.
Velké letecké společnosti, mezi které patří například Air France-KLM, přenechaly provoz na kratších trasách levnějším rivalům, jako jsou Ryanair nebo EasyJet. „Způsob, jakým letecké společnosti přemýšlejí o cestování na krátké vzdálenosti, se změnil,“ řekla Holly Reedová, výkonná ředitelka společnosti Texas Central Partners, která shání peníze na vybudování trati mezi Dallasem a Houstonem.
Británie postaví novou trať pro rychlovlaky, musí zbourat i nové domy |
Americká železniční síť se po sto letech zanedbávání více podobá rozvojovému světu než Číně nebo západní Evropě. Zatímco železniční dopravci v Asii počítají cestující ve stovkách milionů, v USA jich bylo za rok 2016 jen 31,3 milionu.
Nejrychlejší americký vlak Acela může sice na koridoru Boston-New York-Washington jezdit rychlostí až 241 kilometrů za hodinu, ale jen zřídka přesáhne rychlost 161 kilometrů za hodinu.
