ANALÝZA: Evropa (se) štěpí. Konec jádra se odkládá

  11:00aktualizováno  11:00
Politici v Česku rozhodují o energetické budoucnosti země a zatím to vypadá, že jádro hraje klíčovou roli. Premiér Andrej Babiš před týdnem prohlásil, že nové bloky mají být základním pilířem obnovy výrobních zdrojů elektřiny. Čtyři roky stará, ale stále platná energetická koncepce počítá s tím, že z jádra se bude v roce 2040 vyrábět zhruba polovina elektřiny. Počítá s ním u EU.

Tři zaniklé vsi nemívaly veliké kostely, jen malé kaple, jež patřily pod rouchovanskou farnost. Kapličky dodnes stojí u elektrárny. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Otázka však zní, zda Česko nepůjde po jaderné stezce v Evropě samo. Byť není sice vždy zcela jasné, zda půjde štěpnou reakci něčím nahradit, hlasy po odklonu od jádra napříč Unií sílí.

V čele koalice zemí, které připravují odchod od jádra, je Německo. Nejpozději v roce 2022 vypne poslední jadernou elektrárnu. Ve stejném roce chce odstavit i první část uhelných elektráren, což vyvolává obavy, že motor evropské ekonomiky nebude mít dostatek vlastních energetických zdrojů.

Jaderné bloky v EU

Jaderné bloky v EU

Na cestu bez jaderných bloků se chce z významných zemí vydat také Španělsko, plánuje, že svých sedm bloků odstaví do roku 2035. Na rozdíl od Německa však nepůjde o asistovanou sebevraždu, reaktory nechá víceméně dožít do plánovaného exitu.

O životě bez jádra sní také Belgie či Švédsko. V Belgii už dokonce zazněl konkrétní rok 2025, kdy mimo jiné dožívají „problematické“ reaktory Tihange. Jenže obě země jsou na „atomových“ steroidech výrazně závislejší než Německo. Vlámsko-valonské království dokonce z celé poloviny.

Francie se bez jádra neobejde

Jiné země však přicházejí na to, že se bez jádra nemohou obejít, pokud chtějí dostát cílům na snižování emisí. Například Francie chce oddálit snížení podílu jádra na výrobě elektřiny z nynějších 72 procent na 50 procent o deset let. Současná legislativa počítá s tím, že se to podaří už v roce 2025. Francouzská vláda má příslušný návrh zákona projednat v březnu.

A lobbisté za jádro cítí, že právě argument čistější energie jim pomůže znovu získat půdu pod nohama. Organizace Foratom, která sdružuje evropské jaderné státy, tvrdí, že výkon jaderných elektráren musí být minimálně zachován, aby Evropská unie dosáhla svých cílů v oblasti klimatu.

KVÍZ: Kdo je průkopníkem elektrifikace a kde jsou největší soláry

„Pokud chce Unie do roku 2050 vyloučit uhlíkové emise, je třeba, aby energetický mix byl alespoň z jedné čtvrtiny postaven na jádru. Jaderná energie je nízkouhlíková technologie, která je už dnes k dispozici. A EU by se neměla zaměřovat na technologie, jejichž udržitelnost, technickou i finanční, je teprve třeba prokázat, ale podpořit ty, které ji už prokázaly,“ tvrdí šéf Foratomu Yves Desbazeille.

Vztah Unie k jádru je přitom vcelku ambivalentní. Rozhodnutí, zda zahrne atomovou energii do svého energetického mixu, je na každém členském státu. Komise však posuzuje finanční modely plánovaných jaderných bloků, protože výstavba se obvykle neobejde bez nějaké formy státní „pomoci“.

Ve strategickém dokumentu vzala Evropská komise jádro částečně na milost, když mu přisoudila v energetickém mixu v roce 2050 zhruba patnáctiprocentní podíl. Dnes jede na jádru z evropské osmadvacítky přesně polovina zemí. Funguje v nich 126 reaktorů, které úhrnem dodávají 26 procent „evropské“ elektřiny.

I těch 15 procent však může být problém, bez nových reaktorů na ně Evropa nedosáhne. Životnost stárnoucích bloků totiž nelze donekonečna prodlužovat. Vydržet mohou například dva bloky v Temelíně, které zanedlouho oslaví dvacetiny, či modernizované bloky ve Francii.

V současnosti se v Unii staví jen na čtyřech místech. Ve finském Olkiluoto, ve francouzském Flamanville a také dva bloky v Mochovcích na Slovensku. Ve všech případech se sice významně přiblížilo dokončení stavby, ovšem po násobném nedodržení původního harmonogramu i rozpočtu. Například třetí blok v Olkiluoto se začal stavět v roce 2005, hotovo mělo být pět let poté. Aktuálně se počítá s tím, že zdroj začne dodávat v lednu 2020.

Čtvrtým do mozaiky je Hinkley Point C ve Velké Británii, kde se začalo stavět loni. Proti původním plánům už také nabírá skluz. Foratom uvádí, že země Evropské unie mají v plánu postavit dalších 20 reaktorů. Počítá mezi ně například maďarský Paks 2 či nové bloky v Dukovanech.

Vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl řekl, že výběrové řízení na dostavbu Dukovan by mohlo být vypsáno v roce 2020 či 2021:

Nejčtenější

V žebříčku aerolinek České aerolinie propadly

Letadlo ČSA Boeing 737 - 500 míří z Prahy do Ostravy, kde dostane nový lak.

Na žebříčku společnosti AirHelp se České aerolinie umístily na 59. místě ze 72 hodnocených aerolinek. Jako nejlepší se...

Boeingy nikdo nechce. Do firmy nepřišla objednávka ani na jeden typ letadla

Boeing 737 MAX 8

Špatné časy Boeingu pokračují. Poté co si v březnu nikdo neobjednal problémový letoun 737 Max, výrobce letecké techniky...

Z Prahy do Brna autem na baterky. Jedno nabití elektrickému golfu nestačilo

Volkswagen e-Golf

Budoucnost automobilismu? Zatím ne. MF DNES zkoušela, jak se žije s elektrickým golfem. Ve městě funguje obstojně, ale...

Vlak jako metro. Na pražské letiště se pojede o 10 minut rychleji

Vizualizace části úseku vlaku na ruzyňské letiště - Masarykovo nádraží v Praze.

Vlakem nebo metrem na pražské letiště? Zatímco Pražáci by raději pro chybějící spojení do centra města preferovali...

Cibule z konce světa. České řetězce ji vozí 18 000 km z Nového Zélandu

Cibule z konce světa. Řetězce nakupují zeleninu až na Novém Zélandu.

Cibule z Řecka, Egypta, ale i z Nového Zélandu, nejvzdálenější země na planetě od České republiky. Tuzemské řetězce...

Další z rubriky

Až o 13 korun dražší krabička. Kuřáci si připlatí víc, než se zdálo

Ilustrační fotografie

Kouření může zabíjet a za hříchy se platí. Celou pravdu však kuřákům ministerstvo financí ani zdravotnictví neřekly:...

Exekuční lavina za bilion korun. Vláda chce bezútěšnou situaci řešit

Exekuce

Počet lidí v exekuci se meziročně mírně snížil. Beznadějně zadlužený nicméně zůstává každý desátý dospělý obyvatel...

Výdaje na varroázu rostou, loni dosáhly 30 milionů. Včely ale umírají dál

Včela medonosná (28. února 2019)

Boj proti kleštíkovi včelímu, který je schopen přes zimu zlikvidovat celé včelstvo, čím dál víc vysává dotace pro...

Najdete na iDNES.cz