Index odpovědného úvěrování stejně jako loni ukazuje, jak velké jsou rozdíly mezi nebankovními společnostmi. Zatímco ty větší jsou pro lidi hledající úvěr podobně bezpečné jako banky, mnohé menší nabízejí půjčky za výrazně nevýhodnějších podmínek.
Obecně podle Indexu platí, že u nebankovních společností je nutné počítat s tím, že dlužník úvěr přeplatí mnohem víc než u banky. Některé nebankovní společnosti totiž mohou mít úrok i ve stovkách procent.
„Vůbec nejhůře vychází Půjčka7 od firmy Kontext Trade International, kde kombinace poplatku a úrokové sazby odpovídá efektivní úrokové sazbě asi 700 procent ročně. V praxi to znamená, že domácnost, která si u této společnosti půjčí 20 tisíc korun, za měsíc při jejich vrácení zaplatí o zhruba 12 tisíc více,“ upozorňuje David Borges, analytik neziskové organizace Člověk v tísni.
Při prodlení se splacením pak vyjdou ty nejdražší půjčky na desítky tisíc korun. Mezi ně patří půjčky od společností Ofin.cz, Rerum Finance nebo Švýcarská půjčka.
Kdo chce moc, nemá nic
Půjčky s úrokovou sazbou převyšující zhruba 60 procent ročně jsou ale podle českých soudů v rozporu s dobrými mravy, a tudíž neplatné. Lidé jsou v takových případech často povinní vrátit pouze vypůjčenou částku.
„V současné době řešíme stovky podobných případů, kdy věřitelé z řad nebankovních společností lidem někdy i vracejí peníze splacené nad rámec výše původní půjčky,“ upřesňuje vedoucí dluhového poradenství v Člověku v tísni Daniel Hůle. Doporučuje lidem, kterým jsou účtovány vysoké úroky, aby se obrátili na help linku 770 600 800, kterou zřizuje Člověk v tísni.
Půjčka může být neplatná také v případě, že poskytovatel dostatečně neposoudí schopnost zájemce o půjčku splácet. „To znamená, že neověří příjmy, spokojí se se zjevně podhodnocenými životními náklady nebo ignoruje řadu již čerpaných nesplacených úvěrů,“ popisuje Borges.
Denní úrok místo ročního
Kromě ceny úvěru hodnotí Člověk v tísni ve svém průzkumu také to, jak transparentně poskytovatel půjčky své klienty informuje o všech podmínkách. „Někteří poskytovatelé se snaží maskovat vysoké úrokové sazby tím, že na webových stránkách uvádějí měsíční, nebo dokonce denní úrok místo ročního. Setkat se můžeme i s tím, že společnost účtuje nízký nebo žádný úrok, zároveň ale zahrnuje do splátek úvěru vysoké poplatky,“ píše se v průzkumu.
„Bedlivěji jsme se věnovali také dostupnosti informací pro klienty, kteří mají problémy se splácením,“ uvádějí dále autoři průzkumu. I zde stále panují zásadní rozdíly. Nejlépe hodnocené společnosti mají snadno přístupné informace přímo na webu. Kromě obecných informací o nutnosti řešit problémy včas vybízejí i ke kontaktování instituce či popisují možnosti řešení, například kdy a jak je možné splátku odložit.
Uvěřila nabídce na zhodnocení peněz. Nakonec kvůli dluhům skončila v exekuci![]() |
Takto kvalitní informace lze dohledat přinejmenším u poloviny hodnocených produktů. Ve čtyřech případech naopak informace chybí úplně, pokud pomineme uvedení telefonního čísla. To platí o webu Fio banky, Ofin.cz a Půjčky7.
Rozdíly jsou i v poskytování informací o sankcích či upomínkách. Přibližně u poloviny poskytovatelů lze najít přehledné informace přímo na webu či ve specializovaném dokumentu. U šesti společností je naopak jediným zdrojem informací samotný text smlouvy. S nejdelší smluvní dokumentací v rozsahu vyšších desítek stran se spotřebitel setká u kreditních karet Komerční banky, Raiffeisenbank a mBank.
Rizikové kreditky
Nejdostupnější půjčkou zůstává bankovní kontokorent, který poskytují bankovní domy. Za ten banky obvykle požadují roční úrok kolem dvaceti procent. Pro modelový měsíční úvěr ve výši 20 tisíc tak vyjde zhruba na tři sta korun. Ani tento úvěr však není bez rizika. „Kontokorent je zákeřná past zvláště pro mladé, kteří se, dokud nezačnou pořádně vydělávat, stanou vlastně jistými vazaly banky,“ varuje Hůle.
O něco dražší je půjčka prostřednictvím kreditní karty. Měsíční úrok ale i v takovém případě obvykle nepřekročí 400 korun. „Pokud kreditkou platíme za zboží či služby, lze využít bezúročného období a při včasném vyrovnání dluhu nestojí půjčka nic. Pozor ale, když potřebujeme čerpat hotovost. Pokud kreditkou vybereme peníze z bankomatu, účtuje se úrok od prvního dne. Zdaleka ne každý majitel kreditky to ví,“ upozorňuje analytik Borges.
Největší riziko kreditek spočívá jinde. Při splácení půjčky z kreditní karty totiž stačí hradit jen takzvanou minimální splátku. Ta obvykle představuje 3 až 5 procent z vypůjčené částky. „Potíž je v tom, že při využití těchto minimálních splátek dochází jen k velmi pomalé úhradě původního dluhu, protože mezitím nabíhají nové úroky a poplatky. Lidé jsou tak často překvapeni, že po mnoha měsících splácení jsou s úhradou dluhu téměř na začátku,“ uzavřel David Borges, analytik neziskové organizace Člověk v tísni.