Nejzodpovědněji se chovají mladí do 26 let a senioři s maturitou či vyšším vzděláním. Výši své půjčky častěji považují za bezpečnou vysokoškoláci. Naopak větší obavy panují u lidí s nižším vzděláním.
Více než dvě třetiny dotázaných pak předpokládají, že bezpečné procento výše měsíční splátky je do dvaceti procent příjmů. Případnou neschopnost splácet by třetina řešila vyjednáváním o odkladu splátek a čtvrtina by si peníze půjčila od příbuzných nebo známých.
V příštím roce zvažuje půjčku osm procent Čechů. Čtvrtina z nich ji plánuje úvěr v rozmezí 100 až 200 tisíc korun. Nejčastěji chtějí půjčené peníze využít na rekonstrukci bytu, což je nárůst proti loňskému roku. Ve srovnání s loňským rokem naopak výrazně ubylo lidí, kteří zvažují úvěr kvůli vybavení bytu, spotřební nebo bílé elektronice. Kvůli obavě z rostoucí inflace patnáct procent Čechů v příštím roce půjčit neplánuje.
Co se týká typů půjček, tak Češi nejčastěji používají nákup na splátky, kontokorent a spotřebitelské úvěry a půjčky. Kontokorent využívají zejména na běžné nákupy (43 procent) nebo jako rezervu (33 procent). S nákupem placeným kreditní kartou má pak zkušenost 28 procent dotázaných. Nejčastěji ji využívají jako rezervu (63 procent) nebo na běžné nákupy (12 procent).
Dvě třetiny Čechů, kteří mají v současnosti půjčku nebo nákup na splátky, využívají pouze jednoho poskytovatele půjčky. Naopak sedm procent dotázaných si půjčilo u tří a více poskytovatelů. Nejčastějším předmětem splátky je auto nebo motorka či rekonstrukce bytu. Půjčku na splacení jiné půjčky využívá desetina lidí.
Peníze na umoření jiné splátky by si zvažovalo půjčit čtrnáct procent Čechů v případě, že by se do nutnosti takové situace dostali. Více než polovina z nich by si půjčilo u banky, zhruba třetina pak u příbuzných nebo známých.
„Naprostá většina lidí si uvědomuje, že půjčovat si na umoření jiné splátky není příliš zodpovědné chování, na druhé straně čtrnáct procent cítí, že by se do takové situace mohlo někdy dostat. Pozitivní zprávou v tomto kontextu je alespoň to, že by primárně tuto situaci chtěli řešit se svou bankou spíše než s někým, kdo by jejich problémy mohl ještě více prohloubit“, uvádí Michal Straka z agentury Ipsos.
Celkový objem úvěrů domácností se ke konci září zvýšil o pět miliard na dva biliony a 225 miliard korun, přičemž podíl těch nesplácených činí zhruba 28,9 miliardy korun, tedy 1,2 procenta. Na této úrovni je od loňského června. U hypoték je tento podíl 0,6 procenta. Tato hodnota se nezměnila od května 2022.
Když půjčku, tak z banky
Peníze od banky si půjčilo 58 procent dotázaných, to je ve srovnání s loňským rokem o pět procentních bodů víc. Stoupl taky počet lidí, kteří si půjčují od známých a příbuzných. U lidí mezi 18 a 26 lety je to dokonce polovina z nich.
O průzkumuPrůzkum České bankovní asociace proběhl v listopadu 2023 na reprezentativním vzorku populace ve věku 18 až 79 let. Velikost vzorku je 1 000 lidí. |
„Češi, kteří si ve sledovaném období půjčku vzali, k tomu v rostoucí míře využili banky, za poslední rok se blížíme k téměř 60 procentům. To je samo o sobě dobrá zpráva především z pohledu relativně nízkého rizika, protože z hlediska klienta jde o velmi obezřetný postup,“ uvádí Filip Hanzlík, hlavní právník a náměstek výkonné ředitelky České bankovní asociace.
Viditelně podle něj také roste jistý optimismus, když stoupá procento lidí, kteří vyjadřují přesvědčení o tom, že své půjčky jsou schopni bez výkyvů splácet. „Podobně jako v minulých letech ale vnímám jako problematické, že dost velká skupina lidí si při sjednávání půjček s nebankovními společnostmi vůbec neověřuje, zda má taková společnost příslušnou licenci od České národní banky. Míra rizika v takových případech znatelně roste a dlužník se pak snadno může dostat do velmi nepříjemné situace,“ vysvětluje dále Hanzlík.
