Podle Luboše Kastnera, zástupce gastronomů z Asociace malých a středních podniků, provozovatelům restaurací rostou nejen provozní náklady, ale také ceny většiny surovin, nejvíce pak cena masa, o více než třicet procent. „Největší zlom se dá očekávat už na podzim, kdy se růst cen jídel zastaví, avšak hosté budou návštěvy v restauraci rapidně omezovat,“ říká Kastner.
Dva ze čtyř klíčových faktorů, podle kterých se zaměstnanci rozhodují, kam půjdou na oběd, jsou spojeny s útratou. „Do které restaurace půjdou zaměstnanci na oběd, ovlivňuje zejména cena jídla a nabídka výhodného poledního menu v kombinaci s vnímanou chutí i kvalitou jídla, ale také s docházkovou vzdáleností restaurace,“ doplňuje nezávislý konzultant výzkumu trhu Miroslav Fous.
Důležitým faktorem jsou podle něj také stravenky. „Zaměstnanci, kteří nedostávají stravenky, v restauracích skoro neobědvají. Naopak polovina zaměstnanců, kteří dostávají stravenky, v restauracích obědvá běžně,“ prohlašuje.
Podle průzkumu agentury Ipsos lidé bez stravenek vynakládají za oběd v průměru 83 korun, lidé se stravenkami 107 korun. Cena se vztahuje na obědy z restaurací, zaměstnaneckých jídelen i na ty, které si zaměstnanci koupí třeba v supermarketu.
Méně gulášů i palačinek
Náklady na obědy pro zaměstnance přitom rostou. Podle dat společnosti Dotykačka ČR, jejíž pokladní systém využívá více než čtvrtina tuzemské gastronomické scény, ceny obědů v restauracích za poslední tři roky vyskočily až o 25 procent. Aktuální průměrná cena oběda činí 161 korun, zatímco před třemi lety stál 128 korun.
„K největšímu nárůstu cen došlo u tradičních pokrmů, jako je řízek a smažený sýr. Naopak k nejnižšímu nárůstu došlo u jídel, jako je rizoto a salát Caesar,“ uvádí ředitel rozvoje produktu a služeb ve společnosti Dotykačka ČR Vladimír Sirotek.
Mění se i skladby prodávaných jídel. Meziročně se prodalo méně gulášů, steaků či palačinek, zatímco svíčkové se prodalo v průměru stejně jako v roce 2019. „Během sledovaného období naopak výrazně stouply prodeje salátu Ceasar a burgerů,“ doplňuje Sirotek.
Drahé obědy hosty odrazují. Hospody musí změnit koncept, varuje restauratér |
Tržby za jídlo v jedné provozovně narostly i o více než 30 procent. „S nástupem letní sezony rostou v gastru jak celkové tržby, tak obědové. Obědový čas však má své limity, proto celkové tržby rostou výrazněji. V zimě tvořily obědové tržby přibližně pětinu souhrnných gastro tržeb, s nástupem léta jejich podíl klesl k 17 procentům,“ tvrdí Sirotek.
Pro většinu nejprodávanějších jídel, jako je guláš, svíčková, polévka či rizoto, je typický denní vrchol v čase obědů, kdy se prodá takřka padesát procent všech porcí. Naopak saláty, burgery a pizzy se v průběhu celého dne prodávají poměrně vyrovnaně.
„Tyto souvislosti jsou velmi důležité zejména nyní, kdy obědové tržby nejprodávanějších jídel rostou rychleji než ty večerní, ať už kvůli zdražování, nebo díky novému typu zákazníků, kteří upřednostňují rozvoz,“ říká Sirotek.
Průměrná cena nejprodávanějších jídel v době obědů nyní činí 148 korun, zatímco za tatáž jídla k večeři zaplatí zákazník o 20 procent více, v průměru 176 korun.
Do restaurace jdou jen občas
Podle průzkumu agentury Ipsos až polovina zaměstnanců připouští, že v restauracích obědvá méně často než v roce 2019 a takřka nikdo frekvenci návštěv restaurací nezvýšil. V uplynulých dvou letech pandemie vyhnala zaměstnance z pracovišť, z restaurací i jídelen a přiměla hospodyňky řešit celodenní stravu svépomocí. A pak přišel rychlý růst cen. Proto dnes razantní růst zaznamenává jídlo přinesené z domova v krabičce. Víkendové zbytky si nosí přibližně 20 procent respondentů.
„Obliba konzumace obědů přinášených z domova je stejně jako během lockdownů i dnes nejrozšířenější formou obědvání mezi zaměstnanci. Dříve nebo později budou lidé zase řešit dilema financí versus pohodlí,“ říká konzultant Fous.
