Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv„Tato krize má dvě části. V té první by se vláda měla obrátit na epidemiology a zdravotníky a udělat bezpečnostní opatření. Tuto část jsme splnili a teď bychom se měli začít zaměřovat na pomoc lidem,” říká Matějka. Toho ve středu nominovali Piráti a STAN jako svého kandidáta do Ústředního krizového štábu.
„Zásadní je se zaměřit na pomoc firmám a domácnostem, taková situace nikdy nebyla a je to úplně nový druh krize. Nemůžeme říct, že firmy, co se teď neudrží, mají prostě zkrachovat a v budoucnu je nahradí jiné,” vysvětluje.
„Jsou totiž firmy, které vyrábějí kvalitní produkty, o které je v běžném provozu zájem a prodávají se, teď však přijdou o své zákazníky a dostanou se do potíží. Firma, která má stále potenciál a může být stále užitečná, najednou nemá na výplaty a nutně potřebuje pomoc státu,” dodává
Příspěvek státu na mzdy |
V této chvíli by podle něj měl zakročit stát. „Momentálně bohužel nepomůžou ani banky, protože jsou přehlcené. Všechny západní státy se už začínají vydávat cestou vyplácení mezd pro zaměstnance, kteří úplně nerozvázali pracovní vztah se zaměstnavatelem, ale zaměstnavatel momentálně nemá na jeho vyplacení,” říká.
Platy jsou nejdůležitější položkou a je nutné udržet zaměstnance. „Často to funguje u firem a institucí, které mají skvělý tým, ale současnou situací trpí. kdyby se jim však tým rozpadl, najít podobě dobrý a schopný by trvalo i několik let,” uvádí Matějka.
Pomoc domácnostem
Pomáhat by se podle něj mělo i úvěrově, například na nájmy a také živnostníkům a domácnostem. „Třetina lidí nemá úspory a vláda bude muset zakročit, aby měli krizí postižení lidé co jíst a mohli normálně žít. Vláda bude muset do pár týdnů podniknout nutné kroky a všem lidem mimo důchodců, co pobírají důchod, dětí a státních zaměstnanců, poslat jednorázové platby. Osobně si myslím, že by mělo jít o částku kolem deseti tisíc korun. To by měl nás rozpočet zvládnout,” říká.
Koronavirus v Česku |
„Momentálně nevíme, kolik lidí takovou pomoc potřebuje, ale to vše zjistíme časem. Plošně vyplatit všem peníze, samozřejmě není ideální řešení a za pár let se může ukázat, že v tom byla spousta chyb. Je ale asi lepší udělat více, než méně. Jinak si to tu rozbijeme nejen ekonomicky, ale i společensky,” nastiňuje Matějka způsob, kterým by vláda měla občanům v nouzi pomoct.
„Samozřejmě by to nemělo být dlouhodobé. Pokud by se během měsíce vyplatilo zmíněných 10 tisíc, stálo by to stát okolo 50 miliard korun. To je něco co bychom zvládli klidně i dva měsíce,“ dodává.
Spolupráce a nejistota
Často se řeší otázka, zda je první zdraví nebo ekonomika. Samotné zdraví však může ovlivňovat ekonomiku, stejně tak jako ekonomika ovlivňuje zdraví. Podle Matějky bychom si proto měli dávat pozor na to, jak moc přísná opatření zavedeme. „Když uděláme až příliš přísná opatření a přeženeme to, můžeme o životy začínat přicházet z úplně jiného důvodu. Peníze se totiž mohou začít promítat do zdraví,” říká.
Kromě dopadu na malé živnostníky, sdílenou ekonomiku a mnoho podniků by se krize kolem koronaviru mohla promítnout i do schodku státního rozpočtu. „Myslím si, že schodek 200 miliard, který vláda navrhuje, bude vyšší, ale nikdo neví o kolik. Tato krize může trvat měsíc, nebo dva, ale také může setrvávat velmi dlouho, nikdo to nedokážeme odhadnout,” vysvětluje Matějka.
„Na této krizi je nejvíce specifické to, že máme obrovskou nejistotu. Je to určitě horší krize, než jaké jsme čelili v roce 2008. Některé následky nepůjdou tak lehce opravit. Až se nám znovu otevřou restaurace, nedáme si tam dva obědy, abychom napravili to, co jsme tam v předchozích měsících neutratili. Věřím, že některými odvětvími to zatřese a přijdou s novými inovativními nápady, ale dopad nebude nějak extra pozitivní,” vyjadřuje Matějka obavy dopadu koronaviru na českou ekonomiku.
Zaznívají hlasy, že po opadnutí krize bychom měli co možná nejvíce podporovat českou ekonomiku. S tím ale Filip Matějka úplně nesouhlasí.
„Nemyslím si, že jezdit na dovolenou po Česku, jíst v našich restauracích a kupovat pouze tuzemské produkty je správná cesta. Zahraniční spolupráce je velmi důležitá a když to uděláme my, udělají to i Němci, Poláci nebo Slováci. Naopak si myslím, že bychom se měli třeba snažit pomoci Italům, protože se klidně může stát, že o pár měsíců později se situace obrátí a my budeme potřebovat pomoc od nich. Když sousedovi hoří dům, taky mu pomůžete a nenasyslíte si vědra před ten svůj, abyste měli čím hasit, až vás to zasáhne,” dodává ekonom na závěr.
