Když se v roce 2008 zhroutil americký realitní trh, na vině byly hypotéky. Banky je totiž poskytovaly i lidem, kteří je nebyli schopní dlouhodobě splácet. Vytvořila se tak bublina, která po splasknutí pohřbila několik velkých bank.
Ve Spojených státech by se teď přitom mohl podobný scénář podle mnohých analytiků opakovat. Viníka však tentokrát vidí jinde – podle nich jím je koronavirus způsobující nemoc COVID-19. Nejspíš kvůli němu totiž rapidně zpomalí celosvětová ekonomika a mohl by se tak spustit dominový efekt (podrobnosti v článku Čeká nás globální recese, svět se z ní oklepe v příštím roce, tvrdí MMF).
„Největším výdajem zaměstnavatelů jsou nájmy (a hypotéky, pozn. red.),“ uvedl pro agenturu Bloomberg Tom Barrack, jeden z největších amerických realitních magnátů. „Když se zastaví obchod, nebudou je moct platit. Nebudou schopné pokrýt úroky a banky kvůli tomu nezvládnou zaplatit svým investorům. Pak by se to všechno zhroutilo,“ dodal.
Větší než v roce 2008
Finanční problémy by vyústily v hromadné propouštění. V takovou situaci by už na nájmy neměly nejen firmy, ale ani běžní lidé. Podle Barracka i dalších magnátů a ekonomů by tak mohla vzniknout krize ještě větší, než byla ta z roku 2008.
Burzy po celém světě se vzchopily, investoři spoléhají na státní podporu |
První záblesky problémů už jsou přitom vidět i dnes, upozorňuje Bloomberg. Některé velké realitní společnosti, například Zillow Group, pozastavily část svých operací. Flagstar Bancorp, jedna z velkých bank půjčující poskytovatelům hypoték, přestala uvolňovat finance těm, za které se nezaručuje stát.
Magnáti tak začínají žádat vládu, aby firmy začala finančně podporovat – například tím, že přesvědčí banky, aby jim centrálně odpustily část úroků. „To, co teď všichni potřebují, je takový timeout. Dejte jim dva nebo tři měsíce, ať se všechno nejdříve srovná,“ doplnil Barrack.
Opatření nemusí stačit
Někteří ekonomové se však obávají, že ani státní podpora nebude stačit. A to i proto, že se na její podobě americká vláda není schopná dohodnout s Kongresem. Současný návrh této dvoubilionové injekce se totiž nelíbí Demokratům.
Pomoci se prozatím snaží hlavně tamní centrální banka Fed. Ta sice zavedla opatření, která splácení hypoték usnadňují, mají však svá omezení. Nevztahují se na zhruba 14 procent hypoték v USA. Celková hodnota této části přitom činí zhruba 1,5 bilionu dolarů (přes 38 bilionů korun, což je zhruba dvacetinásobek českého státního rozpočtu).
Současné problémy navíc mají dopad i na akciové trhy jako celek. Světové indexy se kvůli šíření COVID-19 během posledního týdne propadaly a investory svírala panika. „Pracuji v oboru přes dvacet let,“ uvedl finančník Eric Rosen, který pamatuje i pád tzv. dotcom bubliny. „Ale doteď jsem nikdy neviděl, že by někdo nechával nabídky na prodej na trhu i o víkendu,“ dodal.
V úterý však část akciových titulů díky zavedení opatření centrálních bank začala posilovat. Index tokijské burzy Nikkei si připsal přes sedm procent, panevropský index STOXX 600 krátce po zahájení přidával asi 3,9 procenta, během dne se zisk vyšlphal až na zhruba 6,5 %. Také americké akcie v úterý výrazně zpevnily, Dow Jones si připsal více než 11 procent. Růst pokračuje i ve středu.
