Řeč je o návrhu ministerstva zemědělství, na jehož základě se mají rozšířit oblasti, které jsou označené jako ohrožené erozí. A to dost výrazně. Celkově asi o padesát procent. Přitom na těch nejvíce ohrožených by se nemohly pěstovat některé plodiny: brambory, kukuřice či řepa, jež mohou k degradaci půdy přispívat.
To vadí hlavně zemědělcům, kteří mají živočišnou výrobu a potřebují kukuřici pro zvířata. „Způsobí nám to komplikace,“ potvrdil ředitel družstva Agrotech Poličná Jindřich Šnejdrla. „Pěstujeme i vojtěšku, ale bude to náročné. Nějak si s tím budeme muset poradit,“ poznamenal předseda představenstva Agrodružstva Morkovice Josef Uchytil.
Původní návrh ministerstva zemědělství byl ještě přísnější než ten aktuální, kdy se má rozsah ploch silně ohrožených erozí zvětšit o zhruba jedenáct procent. A to od léta příštího roku, i když to mělo být původně už od letoška.
„Snahou je poskytnout zemědělcům dostatečný čas na přípravu, zejména na uzpůsobení osevních plánů,“ upřesnil mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. „Nachystané změny jsou tak zásadní, že zemědělci a kontrolní aparát potřebují na přípravu delší čas. Neznamená to však, že odkladem rezignujeme na protierozní ochranu.“
Kvůli erozi půdy se má měnit pěstování plodin, zemědělci měli výhrady |
Zemědělci odklad vítají, byli by ale raději, kdyby se současná pravidla vůbec neměnila. O to usiluje také Agrární komora ČR.
„Chceme, aby to zůstalo v dnešní podobě. Myslím si, že hlas zemědělců je v tomto docela jednotný,“ nastínil krajský šéf agrární komory Martin Gabrhelík, který je současně ekonomem společnosti Zámoraví z Břestu. Podle něho stát změnu odložil, protože na ni sám nebyl ještě připravený. „Nevím, jestli nám před volbami trochu vyjdou vstříc. Pořád se o tom jedná, i když ministr vystupuje tak, že už je to uzavřená věc,“ dodal.
„Myslíme si, že to může dojít do změny, která bude plus minus korespondovat s tím, co platí dnes,“ věří Šnejdrla. Podle něho by to mohly ovlivnit i červnové volby do Evropského parlamentu, protože Česká republika opatření zavádí v kontextu bruselské legislativy. „Dnešní Evropský parlament je silně zelený,“ tvrdí Šnejdrla. „Výsledky voleb by tak mohly celou strategii změkčit. Protesty byly napříč Evropskou unií, obavy nemají jenom čeští zemědělci,“ připomněl.
Se zpřísněním se počítá
Ministerstvo podle Bílého se zpřísněním počítá, byť s odkladem. Na národní i evropské úrovni se totiž zavázalo, že se jedná pouze o roční posun a nové podmínky spuštěny budou.
„Takže nepředpokládáme, že by ke změně nedošlo,“ zmínil Bílý. „Jedná se o nutnou změnu, jelikož není možné mít nastavená mírnější pravidla pro získání dotací, než jaká vyžaduje platná legislativa.“
Změny se také musejí objevit ve strategickém plánu Společné zemědělské politiky na období 2023 až 2027, který schválila Evropská komise s ještě původním navýšením v roce 2022.
Stát žádá Brusel o další roční odklad protierozních požadavků |
Současná protierozní opatření se vztahují na čtvrtinu orné půdy, což je v porovnání s řadou členských zemí Evropské unie více než dvojnásobný rozsah. Na silně ohrožených půdách se nesmějí pěstovat širokořádkové plodiny, jako jsou kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice nebo čirok. Důvodem je fakt, že se sejí dál od sebe než obilí. Proto mohou prudké deště snáze odnést půdu z polí, hlavně když jsou ve svazích.
„Argumentují, kolik půdy voda odnáší, já ale u nás nevidím půdu splavenou,“ podivuje se Uchytil. „Dříve jsme pěstovali 500 hektarů kukuřice na zrno, teď už neděláme ani hektar, pouze pro živočišnou výrobu,“ konstatoval. Podle Uchytila v tom hrají roli nejen už platná opatření, ale také černá zvěř, která působí v lánech kukuřice značné škody.
Erozí ohrožené plochy budou rozdělené
Chystanou změnou se mají erozně ohrožené plochy rozšířit na pětašedesát procent s tím, že budou rozděleny na silně a dvě kategorie mírně ohrožených.
„Zemědělci na nich musí volit šetrnější metody hospodaření, aby ochránili svá pole a zároveň zachovali zemědělskou produkci. Za porušení jim hrozí zkrácení dotací,“ upozornil Bílý. „Byly nastaveny různé možnosti technologií od jednoduchých po specializované. K půdoochranným technologiím ministerstvo zemědělství připravuje vydání příručky,“ předestřel.
Pro zemědělce to bude mimo jiné znamenat zvýšení nákladů. Hájí se také tím, že nepotřebují, aby jim stát říkal, jak se mají starat o půdu, na níž sami hospodaří.
„Je to kalkulačka, která to spočítala, podobně jako si Povodí Moravy spočítá stoletou vodu. Myslím si, že to je zbytečné,“ domnívá se Gabrhelík. „Nejde globálně říci, jak máme hospodařit, každý podnik je trochu jiný,“ dodal s tím, že tam, kde jsou lány ve svahu, je hrozba eroze větší.
