Důvodem, proč je kolo a elektrokolo v provozu stále strojem podivínů, je do značné míry stále nedostatečná síť bezpečných cyklostezek. Zejména ve městech je podle dopravního experta a jednatele spolku Partnerství pro městskou mobilitu Jaroslava Martinka jízda na kole poměrně nebezpečný způsob dopravy. Česko je tak za západní Evropou v počtu lidí dojíždějících do práce na kole pozadu, protože je jízda byť i ve vyhrazeném pruhu mezi auty neláká.
Běžně totiž platí, že kolo jako preferovaný dopravní prostředek volí ti, kteří dojíždějí do pětikilometrové vzdálenosti. U elektromotorek a elektrokol je pak komfortní vzdálenost, kdy člověk nedorazí unavený nebo zpocený, deset až dvanáct kilometrů. Lidé ale musí mít cesty, na kterých se budou cítit bezpečně.
Těžkých nehod je hodně
Nepřekvapí proto, že většina lidí z necelých šesti set respondentů elektrokola nejčastěji používá právě na cyklostezkách nebo na lesních a polních cestách, kdy je setkání s auty spíše výjimečné. I přesto počet nejzávažnějších nehod se smrtelným zraněním elektrocyklisty v Česku rok od roku vzrůstá spolu s tím, jak se prodej elektrokol rozmáhá. Ke zhruba 5,5 milionu jízdních kol v Česku mezi roky 2016 a až 2020 přibylo na tři sta tisíc elektrokol. Na počtu smrtelných nehod ale mají elektrokola výrazně vyšší podíl, než kolik by odpovídalo jejich zastoupení. Například vloni podle dat CDV na silnicích zahynulo 28 cyklistů a 12 lidí na elektrokolech.
Většina oslovených považuje oba dopravní prostředky za stejně bezpečné. To ale podle oslovených expertů rozhodně neplatí u takzvaných přečipovaných elektrokol, která cyklistovi pomáhají s výkonem i po dosažení 25kilometrové rychlosti. Přestože je takováto úprava zakázaná, není nijak výjimečné, když i oficiální prodejci toto přečipování zákazníkům umožňují. Podle ankety se s tím setkalo přes 12 procent respondentů a ještě o procentní bod vyšší podíl respondentů připustil, že přečipované kolo používá.
Problémy s policií i pojišťovnou
Podle Lukáše Kaduly bude počet lidí s přečipovanými elektrokoly ještě mnohem vyšší, ne všichni jsou podle něj ochotni se k tomu i v anonymní anketě přiznat.
Cyklista může za přečipované elektrokolo zaplatit i desetitisícikorunovou pokutu. Mnohem více by ale peněženku majitele takovéhoto elektrokola provětralo, kdyby přečipování místo strážníků po nehodě odhalila pojišťovna.
„Elektrokola jsou těžší než klasická kola, adekvátně k tomu roste brzdná dráha, zvyšují se odstředivé síly při průjezdu zatáčkou,“ popsal rozdíly mezi klasickým a elektrokolem Roman Budský ze spolku Vize 0, který se zabývá snižováním počtu nehod na tuzemských silnicích.
Při vyšších rychlostech, které přečipovaná kola umožňují i méně zdatným cyklistům, to pak podle něj může vést k vyššímu počtu nehod se zraněními. Elektrokola si navíc pořizují i starší lidé, kteří by na klasické jízdní kolo už nesedli. To potvrzuje i průzkum CDV, podle kterého je zhruba 91 procent uživatelů ve věkové kategorii nad 34 let a zhruba 37 procent dosáhlo 55 let nebo jsou starší.
Právě kombinace vyššího věku a odstraněného rychlostního omezovače pak podle expertů stojí za řadou nehod.
Proto se problematikou už začínají zabývat i pojišťovny. Přečipované kolo je totiž podle české legislativy nezpůsobilé k provozu na silnicích. „Získá-li po škodě takovou informaci pojišťovna, má právo krátit pojistné plnění, protože klient porušil základní zásadu postupovat v souladu se všemi předpisy a takovým způsobem, aby pojistná událost nenastala,“ uvádí k problematice tuningu elektrokol pojišťovna Uniqa.
10. července 2019 |
