Při předpokladu investičních nákladů na úrovni 160 miliard Kč za jeden velký blok by mohl objem investic do nových kapacit jaderné energetiky dosáhnout mezi lety 2029 až 2052 přibližně 1 160 miliard Kč, z toho 703 miliard by směřovalo do české ekonomiky, hlavně do do strojírenství a inženýrského stavebnictví.
„Jaderná elektrárna není triviální stavba, pořád jsou u nás ještě lidé, kteří s tím mají zkušenosti,“ říká prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza. Podle něj jsou domácí firmy připravené a dostatečně flexibilní se na výstavbě nových jaderných zdrojů podílet.
České stavebnictví se však bude muset zároveň vypořádat i s problémy, jako je nedostatek lidských kapacit, komplikovaná dostupnost specifických stavebních strojů i možný nedostatek stavebního materiálu jako kámen, štěrkopísek a vápenec. Výstavba jednoho plánovaného bloku spotřebuje přibližně 200 000 metrů kubických betonu a podle některých odborných analýz může být většina lomů v České republice do deseti let uzavřena.
O zakázky usiluje i Metrostav
Všichni tři dodavatelé si jako hlavního stavebního partnera už vybrali firmy ze své domovské země. U jaderných projektů přitom tvoří stavební část 20 až 22 procent z nákladů.
„My si na to nestěžujeme a ani proti tomu nechceme bojovat, firmy mají ohromné zkušenosti s výstavbou jaderných zdrojů, které se u nás dlouho nestavěly. Ale rádi bychom dosáhli nějakého objemu, chtěli bychom být na úrovni partnera z padesáti procent,“ říká Lukáš Zedník, zástupce ředitele závodu Metrostav DIZ. Potvrdil, že se všemi třemi uchazeči o tendr Metrostav již jednal.
Francouzi slibují účast Čechů při dostavbě Dukovan. Zapojí se desítky firem |
Kdyby si české stavebnictví mohlo sáhnout na polovinu stavebního rozpočtu, mohlo by při ceně 250 miliard Kč za jeden blok usilovat podle Zedníka o 25 miliard za jednu stavbu. Při odhadovaném pětiletém trvání hlavní stavby by to znamenalo pět miliard ročně.
Všechny strany se shodují v tom, že je bezpodmínečně nutné dokončit otevřený tendr. „Jsme v etapě, která je přelomová, máme dobře našlápnuto, abychom mohli dostavět čtyři jaderné bloky. Nyní se však rozhoduje o tom, zda Česká republika zůstane energeticky soběstačná, zda zůstaneme jadernou velmocí a také zda bude u nás zachován průmysl do budoucna. Jestli zůstaneme jakýmsi lvem ve Střední Evropě i nadále, anebo půjde do úpadku,“ domnívá se Tomáš Kovalovský, předseda představenstva České jaderné asociace.
Podle něj mají stavební firmy velkou šanci při výstavbě jaderných zdrojů uspět, a to i v roli velmi významných dodávek pro všechny tři zhotovitele. „Věřím v to, že vláda rozhodne pozitivně a projaderně, protože to, kolik máme elektrické energie v rámci České republiky na straně výroby i na straně spotřeby, je dlouhodobě známá věc. To, že jsem se zavázali k útlumu uhelné energetiky, je také známá věc a nechceme, abychom museli elektrickou energii za drahé peníze dovážet,“ dodává.
