Objem nespláceného dluhu v březnu klesl o 4,1 miliardy na 32,4 miliardy korun. Také počet lidí, kteří měli problém se splácením spotřebních dluhů, se meziročně snížil. Celkové množství těchto osob kleslo o 17 procent, tedy téměř o 48 tisíc.
O 16 procent klesl počet lidí, kteří nespláceli své úvěry na bydlení. Jejich počet se snížil o 3864 a klesl tak pod hranici 20 tisíc.
Počet lidí, kteří nespláceli své krátkodobé závazky určené primárně na spotřebu, klesl na konci čtvrtletí na 233 tisíc. To je o 48 tisíc méně než před rokem a o 72 tisíc méně než před dvěma lety, kdy se počet těchto lidí blížil maximu. Zatímco počet nesplácejících lidí meziročně klesl o 17 procent, objem nespláceného krátkodobého dluhu se snížil o 9,7 procenta na 22,8 miliardy korun.
„V prvním čtvrtletí pokračoval trend z poslední doby, kdy se postupně zvyšovala průměrná částka, při které lidé přestávali splácet své krátkodobé závazky. To souvisí s tím, že se dále zvyšuje průměrná částka krátkodobého dluhu na klienta. Ve chvíli, kdy se lidé dostanou do problémů se splácením, jim tak zbývá doplatit více, než tomu bylo dříve. Objem ohroženého krátkodobého dluhu klesá pomaleji než počet klientů v problémech,“ uvedl ředitel Nebankovního registru Jiří Rajl.
Průměrná částka ohroženého krátkodobého dluhu na člověka dosahovala na konci čtvrtletí téměř 98 tisíc korun. Za ohrožený dluh je považován takový, u kterého nebyly zaplaceny tři po sobě následující měsíční splátky, nebo který byl věřitelem prohlášen za splatný. Objem nespláceného dluhu na bydlení se meziročně snížil o 1,7 miliardy na 9,66 miliardy Kč.
Za zvýšením celkového objemu dluhů jsou úvěry na bydlení
„Přestože se objem dluhu na bydlení zvyšoval, podíl dluhu, který nebyl řádně splácen, se dále snížil. Na konci uplynulého čtvrtletí tak nebylo spláceno je 1,4 procenta dluhu na bydlení, což je minimum,“ upozornila ředitelka Bankovního registru Lenka Novotná. Ještě v roce 2015 nebyla splácena tři procenta celkového dluhu na bydlení.
Dluhy se musí platit, i když soud zruší exekuci, varují exekutoři |
Na zvýšení zadlužení obyvatel o 161,5 miliardy korun se z větší části podílel dluh z úvěrů na bydlení. Ten meziročně vzrostl téměř o 124 miliard korun. Za růstem stojí zejména zvyšující se průměrná částka hypotečních úvěrů a úvěrů ze stavebního spoření. Ta se meziročně zvýšila o 115 tisíc na 1,67 milionu Kč. Naopak počet lidí s úvěrem na bydlení meziročně klesl o 2817, o 0,3 procenta. Stále více lidí si bere dva a více úvěrů na bydlení. I když počet lidí s tímto typem úvěru meziročně klesl, počet úvěrových smluv se naopak zvýšil o 6,5 tisíce na 1,38 milionu, podotkla Novotná.
U krátkodobého dluhu určeného na spotřebu se počet klientů na konci čtvrtletí zvýšil o 17 tisíc na 2,44 milionu. Průměrná částka krátkodobého dluhu se meziročně zvýšila o 14 tisíc Kč. Celkový objem krátkodobého dluhu se tak zvýšil o 37,6 miliardy na 481,2 miliardy korun. Na konci prvního čtvrtletí se tak poprvé za posledních pět let zvyšoval objem krátkodobého dluhu rychleji než objem toho dlouhodobého. Důvodem je především drobné ochlazení trhu s úvěry na bydlení v prvních měsících tohoto roku, dodal Rajl.
