Anebo s nimi už přinejmenším počítají jako s důležitými hráči.
Start podnikání dvou zakladatelů J&T, Ivana Jakaboviče a Patrika Tkáče (oba 30), má trochu filmový nádech. "První peníze jsme spolu vydělali v roce 1990, když přijel na Slovensko papež. Nakoupili jsme džusy a pak je za dvojnásobek prodávali na shromáždění," vzpomíná Tkáč.
Avšak tehdy vše nevyšlo, jak plánovali. "Byla hrozná zima, takže na studený džus měl málokdo chuť." Úsměvná historka z počátku kariéry kontrastuje s okázalými večírky o deset let později.
O letošních oslavách třicátin majitelů J&T se mluví na Slovensku dodnes. Jakabovič s Tkáčem se vzájemně obdarovali luxusními sportovními auty Lamborghini. Tyto dva body jejich životní dráhy tak symbolizují cestu, jakou dodnes ušli.
Stejně jako čeští finanční magnáti i Tkáč s Jakabovičem vycítili největší příležitost v kuponové privatizaci. Když začali skupovat kuponové knížky a obchodovat s akciemi, nebylo jim ani dvacet let.
S otcem za zády
Tkáčovo jméno ve slovenských finančních kruzích "fungovalo" i díky jeho otci. Ve stejné době, kdy si tým J&T pozval plynárenský gigant Slovnaft, aby mu postavil oddělení pro obchodování s akciemi, Jozef Tkáč šéfoval Investiční a rozvojové bance.
"Celý trh ho znal, byla to dost vážná reference. Hodně lidí si tehdy myslelo, že fungujeme dohromady a o všem se radíme. Ale nebylo to tak," tvrdí Patrik Tkáč. Na Slovensku je stále rozšířené přesvědčení, že skupina J&T vyrostla právě z peněz Investiční a rozvojové banky.
"Toho stínu se možná nikdy nezbavíme, ale na těch, kteří si to myslí a nenechají si to vysvětlit, mi nezáleží," konstatuje Tkáč. "Jistě, ty nákupy akcií jim úvěrovala IRB, mohli tam chodit jako domů, měli tím usnadněný start," říká finančník, který si nepřeje být jmenován.
Patrik Tkáč tvrdí, že s otcem jeho začátky nesouvisí, ale přiznává, že J&T chtěla IRB ovládnout. Investice do jejích akcií se však nevyplatila, protože banka zkrachovala. Jozef Tkáč je dnes čestným prezidentem impéria svého syna.
Zapomeňte na hranice
Tkáčova finanční skupina spravuje deset miliard majetku: počítáno doma na Slovensku a v Čechách. Zahrnuje banku, která se specializuje na private banking a vůbec se neorientuje na drobné klienty.
Zabývá se developerstvím - chystá například obří projekt na pozemcích, které se jí podařilo ovládnout v Bratislavě kolem Dunaje. V Praze se pokoušela koupit šestnáct domů u Václavského náměstí, ale nevyšlo jí to.
J&T však nedávno uspěla ve financování akvizic podniků. Společně s polským Procomem za 1,5 miliardy korun koupila počítačovou firmu PVT. Financuje také několik středních českých firem: Kablo Kladno, výrobce prezervativů Vulkan, Masnu Kroměříž. Na Slovensku jí patří minoritní podíl ve Slovnaftu.
Nápis J&T udeří do očí hned při příjezdu do Bratislavy. Nese jej místní "mrakodrap", který Tkáčova skupina koupila za tři sta milionů korun a dnes si jej cení na miliardu. "Oni mají sporné jméno, ale určitě něco umějí a dělají to dravě. Nedávno jsem mluvil s jednou renomovanou zahraniční firmou, která mi řekla, že kdyby nepracovala s J&T, nemá tady s kým. Jsou věci, do které kamenné banky nejdou. Slováci mají likviditu, odvahu a je tu pro ně prostor," říká bývalý český ministr financí Ivan Pilip.
Svlékli jsme se do naha
V době, kdy Pilip odpovídal za finance v zemi, udělala Tkáčova skupina v Česku klíčový skok. Než koupila Podnikatelskou banku, byla obchodníkem s cennými papíry. Díky bankovní licenci se jí otevřel nový svět, který se poté pro skupiny jejího formátu uzavřel.
"Poskytli jsme ČNB o sobě úplně všechny informace. Svlékli jsme se doslova do naha a přesvědčili je. Doložili jsme transformace fondů, odkud máme každou korunu. To vše by však nestačilo. Měli jsme štěstí v tom, že tu tehdy byla politická turbulence. Padla Klausova vláda a přišla vláda Tošovského. Banky, které uvažovaly jít do České republiky, začaly vyčkávat, co bude. Jen my a GE Capital jsme šli. Naštěstí pro nás se řešila i Agrobanka a samozřejmě GE chtěla tu větší. Podnikatelská tedy zůstala nám," popisuje Tkáč.
Finančníci J&T kromě svých prostředků (auditor ocenil vlastní kapitál skupiny na dvě miliardy) zhodnocují kapitál klientů a na druhou stranu půjčují firmám, které u jiných bank neuspějí. Jdou do většího rizika a žádají také vyšší úrok nebo přímo podíl na zisku či na podniku samém.
Když se loni na jaře dostala do svízelné finanční situace TV Nova, úvěr jí poskytla J&T. Kolem Novy kroužil i další slovenský dravec, Penta. Televizi nakonec majetkově ovládl těžší kalibr - skupina PPF.
Obě slovenské skupiny mají velkou chuť na obchodování s pohledávkami. Zatím žádný z velkých balíků, které prodával stát, nekoupily. V tendru je porazili nejprve američtí investiční bankéři, pak firma EC Group, za kterou má stát Pavel Tykač, a minulý týden skupina PPF.
K ziskům, které plynou z vymáhání dluhů, se však nakonec dostal i Tkáč. Uzavřel obchod s EC Group. "J&T dnes má vše, co má finanční skupina mít, dělá byznys strukturovaně. Jsou pragmatičtí, takže se s nimi může domluvit i konkurent," říká nejmenovaný soupeř.
Zločince za klienta neberu
J&T pomohla EC Group s financováním. Tkáč tvrdí, že pověst EC ani původ jejích peněz mu starost nedělá. "To si děláte legraci? Vždyť to je firma, které nejserióznější instituce - stát - prodala pohledávky."
Na dotaz, zda má hranici, s kým do byznysu jít, a s kým ne, říká: "Velmi zásadní. Morální analýza vždy probíhá. Těžko bych definoval to kritérium jednoduše..., no, nesmí to být zloděj. To je u mě ten, kdo byl pravoplatně odsouzen. A s nimi nepodnikám."
Nejnověji míří tykadla Tkáčovy finanční skupiny k privatizaci českých uhelných dolů. "Nechtěli bychom je dlouho držet, chceme být finančním investorem a tím, kdo udělá restrukturalizaci. Když je koupíme za pět miliard a za tři roky prodáme za deset, tak to bude super deal," směje se.
Takové marže už současný trh nenabízí. K těm se J&T dostala, když skupovala fondy a investiční společnosti z kuponové privatizace. Největším úlovkem byl slovenský Creditanstalt.
"Dali jsme do toho asi čtyři sta milionů a zůstalo tam tři sta milionů kapitálu navíc. Ten výnos v principu vypadá, jako že je na úkor drobných akcionářů, ale takový byl trh. Tehdy jsme se řádově dostali úplně někam jinam," říká Tkáč.
Kritici mu vyčítají, že otevíral fond, aniž jej stoprocentně ovládl. "V tom to nebylo fér, začlenili jej do své skupiny, začali využívat jeho kapitál, ale měli tam malé akcionáře," říká zdroj obeznámený se situací.
Luxus a exotika
Patrik Tkáč dnes řídí banku a má na starosti aktivity skupiny v Česku. Mluvit o velikosti své firmy ani o tom, jak si své peníze užívá, mu nedělá problém. Jistá dávka okázalosti k němu patří. To když líčí v časopise, že je lepší si trika kupovat nová než prát ta stará, či když kupuje dárek k narozeninám pro svého partnera ve firmě.
"My jsme vlastně neměli čas si rozdělit zisky. Většinu osobního majetku jako byt či auto mám na půjčku," tvrdí. Rád mluví o svých cestách do exotických krajin, které většinou spojuje se sportem pro smetánku: potápění k vrakům lodí či lyžování na místech, kam vás doveze vrtulník.
"Už jsem dlouho nikde nebyl. Teď se chystám na Galapágy. Minule mi tam ukradli všechny filmy, ale když se vozíte na šestnáctimetrovém žraloku velrybím, tak to je bomba," září mladý bankéř.
| VIZITKA PATRIKA TKÁČE(30 let) | |
| Auto | Mercedes S 500 |
| Nejtěžší obchodní jednání | Zkouška z všeobecné ekonomické teorie na ekonomické univerzitě. |
| První milion | V roce 1993 jsem vydělal na akciích. |
| Nejvyšší útrata v restauraci | Zdráhám se říci, ale nyní mám kvůli tréninku na maraton dietu. |
