Firmy s listinnými akciemi na majitele měly do konce loňského roku povinnost se anonymních akcií zbavit.
Dostaly několik možností. Buď je mohly převést na akcie na jméno, u nichž musí být uvedeno jméno jejich vlastníka, jenž je následně zapsán v seznamu akcionářů. Další možností bylo jejich uložení v bance (tzv. imobilizace) nebo změna jejich listinné podoby na zaknihovanou - tedy uložení akcií u Centrálního depozitáře cenných papírů. Nařídil jim to zákon o zvýšení transparentnosti akciových společností.
Anonymní akcie byly z hlediska možné korupce problematické zejména tehdy, když firmy s takovými vlastníky vstupovaly do veřejných zakázek.
U centrálního depozitáře si však akcie uložily pouze jednotky firem. "Většina pravděpodobně využila nejsnazší cesty - na začátku roku se jim akcie automaticky přeměnily na listinné akcie na jméno," odhaduje Jiří Kovařík, mluvčí pražské burzy, která depozitář provozuje.
To potvrzuje i advokát Vlastimil Pihera, jeden z autorů zákona: "Zhruba 99 procent společností využilo automatického řešení podle zákona a akcie se transformovaly na listinné akcie na jméno. Společností, které akcie zaknihovaly v centrálním depozitáři nebo je imobilizovaly, jsou maximálně desítky." I ze statistik poradenské společnosti Bisnode vyplývá, že firmy s anonymními akciemi na změnu legislativy prakticky nereagovaly.
"Podstatná většina akciovek hraje, 'mrtvého brouka', tedy změny bude řešit až v okamžiku, kdy vlastníci budou potřebovat vykonávat akcionářská práva," uvedla za Bisnode Petra Štěpánová. Vlastníci anonymních akcií se totiž do konce června musí akciovým společnostem přihlásit a sdělit jim o sobě potřebné údaje včetně čísla bankovního účtu. Jinak se nebudou moct podílet na řízení společnosti nebo inkasovat podíl na jejím zisku.
Určitá část firem jsou podle Štěpánové také "mrtvé schránky", u kterých změna neproběhne. Třeba proto, že anonymní vlastníci mají daňové nedoplatky a raději se firmy zbaví, než aby problémy z minulosti řešili.
I přes to všechno existují cesty, jak si anonymitu zachovat. Stačí vlastnictví například převést na zahraniční firmu. Jde sice o dlouhodobou praxi, ale dá se čekat, že po zrušení anonymních akcií se poptávka po těchto službách ještě zvýší.
"S velkou slávou jsme zrušili anonymní akcie. Výsledek je ten, že kdo chce v Česku schovat majetek, má sice akciovou společnost s akciemi na jméno, ale akcionářem je anonymní společnost v Nizozemsku, Británii nebo na Kypru, o jurisdikcích mimo EU ani nemluvě. Anebo prostě přemístil sídlo společnosti tam, kde se anonymní akcie připouštějí, a platí daně tam," kritizuje úpravu hlavní autor občanského zákoníku Karel Eliáš. Podle něj se ten, kdo požaduje něco z veřejných zdrojů, musí před státem svléknout do naha.
Do veřejné zakázky může i svěřenský fond
Stát sice zákazem anonymních akcií udělal malý krok ke zprůhlednění veřejných zakázek, zároveň však do nového občanského zákoníku vložil institut svěřenského fondu, který schovávání majetku naopak umožňuje.
"Tendru na veřejnou zakázku se může zúčastnit i společnost, jejímž hlavním akcionářem bude svěřenský fond. V seznamu akcionářů či zákonné evidenci se dočteme leda o osobě svěřenského správce, případně o označení svěřenského fondu," upozorňuje advokátka Vladimíra Glatzová.
Zákon o zadávání veřejných zakázek nyní vystoupení uchazeče z anonymity nevyžaduje. Nová ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová však podporuje řešení, kdy je známa jasná vlastnická struktura. "Stát jako správce peněz daňových poplatníků musí vědět, komu platí," zdůrazňuje.
