Kde se chodí hlavně pěšky
Rozhodnete-li se navštívit Rešovské vodopády, zjistíte, že se nacházejí v kraji, kde se člověk může pohybovat pomocí veřejné dopravy jen s velkými obtížemi.
Nechcete-li dojet až těsně k vodopádům autem a pak se k němu vracet, musíte se připravit na delší pěší putování. To však rozhodně není na škodu, protože nabízí skvělou příležitost poznat bohem zapomenutý kraj, kde se žije dost odlišně, než je většina našich občanů zvyklá.
Okolí Rešovských vodopádů je krajem, kde řečeno jazykem dnešní doby vůbec nic není – pouze čistý vzduch, zachovalá příroda a strnulý klid. Pro někoho nic, pro jiného všechno!
K Rešovským vodopádům se chodí z Rešova (1,5 km), Horního Města (3 km) nebo Tvrdkova (3 km), my však vyrazíme poněkud netradičně z mnohem vzdálenější vsi Břevenec, která má na rozdíl od ostatních docela dobré autobusové spojení s Uničovem (jezdí přes ni linka do rekreační oblasti Oskava-Bedřichov).
Břevenec leží na okraji Hané anebo jinými slovy na úpatí Nízkého Jeseníku, který se hned za posledními domy zdvihá příkrým svahem nad širé roviny Hornomoravského úvalu.
Křížová cesta nad vesnicí Ruda
KRÁSNÉ FOTKY PROHLÍŽEJTE VE FOTOGALERII
Překvapení na Křížovém vrchu
Z Břevence, který ani dnes nezapře svůj někdejší sudetoněmecký charakter, vás povede žlutá turistická značka. Střídavě loukami, pastvinami a lesem směřuje příkrým svahem vzhůru.
Výstup netrvá dlouho a ani ne po dvou kilometrech se začíná terén narovnávat. V podstatě skokem se dostáváte do úplně jiné krajiny – úrodnou nížinu střídá drsná oblast náhorních plání typická pro celý Nízký Jeseník.
Výstup končí na kótě Křížový vrch (589 m), která je pro většinu nezasvěcených velikým překvapením. Přímo na vrcholu se k nebi tyčí nikoli věž mobilního operátora, ale kamenné barokní sousoší Ukřižování v životní velikosti.
Jedná se o poslední zastavení křížové cesty výjimečné výtvarné úrovně a ojedinělého kompozičního provedení, která vede na Křížový vrch z blízké vesnice Ruda. Památka z roku 1760 je o to působivější, že se nachází v místě, kde se po většinu roku pasou krávy a potkat člověka je zde vzácnost.
Křížový vrch nad vesnicí Ruda
Křížový vrch však nepřekvapí pouze výletníky s citem pro umění, ale i všechny milovníky dalekých a nových obzorů. Od sousoší se totiž otevírá ničím nerušený rozhled na všechny strany, rozhodně jeden z nejhezčích na severní Moravě – jsou vidět pásma Jeseníků, Zábřežská a Drahanská vrchovina, jižním směrem lze při dobré viditelnosti dohlédnout až na Karpaty.
Sestup do nebezpečné rokle
Z Křížového vrchu vede krátký sestup podél ohrady pastvin a jednotlivých zastavení křížové cesty do vesnice Ruda. Již samotný název prozrazuje, že se tu v minulosti asi kutalo. Těžba železné rudy je zde doložena už v 16. století.
Dnes je více než polovina stavení opuštěná, žijí tu hlavně chalupáři. Dominantou kdysi mnohem živější obce je barokní kostel Panny Marie Sněžné, který zde dal postavit v letech 1756 - 1758 uničovský rychtář Jiří Greschenberger z vděčnosti za záchranu svého života při nebezpečném pádu do rokle někde v blízkém okolí. Tentýž donátor nechal postavit i křížovou cestu.
Do jaké rokle uničovský rychtář padal, dnes už asi nezjistíme, klidně to však mohla být ta, v níž se nacházejí Rešovské vodopády. Z Rudy je vzdálená tři kilometry a vede do ní tatáž žlutá značka.
Nejdříve vede po pláni kolem starého hřbitova (převážně německého a opuštěného, jak bývá v tomto kraji zvykem), pak prudce klesá do hlubokého údolí říčky Huntavy k starému mlýnu. Odtud je to k Rešovským vodopádům už jenom kousek.
Horní stupeň Rešovských vodopádů v soutěsce
Vzrušující soutěska
Asi po půl kilometru chůze proti toku říčky se údolí rázem uzavře a před vámi se objeví skalní kuloár s balvany a vodopádem. Stojíte přímo naproti hlavnímu stupni, který dosahuje výšky zhruba 8,5 m.
Nad ním začíná úzká skalnatá soutěska, do níž lze proniknout pouze pomocí kamenných schodů a visutého dřevěného mostku nad vodopádem. Pohled zdálky na tuto krásnou přírodní lokalitu nabízí dřevěný altánek v protilehlém svahu, poblíž něj narazíte i na starou dobývací štolu na železnou rudu.
Soutěska nad vodopádem je sice krátká, avšak velmi působivá a vzrušující. Značená trasa vede po balvanech, lávkách a kamenných schodech mezi skalními stěnami, dosahující výšky až 25 m. Říčka tu hučí a vytváří kaskády a peřeje.
V horním konci soutěsky se objevuje ještě jeden vodopád o výšce asi 3 m. Hezký pohled na něj je z dřevěného mostku.
Hlavní, dolní stupeň Rešovských vodopádů
Nad horním vodopádem se soutěska rozšiřuje a mění se opět v obyčejné údolí. To se zakrátko rozděluje na dvě větve, takže si můžete vybrat kudy dál – buď podél Tvrdkovského potoka po červené do Tvrdkova anebo podél Huntavy po zelené do Hroního Města. Z obou obcí jezdí autobus buď do Uničova nebo Rýmařova.
Pokud by vás netížil čas, tak můžete ještě vyšplhat na skalnatý ostroh nad soutokem obou potoků. Narazíte tam na příkop, valy a skromné zbytky hradeb dávno zaniklého středověkého hrádku.
Může se hoditItinerář popisované trasy Břevenec – Křížový vrch; žlutá; 3 km – Ruda; žlutá; 4 km – Rešovské vodopády; žlutá; 7,5 km – Horní Město, Skály; zelená; 12,5 km – Rýmařov; zelená; 18 km Jak se tam dostat Rešovské vodopády jsou komunikačně velmi špatně dostupné, leží stranou významných vlakových i autobusových linek. K větším městům v širším okolí patří Uničov a Rýmařov, kam se dostanete nejlépe směrem od Olomouce. Pokud nepoužijete vlastní dopravní prostředek, je třeba počítat s dlouhým pěším pochodem. Nejbližším východiskem (necelé 2 km) je obec Rešov, kde končí silnice. V pracovní dny sem zajíždí párkrát za den autobus, parkovat se tu dá u kostela nebo hospody, která otevírá v odpoledních hodinách. Dalšími východisky jsou obce Tvrdkov, Horní Město a Ruda, které spojuje autobusová linka Rýmařov – Uničov (jezdí ráno a odpoledne i o víkendech). Lákavý přístup nabízí lesní cesta z Dlouhé Loučky proti toku říčky Huntavy, která vede kousek pod Mlýn u Fialů v blízkosti vodopádů. Na ní je však zákaz vjezdu, takže ji lze využít pouze na kole (pěšky se jedná o dlouhý pochod po asfaltu). Mapa 1 . 50 000 KČT č. 56 – Nízký Jeseník, Šternberk, Moravský Beroun, Budišov nad Budišovkou.  Jak Rešovské vodopády vznikly
Vznik soutěsky podmínilo intenzivní zahlubování říčky Huntavy, následované po výzdvihu Nízkého Jeseníku na konci třetihor. Bezprostřední příčinou byla přítomnost protáhlého čočkovitého tělesa neobyčejně tvrdé horniny, skrz kterou si musela Huntava prořezat cestu. Tato málo běžná hornina světlé barvy nese neobvyklé označení porfyroid. Původně se jednalo o vulkanickou horninu s vysokým obsahem SiO2, při horotvorném tlaku během variského (hercynského) vrásnění však podlehla slabé metamorfóze (přeměně), původní struktura i minerální složení se změnily a celkovým prokřemeněním se výrazně zvýšila tvrdost. Během metamorfózy se v porfyroidu vytvořila typická metamorfní břidličnatost, která se projevuje odlučností horniny podél pravidelných, rovných ploch. Po jedné z těchto ploch stéká voda dolního, hlavního stupně Rešovských vodopádů. Ohraničení čočkovitého tělesa porfyroidu je totožné se začátkem a koncem soutěsky. |
Text a foto: MARTIN JANOŠKA
