Posraná skalka v nejhlubším údolí Vysočiny

Při toulkách naší zemí se lze setkat s mnoha roztodivnými místními názvy. Jsou svědectvím, že ani naši předkové nikterak nehleděli na vytříbenou podobu jazyka. Často vyvolají úsměv. A také zamyšlení, copak se asi stalo příčinou příslušného jména. Rozhodně se mezi ně řadí i Posraná skalka ve Víru na Českomoravské vrchovině.

Fotogalerie5

Posraná skalka - Pohled na levobřežní masív, výchoz Posrané skalky je patrný v dolním okraji, napravo od patky sloupu elektrického vedení | foto: Jakub Hloušek, iDNES.cz

Méně než malé množství soukromí

Jak se zrodilo šťavnaté pojmenování slavné skalky? Zcela prostě.

Těsně před vypuknutím první světové byla v severním cípu obce Vír založena dílna zaměřená na výrobu textilií. Drobný provoz se záhy rozrostl. A právě Posraná skalka leží přibližně v půli cesty mezi továrnou (dnes průmyslový areál firmy ROTTER s.r.o.) a centrální částí Víru. Ihned za krajnicí spojnice, navíc poměrně daleko od obytné zástavby.

Zákoutí na rozhraní skalního výchozu a stinného lesa poskytovalo obstojné útočiště – zde bylo možné otevřít stavidla nezadržitelnému nutkání a jakž takž pohodlně si ulevit. Ať již ve spěchu po rychlé ranní kávě a první cigaretě nebo uvolněně, při návratu ze šichty. Nutno podotknout – příliš soukromí se tu nedočkavým dělníkům nedostávalo, ikdyž nelze vyloučit, zda s úpravami komunikace nepozbyla Posraná skalka svoji původní podobu.

Bohužel, turistická mapa Posranou skalku nezaznamenává - dle pečlivého průzkumu terénu skalka již dávno neslouží někdejšímu účelu a kouzelné lidové označení upadá v zapomenutí. Dokonce ani personál blízké hospůdky nám nebyl schopen o ní poskytnout podrobné informace.

Posraná skalka - nápadný skalní útvar bezprostředně u krajnice silničky

Nejkrásnější vyhlídka do údolí Svratky

Možná se objeví i názor, čímpak může být obyčejná, desetimetrová skála tolik zajímavá? Tedy, kromě jména?

Především svým pokračováním. Za ní se totiž terén prudce zvedá a v příkrém svahu se otevírá říše nespoutané přírody.

Nad špičkami borovic majestátně vyčnívá zdaleka viditelná rozeklaná stěna s vyhlídkou, které se říká Klubačice nebo také Daliborka. Je součástí a zároveň také nejvyšším bodem přírodní rezervace zvané Vírská skalka, což je asi půlkilometrové skalní pásmo 500 metrů dlouhé a 100 metrů vysoké.

Rozhled do údolí nad Vírskou přehradou z vyhlídky Klubačice

Pomalu se škrábu skrz suťová pole, až se nakonec setkávám s červenou značkou, která mě vede k ohrazené vyhlídce na skalní římse Klubačice. V korunách nízkých stromů sviští vítr. Hluboko pod kolmými srázy se krčí v údolí řeky Svratky vírské chalupy, utopené na úpatí mohutných kopců.

Výškový rozdíl mezi říční hladinou a jejich vrcholy činí okolo 300 metrů. Díky této skutečnosti se jedná o nejhlubší údolí Českomoravské vrchoviny.

Území Klubačice bylo vyhlášeno za přírodní památku. Kromě suťovisek se zde nachází řada chráněných rostlin. V okolí je i mnoho dalších pozoruhodných skalních útvarů, které hojně vyhledávají horolezci.

Může se hodit

Jak se tam dostat
Obec Vír leží poněkud stranou od hlavních komunikačních tahů. Nejbližší železniční stanici najdeme v Bystřici nad Pernštejnem. Pro motoristy je vhodné využít spojnice Žďár nad Sázavou – Prostějov, která také prochází Bystřicí, ale je možné z ní odbočit i ve Štěpánově. Do Víru se můžete dostat i z Poličky.

Díky husté síti značených cest a množství dalších  atraktivních zajímavostí představuje oblast kolem Víru ideální terény pro pěší turistiku a cyklisty. Z důvodů značné členitosti terénu není příliš vhodná k běhu na lyžích. Naopak přímo v obci se nachází lyžařský vlek a v okolí několik dalších sjezdovek.
Mapy: KČT: Žďárské vrchy, č. 48

Přístup k Posrané skalce a Klubačici
Od rozcestníku u silničního mostu přes Svratku (v horní části obce) vychází červeně značená stezka, která vede k vyhlídce na Klubačici.

V počátku je nutné sledovat značení, ze silnice odbočit u prvního stavení vlevo, dále polní cestou a pěšinou po kraji lesa. Posraná skalka leží cca 80 metrů od rozcestníku, přímo vedle levobřežní silnice ve směru k přehradní hrázi.

Více na: www.virvudolisvratky.cz

* V příspěvku bylo užito podkladů z článku pana Doc. RNDr. Zdeňka Lipského, CSc. – Vírské skály nad Svratkou, uveřejněného v časopisu Veronica č.1/2006

TIPY NA VÝLETY V OKOLÍ

Vírská přehrada
sloužící jako zdroj pitné vody pro Žďársko a doplňkově i pro Brno byla postavena v letech 1954–57 a zaplavila údolí Svratky v délce 9,3 km. Betonová hráz o výšce 76,5 m a délce 390 m zadržuje masu vody o celkovém objemu 56,3 mil m3, která dosahuje v nadmořské výšce 469 m plochy 223,6 ha. Největší hloubka jezera činí 65,6 m. Kromě vodárenských účelů je přehrada využívána k výrobě elektřiny.

Součástí Vírské přehrady je také vyrovnávací nádrž Vír II s malou hydroelektrárnou, která slouží k zajištění rovnoměrného odtoku vody.
Více tipů na další zajímavá místa a hrady v oblasti - ZDE

Text a foto: JAKUB HLOUŠEK