Mapa © PLANstudio s.r.o.
Pomoravštělý kus Slovenska
Snad nejkrásnější oblastí moravsko-slovenského pomezí je okolí Starého Hrozenkova, který leží u východní hranice při frekventovaném silničním tahu E50 ve směru na Slovensko. Kopcovitý kraj s loukami, pastvinami a roztroušenými samotami, které se šplhají až těsně pod nejvyšší hřbety Bílých Karpat, vykazuje ve srovnání s jinými regiony řadu krajinářských, přírodovědných, etnografických i historických zvláštností. Tato malá svérázná oblast k nám zasahuje jakoby ze Slovenska a lidově se nazývá Moravské Kopanice.
Celá oblast Moravských Kopanic, tvořená rozptýlenými obcemi Lopeník, Vápenice, Vyškovec, Starý Hrozenkov a Žitková, se rozkládá za rozvodním hřebenem Bílých Karpat a náleží do povodí Váhu. V podstatě jde o jakýsi malý "pomoravštělý" kousek Slovenska na území České republiky.
Důkazů pro toto tvrzení existuje hned několik. Historické prameny skutečně praví, že horské stráně v okolí Starého Hrozenkova byly osídleny slovenskými osadníky, a to v polovině 18. století. Kromě toho má v tomto svérázném etnografickém regionu domov – jako na jediném místě u nás - tanec čardáš. Je sice trochu pomalejší, má jiné pohybové variace, uherský původ se v něm však nezapře.
Krajina na Kopanicích
Perla českých rozhleden
Duch svérázného a malebného kraje Moravských Kopanic se pravděpodobně podepsal i na projektu rozhledny, která stojí již třetím rokem na nejvyšším kopci v okolí Velkém Lopeníku (911 m), hned vedle česko-slovenského hraničního patníku.
Dřevěná hranolovitá věž zakončená asymetrickou střechou je postavena z dubových trámů na bytelné kamenné podezdívce, má 22 m a vede na ni 101 schodů. Byla slavnostně otevřena 16. července 2005 a během letní turistické sezony je volně přístupná veřejnosti. Za svůj zrod vděčí tato rozhledna sdružení obcí v okolí Velkého Lopeníku, jak z moravské, tak i slovenské strany.
Výhled je impozantní a za dobré dohlednosti neskutečně daleký jak směrem na Slovensko, tak na Moravu. Pozorovat můžete Malou Fatru, Strážovské vrchy, Považský Inovec, Malé Karpaty, Pálavu, Chřiby, Hostýnské a Vizovické vrchy, Beskydy a za výjimečné dohlednosti i Jeseníky.
Otevírací dobu rozhledny není snadné přesně zjistit, od května do října však bývá otevřeno zřejmě každý den, správce většinou nebývá přítomen.
Na travnaté pláni pod věží slouží k odpočinku bytelné dřevěné lavice, poučení přináší dvě informační tabule – jedna na moravské, druhá na slovenské straně hory.
Krátká odbočka od turistického rozcestníku vás po krátkém klesání přivede k pramenu vody. V suchých obdobích však bývá mnohdy vyschlý. Hospoda, asfaltová silnice ani lanovka tu zatím nejsou, což je úžasné!
Výhled z Lopeníku směrem k východu
Kudy vzhůru na Lopeník
Na vrchol Velkého Lopeníku vedou čtyři výstupové trasy. Nejfrekventovanější je cesta ze sousedního Mikulčina vrchu, který patří ke známým a vyhledávaným rekreačním lokalitám Zlínského kraje.
Na rozdíl od Lopeníku je Mikulčin vrch typicky zprzněný všemi výdobytky civilizace – nechybí pochopitelně silnice a parkoviště, desítky chat, ocelový stožár mobilního operátora, sjezdovky a vleky, paseky. Odtud se vydává většina výletníků k rozhledně, což je nenáročný pochod v délce 5 km. Většinou se jde lesem, pouze při překonávání Lopenického sedla se objevuje otevřený terén s pastvinami a výhledy.
Také frekventovaný, avšak poněkud náročnější je výstup po žluté a zelené od chaty Lopeník ve stejnojmenné obci na severním úpatí hory, kde lze dobře zaparkovat.
Tohle místečko má velmi pěknou polohu mezi roztroušenými usedlostmi neboli kopanicemi, kde se ještě na mnohých místech žije tradičním zemědělským způsobem života.
Kousek pod chatou stojí za vidění chráněný lidový dům s doškovou střechou, k němuž vede odbočka z turistické trasy. V okolí je také několik přírodních rezervací – luk s typickou bělokarpatskou flórou.
Nejméně používaný výstup na Lopeník vede od západu po zelené z Bošácké doliny, která je komunikačně nejhůře dostupná a chybí v ní turistické zázemí v podobě chaty či hospody. Zkrátka kde nic není, nikdo nechodí!
Oblé hřbety okolních Bílých Karpat
Tradiční kopaničářská chalupa
Netradiční cestou ze Slovenska, kde mají nejlepší slivovici
Pokud byste chtěli k rozhledně na Lopeníku vystoupit nejhezčí cestou, pak vyrazte po modré značce z Nové Bošáce, která je v širokém okolí proslulá vynikající slivovicí. Prý nejlepší na Slovensku.
Tato obec leží na jižním, slovenském úpatí hory, kam není problém přijet vlastním autem, avšak je prakticky vyloučeno dostat se tam veřejnou dopravou z českého, byť nedalekého území.
Modrá značka od kostela vás povede přes obydlené samoty osady Grúň, kde vstoupíte jakoby do jiného světa. Cestou potkáte například ještě neopeřená housata, starobylé oborohy, dřevěné stodoly i betonového a udržovaného partyzána, střežícího výstup na Lopeník.
Cesta vede z velké části otevřeným terénem po loukách, z nichž se otevírají pohledy na okolní čistý a konzumem dosud nepříliš poznamenaný kraj.
Výstup na Lopeník střeží partyzán v Nové Bošáci
Svobodným poutníkům, kteří se nemusejí vracet k vlastnímu autu, lze vřele doporučit putování z Lopeníku na Mikulčin vrch a odtud po červeně značené "cestě Hrdinov SNP" přes Kykulu, Machnáč a Sokolí kameň do Drietomy. Jde se z velké části po hřebenovce a po loukách, typickou kopaničářskou krajinou. Je to rozhodně jedna z nejhezčích tras v oblasti Bílých Karpat.
Stodola v osadě Grúň
Kopaničářská kolonizace
Kopaničářská kolonizace, spočívající v osídlování a zemědělském využívání horského terénu, byla charakteristická nejen pro kraj pod Velkým Lopeníkem, ale i pro řadu dalších karpatských regionů − například Valašsko.
Tento samovolný proces, vyvolaný "hladem" po půdě, souvisel s vymizením hladomorů a vzrůstajícím počtem obyvatel během 18. století (snad díky bramborám dovezeným z Ameriky?). Stávající zemědělská půda – zvláště v chudých horských oblastech – nestačila živit vzrůstající počet obyvatel, takže nezbývalo než zkoušet životní štěstí vysoko na kopcích.
Dnes stále vzácnější oboroh - tradiční způsob uskladnění sena
Bydlet na "kopanici" však rozhodně nebylo žádné terno. Konkrétně kopanice v okolí Starého Hrozenkova patřily velmi dlouho k nejzaostalejším oblastem u nás a ještě počátkem 20. století byla v některých obcích zaznamenána více než devadesátiprocentní negramotnost. O mnohém vypovídá také slovo "kopanice" – "orná" půda tady byla tak nevhodná, že se dala kultivovat pouze kopáním.
Může se hoditVýstupy k rozhledně na Velkém Lopeníku Jak se tam dostat Pokud byste měli zájem o varianty výstupu 3 a 4, pak pokračujete z obce Lopeník do Březové pod Lopeníkem, kde odbočíte vlevo do Bošácké doliny. Mapa |
