Území, které u nás nemá obdoby
Pálava je skutečným přírodním klenotem České republiky. Co se týče bohatosti druhů ze světa rostlin a hmyzu, nemá u nás sobě rovného a hravě strčí do kapsy všechny naše národní parky.
Může za to jednak vápencové podloží, které je zárukou pestré druhové rozmanitosti, jednak geografická poloha na samém jihu Moravy, kterou klimaticky výrazně ovlivňuje teplá a suchá panonská oblast. Kombinaci těchto dvou přírodních faktorů u nás nikde jinde nenajdeme, a proto je Pálava tak výjimečná. Ne náhodou patří mezi biosférické rezervace UNESCO.
Vápencová bradla, tvořící bělostná skaliska pálavských kopců, pocházejí z jurského období dinosaurů. Do své nynější podoby – připomínající s trochou fantazie skutečně ležícího ještěra – byly zformovány při vrásnění karpatského oblouku a tvoří jeho nejzápadnější okraj. Morfologie pálavského minipohoří, vytvářející charakteristickou kulisu jihomoravské krajině, patří rovněž k našim unikátům.
Nejhezčí je to v okolí Děvína
K nejcennějším a zároveň turisticky nejvděčnějším patří partie kolem nejvyššího vrchu Děvína s televizní retranslační věží. Vápencová skaliska se tu střídají s dubohabrovými lesy, na prosluněných stepních loukách kvetou desítky vzácných kytek a za slunného teplého počasí všude kolem poletují a bzučí jinde nevídaná kvanta hmyzu.
Vrcholová partie Děvína je zároveň místem, odkud se otevírají krásné pohledy do dálky. Za jasného počasí dohlédnete až na Slovensko k Malým Karpatům, na opačné straně rozeznáte chladící věže Dukovan a svítící paneláky brněnské aglomerace. Za mimořádně dobré dohlednosti bývají vidět i Alpy.
Dříve narození si jistě nostalgicky vzpomenou na zelené koberce podpálavských lužních lesů, které podobně jako pralesy v daleké Brazílii padly za oběť ekonomickému rozvoji v podobě Novomlýnských vodních nádrží.
|
|
|
|
|
|
Více fotografií si prohlédněte ZDE | |||
Pálavu stráží středověké hrady
Pálavu si nelze představit bez dvou středověkých zřícenin, jejichž siluety vytvářejí typické dominanty rozeklaných pálavských kopců.
Dívčí hrad na severním hřebeni Děvína rozeznáte již ze čtyřicetikilometrové vzdálenosti. Tato pevnost vznikla ve 14. století jako pomezní hrad, zbořen byl za třicetileté války švédským vojskem. Dnes zaujme především zachovalým zdivem hlavního paláce, klenutým sklepením a téměř leteckým pohledem na Dolní novomlýnskou nádrž.
Snad ještě hezčí je Sirotčí hrádek nad vsí Klentnice, postavený na dvou bělostných vápencových útesech. Má podobnou historii jako blízký soused a i od jeho hradeb se otevírá neskutečně krásný rozhled – především na masív Děvína.
|
|
Pálava pěšky
Chcete-li se kochat přírodou a okolní krajinou, pak se určitě vydejte na Pálavu pěšky. Celým minipohořím prochází z Mikulova na jihu do Dolních Věstonic na severu červeně značená trasa v délce zhruba 12 km, která se dá procházkovým tempem zvládnout v pohodě za jeden den. Občerstvit se můžete v hospůdce nebo vinném sklípku ve vesnici Klentnice pod Sirotčím hradem.
Nevýhodou je, že červená značka vede v některých úsecích po silnici a o víkendech je na ní až příliš plno. Zájem o Pálavu je obrovský a nyní ještě roste díky školním výletům (ty představují pro přírodu Pálavy tradiční zatěžkávací zkoušku!).
Pokud byste se chtěli davům vyhnout, zvolte modrou nebo zelenou značku úbočím masívu Kotle, které vedou kolem skalních útesů Martinky, vápencovou roklí Soutěska a severním či jižním úbočím Děvína.
Půjdete-li po Pálavě pěšky, rozhodně se nenechte zmást cedulkami zakazujícími vjezd cyklistů a raději se mějte stále na pozoru před adrenalinem neuspokojenými bajkery!
|
JAK SE DOSTAT NA PÁLAVU Dobře přístupným místem Pálavy je město Mikulov, kam jezdí autobusové spoje z Brna, Znojma a Břeclavi. Spojení do ostatních vesnic pod Pálavou je o víkendech velmi sporadické. Chcete-li tedy skončit pěší túru například v Pavlově, ověřte si, zda-li se odtamtud vůbec dostanete ještě domů. Pokud ne, musíte šlapat 8 km po silnici k vlaku. S kolem je to, co se týče spojení, mnohem lepší. Můžete využít trať Brno-Břeclav, kde jezdí o víkendech vlaky co dvě hodiny, a nezáživné kilometry směrem k Pálavě (cca 6 – 8 km) snadno zmáknout na kole. |
Pálava na kole
Patříte-li k těm, kteří na kole nejezdí tam, kde se nesmí, pak vám nezbývá, než Pálavu obdivovat zdola.
Na úpatí Pálavy je rozsety rázovité vesnice, které spojují většinou nepříliš frekventované silnice se značenými vinařskými cyklotrasami. V Horních a Dolních Věstonicích, Perné, Klentnici, Pavlově a v Mikulově narazíte na desítky vinných sklípků, které čekají jenom na vás.
Navíc můžete v Pavlově obdivovat svéráznou architekturu ve stylu lidového baroka, v Mikulově historické centrum chráněné jako městská památková rezervace. V Dolních Věstonicích se nabízí prohlídka archeologické expozice. Objet si Pálavu kolem dokola na kole stojí určitě za to!
Jeskyně Na Turoldu – nový turistický magnet
Vápencový masív Pálavy ukrývá i své podzemní krásy, které byly až donedávna veřejnosti utajeny. V květnu 2004 však speleologové z Mikulova zpřístupnili v délce 300 m největší pálavskou jeskyni Na Turoldu, která se nachází v opuštěném lomu na severním okraji města.
Jeskyně o délce chodeb více než 2 km má zcela neobvyklou výzdobu – krápníky v podstatě chybí, vápnitý sintr vytváří na stěnách jakoby zkamenělou pěnu, hrášky, keříčky, perly. Nejnižší patra jsou trvale zaplavena vodou, jejíž hladina kolísá až o 10 m a vytváří charakteristická tyrkysová jezírka. Jeskyně je přístupná od května do října od 8 do 18 hodin, prohlídka trvá 40 minut, poslední vstup je v 17 hodin. Dospělí platí 50 Kč, děti a důchodci polovinu.
