Pálava: přírodní klenot Česka

  10:27aktualizováno  10:27
Chcete-li spatřit jedno z nejcennějších přírodních území České republiky v době, kdy předvádí nejkrásnější ze svých pokladů, pak neváhejte. Právě v tomto období na přelomu jara a léta je zdejší příroda nejživější, nejpestřejší a nejbohatší.
Pálava od Novomlýnských nádrží

Pálava od Novomlýnských nádrží | foto: Martin JanoškaiDNES.cz




Území, které u nás nemá obdoby

Pálava je skutečným přírodním klenotem České republiky. Co se týče bohatosti druhů ze světa rostlin a hmyzu, nemá u nás sobě rovného a hravě strčí do kapsy všechny naše národní parky.

Může za to jednak vápencové podloží, které je zárukou pestré druhové rozmanitosti, jednak geografická poloha na samém jihu Moravy, kterou klimaticky výrazně ovlivňuje teplá a suchá panonská oblast. Kombinaci těchto dvou přírodních faktorů u nás nikde jinde nenajdeme, a proto je Pálava tak výjimečná. Ne náhodou patří mezi biosférické rezervace UNESCO.

Vápencová bradla, tvořící bělostná skaliska pálavských kopců, pocházejí z jurského období dinosaurů. Do své nynější podoby – připomínající s trochou fantazie skutečně ležícího ještěra – byly zformovány při vrásnění karpatského oblouku a tvoří jeho nejzápadnější okraj. Morfologie pálavského minipohoří, vytvářející charakteristickou kulisu jihomoravské krajině, patří rovněž k našim unikátům.

Nejhezčí je to v okolí Děvína

K nejcennějším a zároveň turisticky nejvděčnějším patří partie kolem nejvyššího vrchu Děvína s televizní retranslační věží. Vápencová skaliska se tu střídají s dubohabrovými lesy, na prosluněných stepních loukách kvetou desítky vzácných kytek a za slunného teplého počasí všude kolem poletují a bzučí jinde nevídaná kvanta hmyzu.

Vrcholová partie Děvína je zároveň místem, odkud se otevírají krásné pohledy do dálky. Za jasného počasí dohlédnete až na Slovensko k Malým Karpatům, na opačné straně rozeznáte chladící věže Dukovan a svítící paneláky brněnské aglomerace. Za mimořádně dobré dohlednosti bývají vidět i Alpy.

Dříve narození si jistě nostalgicky vzpomenou na zelené koberce podpálavských lužních lesů, které podobně jako pralesy v daleké Brazílii padly za oběť ekonomickému rozvoji v podobě Novomlýnských vodních nádrží.

Více fotografií si prohlédněte ZDE

Pálavu stráží středověké hrady

Pálavu si nelze představit bez dvou středověkých zřícenin, jejichž siluety vytvářejí typické dominanty rozeklaných pálavských kopců.

Dívčí hrad na severním hřebeni Děvína rozeznáte již ze čtyřicetikilometrové vzdálenosti. Tato pevnost vznikla ve 14. století jako pomezní hrad, zbořen byl za třicetileté války švédským vojskem. Dnes zaujme především zachovalým zdivem hlavního paláce, klenutým sklepením a téměř leteckým pohledem na Dolní novomlýnskou nádrž.

Snad ještě hezčí je Sirotčí hrádek nad vsí Klentnice, postavený na dvou bělostných vápencových útesech. Má podobnou historii jako blízký soused a i od jeho hradeb se otevírá neskutečně krásný rozhled – především na masív Děvína.



Skalní útvary Martinka

Pálava pěšky

Chcete-li se kochat přírodou a okolní krajinou, pak se určitě vydejte na Pálavu pěšky. Celým minipohořím prochází z Mikulova na jihu do Dolních Věstonic na severu červeně značená trasa v délce zhruba 12 km, která se dá procházkovým tempem zvládnout v pohodě za jeden den. Občerstvit se můžete v hospůdce nebo vinném sklípku ve vesnici Klentnice pod Sirotčím hradem.

Nevýhodou je, že červená značka vede v některých úsecích po silnici a o víkendech je na ní až příliš plno. Zájem o Pálavu je obrovský a nyní ještě roste díky školním výletům (ty představují pro přírodu Pálavy tradiční zatěžkávací zkoušku!).

Pokud byste se chtěli davům vyhnout, zvolte modrou nebo zelenou značku úbočím masívu Kotle, které vedou kolem skalních útesů Martinky, vápencovou roklí Soutěska a severním či jižním úbočím Děvína.

Půjdete-li po Pálavě pěšky, rozhodně se nenechte zmást cedulkami zakazujícími vjezd cyklistů a raději se mějte stále na pozoru před adrenalinem neuspokojenými bajkery!

JAK SE DOSTAT NA PÁLAVU

Dobře přístupným místem Pálavy je město Mikulov, kam jezdí autobusové spoje z Brna, Znojma a Břeclavi. Spojení do ostatních vesnic pod Pálavou je o víkendech velmi sporadické. Chcete-li tedy skončit pěší túru například v Pavlově, ověřte si, zda-li se odtamtud vůbec dostanete ještě domů. Pokud ne, musíte šlapat 8 km po silnici k vlaku.

S kolem je to, co se týče spojení, mnohem lepší. Můžete využít trať Brno-Břeclav, kde jezdí o víkendech vlaky co dvě hodiny, a nezáživné kilometry směrem k Pálavě (cca 6 – 8 km) snadno zmáknout na kole.

Pálava na kole

Patříte-li k těm, kteří na kole nejezdí tam, kde se nesmí, pak vám nezbývá, než Pálavu obdivovat zdola.

Na úpatí Pálavy je rozsety rázovité vesnice, které spojují většinou nepříliš frekventované silnice se značenými vinařskými cyklotrasami. V Horních a Dolních Věstonicích, Perné, Klentnici, Pavlově a v Mikulově narazíte na desítky vinných sklípků, které čekají jenom na vás.

Navíc můžete v Pavlově obdivovat svéráznou architekturu ve stylu lidového baroka, v Mikulově historické centrum chráněné jako městská památková rezervace. V Dolních Věstonicích se nabízí prohlídka archeologické expozice. Objet si Pálavu kolem dokola na kole stojí určitě za to!

Jeskyně Na Turoldu – nový turistický magnet

Vápencový masív Pálavy ukrývá i své podzemní krásy, které byly až donedávna veřejnosti utajeny. V květnu 2004 však speleologové z Mikulova zpřístupnili v délce 300 m největší pálavskou jeskyni Na Turoldu, která se nachází v opuštěném lomu na severním okraji města.

Jeskyně o délce chodeb více než 2 km má zcela neobvyklou výzdobu – krápníky v podstatě chybí, vápnitý sintr vytváří na stěnách jakoby zkamenělou pěnu, hrášky, keříčky, perly. Nejnižší patra jsou trvale zaplavena vodou, jejíž hladina kolísá až o 10 m a vytváří charakteristická tyrkysová jezírka. Jeskyně je přístupná od května do října od 8 do 18 hodin, prohlídka trvá 40 minut, poslední vstup je v 17 hodin. Dospělí platí 50 Kč, děti a důchodci polovinu.

 

Autoři:

Nejčtenější

Máme plno, ale končíme. Stát zrušil rezervace a zavřel Richtrovy boudy

Zavřené Richtrovy boudy v Krkonoších (13.1.2019).

Na seznam zavřených krkonošských bud přibyla další položka. Státem vlastněné Richtrovy boudy nad Pecí pod Sněžkou od...

Vědci odhalili tajemství soch na Velikonočním ostrově. Označují vodu

Velikonoční ostrov - Kráter Rano Raraku - místo, kde sochy moai vznikaly

Po letech dohadů, za jakým účelem byly postaveny mystické sochy na Velikonočním ostrově, přišli vědci s rozluštěním...

SLEPÁ MAPA: Tvrdá lekce zeměpisu. Najděte evropské řeky

Ilustrační snímek

Labe, Temže, Dunaj. Kdo by neznal názvy těchto významných evropských řek. Jejich královnou je jednoznačně Volha,...

Na Poštovnu dorazil jediný dobrovolník, i tak je bouda ze sněhu venku

Odklízení sněhu u Poštovny na Sněžce (17.1.2019).

Jen jeden dobrovolník vyslyšel už ve čtvrtek volání o pomoc z Poštovny na Sněžce. V bílé tmě a extrémním větru...

Koloběžkou do Španělska. Žena z Tanvaldu jela poděkovat za život

Martina Josífek Zelinková na své pouti

V roce 2017, ve 46 letech, jí diagnostikovali zhoubný nádor. Po krátké, ale zničující léčbě sedla na koloběžku a odjela...

Další z rubriky

Hadí vrch, Březník i zmizelá ves. Tři nejhezčí procházky Šumavou

Hadí vrch. Výhled

Nádherné výhledy, pořádné výšlapy, překrásná krajina a nikde nikdo. Šumava je krásná po celý rok. Na začátku jara ji...

Lotyšská Praha se chlubí legendou o prvenství vánočního stromu

Riga se chlubí prvním vánočním stromečkem vztyčeným před radnicí. Podle legendy...

Hlavní město Lotyšska svým historickým centrem zapsaným v UNESCO připomíná Prahu a v poslední době se o něm mluví...

Jak jsem zvracela v Peru. Léčba magickou ayahuascou očima čtenářky

Pohled na rozhlehlý pozemek sanatoria z mojí rákosové chatičky.

O amazonské ayahuasce, liáně duše, jsem toho spoustu četla a viděla. Od různých článků na internetu přes dokumentární...

Najdete na iDNES.cz