Krkanka a Peklo: přírodní perly v údolí Chrudimky

Parádní výlet můžete podniknout i v pochmurném a mlhavém listopadu. Stačí se vydat za přírodními klenoty do údolí Chrudimky poblíž Nasavrk.

Pozoruhodný tok Chrudimky 

Chrudimka se řadí k méně známým řekám naší domoviny, její klikatící se tok však patří mezi ty nejpozoruhodnější.

Chrudimka pramení na Českomoravské vrchovině ve Žďárských vrších a teče nejprve směrem na severozápad rovnoběžně se sousední Doubravou. Zatímco Doubrava tenhle směr drží až k ústí do Labe, Chrudimka se uprostřed Železných hor najednou ostře otočí a začne téct téměř do protisměru na východ. Po dalších patnácti kilometrech se znovu stáčí, tentokrát již jenom o devadesát stupňů a směřuje k severu, kde se u Pardubic vlévá do největší české řeky Labe.

Zřícenina hradu Strádov

Neobvyklé změny směru říčního toku odrážejí velmi komplikovanou geologickou stavbu severního okraje Českomoravské vrchoviny. Své nezastupitelné místo v ní má i nasavrcký žulový pluton, jenž na Chrudimce podmínil vznik dvou skalnatých, kaňonovitých úseků. Nesou název Krkanka a Peklo a patří k největším ozdobám řeky. K tomu, abyste oběma úseky prošli, vám bohatě postačí i krátký podzimní den.

Přes území Keltů

Východiskem do nejzajímavějších přírodních partií údolí Chrudimky jsou Nasavrky. V turistických prospektech se tahle obec uvádí jako centrum Železných hor, což je část Českomoravské vrchoviny vystrčená směrem na severozápad do Polabí.

V budově bývalé včelařské školy na náměstí sídlí Správa Chráněné krajinné oblasti Železné hory, z dalších zajímavostí stojí za zmínku renesanční zámek a původně gotický, později barokně upravený kostel sv. Jiljí opata.

Do údolí Chrudimky se z Nasavrk dostanete hned několika cestami, pokud však chcete projít oba kaňonovité úseky Krkanku i Peklo kompletně, musíte zamířit přes pole a louky ke Křižanovické přehradě. Povede vás modrá turistická značka a projdete přitom územím s pozoruhodnými stopami keltského osídlení.

Hráz Křižanovické přehrady 

Podle dlouhodobých výzkumů a archeologických nálezů se jednalo o velmi významnou lokalitu o rozloze 20 hektarů, jejíž existenci odborníci datují do 2. a 1. století př. n. l. Viditelným pozůstatkem jsou dvojité valy a příkopy v obci Hradiště. Územím prochází Keltská naučná stezka, její poctivé absolvování však představuje námět na jiný, téměř celodenní výlet.

Romantická Krkanka

Naše vlastní putování údolím Chrudimky začíná u hráze Křižanovické přehrady, postavené v letech 1948 – 53. Z Nasavrk sem dojdete po modré a pak po žluté značce zhruba za 1 hodinu. 

Hned pod přehradní hrází vejdete do Krkanky – jednoho z nejhezčích úseků Chrudimky, kde se řeka zařezává hluboko do tvrdých skal a vytváří impozantní údolí. Říční koryto je plné balvanů a peřejí, strmé svahy zdobí rozervaná skaliska, suťová pole a přirozené, těžbou dřeva nenarušené lesní porosty.

Může se hodit

Jak se tam dostat
Východiskem k výletu do popisované oblasti jsou Nasavrky, které leží asi 10 km jižně od Chrudimi na hlavní silnici č. 37 Pardubice – Žďár nad Sázavou.

Zastavuje tady několik místních i dálkových autobusových linek, na náměstí lze zaparkovat auto. O možnostech autobusového spojení je dobré se předem informovat – spojů je celkem dost, v průběhu dne však jezdí nerovnoměrně.

Mapy
KČT, 1: 50 000, č. 45, Železné hory
SHOCart, 1 : 50 000, č. 48 Pardubicko, Chrudimsko

Doporučená trasa
Nasavrky – rozhledna Boika (modrá) – České Lhotice (modrá, 2 km) – Hradiště (žlutá, 3 km) – Křižanovická přehrada (žlutá, 4 km) – Krkanka (neznačeno, 6 km) – Peklo (zelená, modrá, 7,5 km) – zřícenina Strádov (neznačeno, 10 km) – Práčovský kostel (neznačeno, 11 km) – Práčovská přehrada (neznačeno, 12 km) – Svídnice (modrá, 13 km) – Slatiňany, žel. st. (modrá, 18 km).

Ve stinném a chráněném kaňonu se udržuje celoročně chladný vzduch, který podmiňuje teplotní inverzi vegetace a je zároveň příčinou výskytu montánních živočišných a rostlinných druhů. Budete-li tiší, možná spatříte mihnout se nad vodou ledňáčka, v noci tu plachtí výr.

Další ozdobou údolí jsou trampské sruby z období první republiky. Máte-li jen trochu představivosti a jste romanticky naladěni, pocítíte zde ducha Aljašky, Klondiku či jiných slavných míst z knih Jacka Londona.

Je trochu zarážející, že právě v nejhezčím úseku Krkanky vůbec nevedou turistické značky. Cesta po obou březích řeky je však bezproblémová a zřetelná. Pozor je nutno dávat pouze na vlhké kameny, přes něž se v hojné míře přechází.

Také je dobré od hráze Křižanovické přehrady zvolit pravý říční břeh, kde pod obcí Hradiště (asi po 2 km) narazíte na zelenou turistickou značku. Hned vedle ní, při ústí potoka si na jaře či po vydatných deštích můžete všimnout třímetrového vodopádu. Na podzim bývá bohužel většinou bez vody.

Do Pekla na podzim vstup zakázán

Po připojení zelené značky se údolí dočasně rozšiřuje, přibývají chaty, k nimž lze dojet autem. Civilizace však netrvá dlouho – asi po kilometru chůze u samoty Peklo začíná další překrásný úsek údolí Chrudimky – Strádovské peklo.

Za zchátralým mostem přes řeka opět začíná poskakovat po kamenech a skalních prazích, z koryta vystupují strmé svahy a skály. Po levém břehu vede pohodlná lesní cesta, bohužel celý úsek Strádovského pekla je na podzim pro veřejnost uzavřený.

Důvodem je existence Slavické obory, která zde byla založena již ve 2. polovině 18. století knížetem Auerspergem.

Železný most pod hradem Strádovem

Obora v současnosti zabírá plochu 680 ha a kromě jelení a mufloní zvěře v ní narazíte na kaštanové aleje, jedlé kaštany, skupiny vzrostlých dubů, několik rybníků a také výjimečné exempláře smrku. Zajímavostí je chov kladrubského vraníka.

Uvnitř obory se nachází na vysokém skalním ostrohu nad řekou i zřícenina hradu Strádov, který byl založen ve 14. století rodem Lacemboků z Chlumu. Od 16. století je však pustý a neobydlený, takže z něj mnoho nezbylo.

Z nevelkého vnitřního hradu je zachován severní oblouk hradby a zbytky obdélné věže v čele, z paláce na západní straně zbyly jen stopy základů.

Pod hradem se přes řeku Chrudimku klene překrásný železný obloukový most. Na stromech u hradu i pod ním lze pozorovat zbytky zrušeného turistického značení z dob ne zcela dávných, kdy byla obora přístupná veřejnosti.

Zřícenina hradu Strádov

Železný most pod hradem Strádovem

Kudy ven z Pekla?

Pod hradem Strádovem teče Chrudimka ještě asi půlkilometr sevřeným údolím a za plotem obory se rozlévá do jezera Práčovské přehrady. Pokud se náhodou dostanete až sem, je problém pokračovat dál, jelikož vysoký plot elektrárenských objektů ani skály sahající až do jezera vás dál nepustí.

Jediná cesta vede z mostu po nenápadném železném žebříku na levý břeh a odtud vzhůru terénem k práčovskému kostelu. Je to celkem makačka, ale určitě lepší, než se vracet několik kilometrů zpět! Od kostela vede již asfaltová silnice k hrázi Práčovské přehrady, kde narazíte na modrou turistickou značku. Po ní lze pokračovat podél řeky do Slatiňan nebo až do Chrudimi.

Zajímavosti v okolí

Vodní dílo Křižanovice - Práčov
bylo postaveno na řece Chrudimce v letech 1948-53. Skládá se ze dvou poměrně vzdálených vodních nádrží, které tvoří jeden celek. Výše proti proudu leží větší Křižanovická přehrada s betonovou hrází o výšce 28,5 m, délce 137 m a šířce 6,6 m. Objem přehrady je 2 milióny metrů krychlových, plocha činí 110 hektarů.

Menší Práčovská vyrovnávací nádrž zvaná někdy též Křižanovice II slouží pro vyrovnání špičky odtoků z Křižanovické přehrady a také jako odběrné místo pro skupinový vodovod Chrudim - Pardubice. Její zemní sypaná hráz má výšku 17,5 m, délku 210 m, vodní hladina zaujímá plochu přibližně 6 hektarů.

U Práčovské nádrže funguje také hydroelektrárna a vyrovnávací věž, kam se přivádí voda 3 km dlouhým podzemním tunelem z Křižanovické přehrady. Díky velké vzdálenosti obou přehrad je zde dosaženo téměř 90 m energeticky využitelného spádu.

Rozhledna Boika
Stojí od 20. května 2006 poblíž Českých Lhotic u Nasavrk při trase Keltské naučné stezky ve výšce 520 m nad mořem. Dřevěná, stylová rozhledna má výšku 14,5 m a na její vyhlídkovou plošinu vede 32 schodů. Vstup je volný.