Bečva je největším levostranným přítokem Moravy, který se na horním toku dělí na dvě větve – Vsetínskou (Horní) Bečvu a Rožnovskou (Dolní) Bečvu. Obě zdrojnice pramení v uzlu horských hřebenů na rozhraní Vsetínských vrchů, Javorníků a Moravskoslezských Beskyd. Stékají po opačných svazích hor, aby se pak opět spojily v příznačně pojmenovaném Valašském Meziříčí.
Přestože prameny Vsetínské i Rožnovské Bečvy zakreslil do mapy Moravy již Jan Amos Komenský roku 1627, na novodobých turistických mapách se jejich značky objevily až ve 21. století. Do té doby se jim prakticky žádná pozornost nevěnovala, což je docela pochopitelné v případě vsetínského pramene. Pramen rožnovský však určitě za návštěvu stojí.
Kolem pramene Vsetínské Bečvy
Východiskem k pramenům obou Bečev je horské silniční sedlo Bumbálka (860 m) na hranici se Slovenskem. Dostanete se tam jednoduše autem, mnohem hůře linkovými autobusy veřejné dopravy. Nedaleko Bumbálky se nachází také pramen Ostravice a Kysuce, takže zalesněnou a kopcovitou oblast v bezprostředním okolí lze považovat za jakousi hydrologickou střechu beskydských hor.
Může se hoditPřemýšlíte, že strávíte svoji letošní dovolenou v Čechách? Vyberte si nabídku zájezdů a ubytování na Dovolená.iDNES.cz. |
Pramen Vsetínské Bečvy je vzdálený opravdu coby kamenem dohodil. Stačí vystoupat kolem hraničních patníků na první vršek Trojačka (938 m) a sejít po značeném chodníčku pár desítek metrů po svahu dolů. Malý dřevěný přístřešek nad sotva znatelným pramínkem označuje místo, kde začíná svou pouť delší z obou říčních větví. Pít z pramene se vzhledem k jeho minimální vydatnosti po většinu roku nedá.
Z informačního panelu se však dozvíte, kde vzala řeka své jméno. Bečva je odvozeno od slovesa bečet, což v místním valašském dialektu znamená plakat či ještě lépe brečet. Řvoucí a hlučná bývá Bečva hlavně po vydatných deštích, kdy se vzhledem k nepropustnému jílovcovému podloží velmi rychle rozvodňuje a nabírá na síle.
Určitě existuje mnoho hezčích říčních pramenů, u žádného však nenajdete tak skvělou vyhlídku, jakou nabízí rozhledna na sousedním kopci Čarták (952 m). Svou polohou v samém středu výše zmíněného uzlu hor nabízí velmi zajímavý kruhový rozhled na všechny masivy v okolí. Za dobré viditelnosti odtud spatříte i Vysoké Tatry. Rozhledna z roku 1998 je vysílačem mobilního operátora, který dostal od CHKO Beskydy povolení k výstavbě za podmínky, že věž získá dřevěný plášť a budou ji moci využívat i turisté.
Moravskoslezské Beskydy z Čartáku
Pramen Vsetínské Bečvy
Malý beskydský klettersteig
Z rozhledny na Čartáku upoutá váš zrak mimo jiné také nedaleký oblý kopec jménem Vysoká (1024 m). Je to nejvyšší bod Hostýnsko-vsetínské hornatiny a kdysi také místo dalekého rozhledu. Paseky však již pohltil vzrostlý smrkový les, takže dnes se nahoře můžete potěšit snad jen dřevěným přístřeškem a lavičkami.
Na Vysokou se jde pohodlnou cestou kolem hotelu Súkenická a turistické chaty Třeštík, která však oznamuje kolemjdoucím, že je soukromým objektem a bohužel zrušená. Smutné: další letitý turistický záchytný bod zmizel v propadlišti dějin!
Za Třeštíkem se otevírají poslední hezké louky s roztroušenými samotami a pak už vede cesta vzhůru lesem na Vysokou. Těsně před koncem výstupu se objevuje dřevěná směrovka vpravo s nápisem Bečva. Ano, právě tady odbočuje chodníček k prameni Rožnovské Bečvy.
Po několika metrech se hrana velmi příkrého svahu zlomí a hluboko dole se ukáže dřevěná budka s pramenem. K ní vede cik-cak bahnitý chodník lemovaný v celé délce řetězovým zábradlím. Takový malý beskydský klettersteig. Tento pohled stačí většině zájemců k tomu, aby zavčas obrátili své kroky zpět a prohlídku pramene tím ukončili. Kdo se však odhodlá dolů, určitě nebude zklamán. Je to velmi hezká lokalita, obklopená zachovalou a trochu i divokou přírodou, pramen teče a dá se z něj pít. A cesta vzhůru po řetězech je zábavná, byť náročná i za sucha.
Chodník k prameni Rožnovské Bečvy
Pramen Rožnovské Bečvy
Rozhledna Miloňová nebo pramen Smradlava
Oba prameny Bečvy jsme navštívili, nicméně den ještě zdaleka nekončí. V případě, že nejste vázáni na zaparkovaný automobil na Bumbálce, pokračujte z Vysoké dál a u nejbližšího rozcestí odbočte z červené doleva na žlutou. Po bočním hřebínku vede trasa kolem malebných horských osad Hanzlová, Polana a Jestřábí až k úpatí kopce Miloňová (846 m), na němž stojí sice již třetím rokem, ale pořád ještě nová, dřevěná rozhledna. Je volně přístupná a nabízí výhled především do údolí Vsetínské Bečvy a na obec Velké Karlovice, která se zasloužila o její vznik.
K rozhledně Miloňová vedou pouze šikmé značky místních výletních okruhů, a to místy dost nepřehledně, takže není problém trochu zabloudit. Při cestě dolů to určitě nevadí, jelikož každá lesní komunikace nakonec stejně skončí ve Velkých Karlovicích, odkud jezdí autobusy i vlaky. Zpět na Bumbálku se ovšem odtud žádným veřejným dopravním prostředkem nedostanete. Jenom po svých.
Pramen Smradlava
Rozhledna Miloňová
O něco lepší dopravní spojení má s Bumbálkou obec Bílá, situovaná opačným směrem. Do Bílé se dá z Bumbálky pohodlně sejít kolem Masarykovy chaty na Beskydě údolím Velké Smradlavy po zelené značce. Údolí je pojmenováno podle vydatného pramene sirné vody, která se vyznačuje opravdu mimořádně intenzivním zápachem po zkažených vejcích či jiných příbuzných bioplynech.
Pramen Smradlavy včetně okolí je hezky upravený, vede k němu dřevěný mostek přes potok, kousek od něj stojí přístřešek a lavičky. Zřídlo zachycuje mělká zastřešená jímka, přepad ústí do visutého, dlouhého dřevěného korýtka. Kromě typického „smradu“ pramen na první pohled upoutá intenzivním bílým povlakem v místě, kde voda dopadá z korýtka na kameny. Bílý povlak tvoří kolonie sirných bakterií, jež jsou běžnou a nutnou součástí vody. Podobně jako ostatní sirné vody blahodárně působí na zažívací ústrojí a v případě koupelí i na klouby a kůži.
Může se hoditItinerář tras 2) Bumbálka – Masarykova chata na Beskydě (1,5 km), červená – Smutníky (2 km), červená – Velká Smradlava (5,5 km), zelená – Bílá (8 km), zelená. Mapy |
