Dlouhé Stráně: div Česka, nebo pohrobek socialismu?

  7:33
Vodní elektrárna Dlouhé Stráně se v hlasování na serveru iDNES dostala mezi sedm divů Česka. Získala sto tisíc platných hlasů. Jde o dílo technicky unikátní, o tom není sporu. Na druhou stranu jde ale i o dílo kontroverzní. Stavba podle jejích kritiků natrvalo krajinu Jeseníků zdevastovala. Zde je tedy jejich pohled na Dlouhé Stráně.

ELEKTRÁRNA DLOUHÉ STRÁNĚ. Přečerpávací elektrárna v Hrubém Jeseníku využívá půlkilometrového výškového rozdílu mezi přehradou na Divoké Desné a nádrží vyhloubenou na vrcholu Mravenečníku v nadmořské výšce 1350 metrů. V noci ji čerpadla naplní vodou, která pak v době energetických špiček padá 1,5 kilometru dlouhým potrubím do spodní nádrže. Proud roztáčí dvě turbíny v elektrárně umístěné uvnitř hory v obří kaverně o rozměrech 88 krát 26 metrů a padesátimetrové výšce. Elektrárna o výkonu 650 MW slouží od roku 1996. | foto: Michal RůžičkaMF DNES

POROVNEJTE JINÉ POHLEDY NA DLOUHÉ STRÁNĚ

Dlouhé Stráně - tajemné podzemí technického divu

Čtenáři zvolili sedm divů Česka

Mravenečník kdysi a dnes

Masív Mravenečníku, na kterém se dnes nachází horní nádrž přečerpávací elektrárny Dlouhé Stráně, byl v roce 1978 něčím, co dnes na celém území České republiky s výjimkou vojenského prostoru Boletice nenajdeme – rozsáhlým územím absolutního ticha a nekonečných lesů. Z dnešního pohledu prostě divočina.

Nevedly tudy turistické značky ani lesní cesty a skoro nikdo sem nechodil. Hluboké hvozdy křižovaly jenom lovecké chodníky, které musel člověk znát, aby nezabloudil.

Výstup na bezlesý a výhledově neopakovatelný Mravenečník se zahajoval obvykle v Loučné nad Desnou, odkud se šlapalo nejdříve do Vlčího sedla, odtud po loveckých chodníčcích k chatě Margaretka a vzhůru na vrchol.

Touto cestou můžete jít i dnes, avšak počítejte s velmi neschůdným a zarostlým terénem. Po starých chodnících se totiž skoro nechodí, protože (nejen) myslivci se dnes mohou téměř kamkoli pohodlně vyvézt autem. Pouze na posledním, nejvyšším úseku od Margaretky na vrchol Mravenečníku vede schůdná stezka.

Brutální antropotvar

Vrchol Mravenečníku je jedinečným výhledovým bodem a také prvním místem, odkud můžete přímo před sebou spatřit horní nádrž Dlouhých Strání. Ten, kdo pamatuje zdejší panenskou přírodu, se na ni dívá se zděšením. Jak je možné, že tam, kde byl dříve řídký horský les přecházející v alpinské louky s výskytem vzácných a endemických druhů, dnes vystupuje obludná hráz sterilní, asfaltem vylité betonové vany, kterou obepínají dva okruhy asfaltových silnic a železné zábradlí?


Dlouhé Stráně: vysokohorská romantika na český, (anebo ČEZský) způsob?

Kdo tuhle příšeru, která tak brutálně zasáhla do krajiny Jeseníků a zároveň otevřela cestu "vysokohorskému" automobilismu, vymyslel, navrhl a prosadil? Proč byla pošlapána samotná podstata ochrany Jeseníků jako chráněné krajinné oblasti?

Není pochyb o tom, že Dlouhé Stráně jsou pohrobkem bezohledné socialistické megalomanie a o stavbě se rozhodovalo bez veřejnosti. Přesto je zarážející, že se dnešním Čechům líbí a považují ji za užitečnou. Mnozí dokonce tvrdí, že krásně zapadá do krajiny, nenarušuje krajinu, atd... Ztráta vkusu, či omámení technikou?

Co by například říkala česká veřejnost na to, kdyby se třeba na Karlštejně vyměnila dnešní okna za okna plastová a celý hrad se zateplil polystyrenem? Pokud se na to udělala patřičná reklama, mnozí by možná tvrdili, že se v podstatě nic neděje, okna vypadají hezky bíle a do hradu aspoň tolik netáhne...

Každopádně bychom však všichni – podobně jako v případě Dlouhých strání – přišli o fenomény, jež se nedají vyjádřit penězi ani ekonomickou užitečností.

Zmizelé lesy a sežraný kopec

Nejde však jenom o krajinný vzhled, ale také o lesy. Budování širokých přístupových asfaltek pro bagry a buldozery rozčíslo kdysi souvislé hvozdy a otevřelo cestu větrům.

První kalamita přišla již v roce 1980, pak následoval kůrovec, imise, těžká lesní mechanizace a oblíbená řešení našich lesníků – těžba formou holosečí. Lesy jsou už dávno v háji a problémy s tím spojené stále na světě (zadržování vody, eroze půdy, málo úspěšné znovuzalesňování atd.).


Mravenečník okolo roku 1980. Františkova myslivna je ještě v lese, na Dlouhých Stráních vpravo jsou patrny již zemní práce (foto Ivo Netopil).

S žalostným stavem lesů se můžete seznámit, když budete pokračovat z Mravenečníku přes Vřesník a Velkou Jezernou k Františkově myslivně. Tato dřevěná chaloupka kdysi stávala jako v pohádce na loučce uprostřed hlubokého lesa. Dnes jsou všude kolem nedozírné paseky a vývraty... Někteří méně otrlí pamětníci se těmto místům vyhýbají, aby se na tu spoušť nemuseli dívat.

Od Františkovy myslivny vás asfaltka dovede dolů na Zámčisko. Z mapy vypadá tato lokalita lákavě, ve skutečnosti je tu obrovský opuštěný kamenolom, který sežral skoro celý kopec Zámčisko a několik hřebínků kolem. Dobývaným kamenivem se krmila hráz dolní přehrady. Proč lom není v mapě, je záhadou. Že by bylo potřeba jeho existenci tajit, aby návštěvníci Jeseníků setrvávali v iluzi, že Dlouhé Stráně neporušily krajinu?

Mrtvá voda a ohyzdné dráty

A dostáváme se po silnici ke spodní nádrži. Na první pohled nevypadá až tak strašně. Při bližší prohlídce však zjistíte, že je to mrtvý objekt. Neustálé kolísání hladiny, vznikající přemisťováním vody z jedné nádrže do druhé, znemožňuje vytvoření pobřežního pásma, které by umožňovalo přežívání na vodu vázaných organizmů.

Z téhož důvodu je vyloučen i rybolov, koupání a provozování vodních sportů. Z hráze se vám otevře pohled na provozní budovy elektrárny, které podle ČEZu citlivě zapadají do krajiny svou architekturou horských chat a chalup. Snaha je zřejmá, avšak k tradiční jesenické architektuře má vyasfaltovaný komplex budov po čertech daleko.


Tak tohle opravdu nikde v Evropě nemají

Co však do krajiny rozhodně nezapadá, to jsou dráty vysokého napětí vedoucí údolím Desné (a tedy centrální částí chráněné krajinné oblasti) až k nejbližší rozvodně do 52 km vzdáleného Krasíkova. Příhradové sloupy nejenom že hyzdí krajinu, ale z provozního hlediska si vyžadují také nemalé zábory lesních porostů. Jen kvůli nim padlo mnoho desítek hektarů lesa, většinou na exponovaných svazích.

Kolik vlastně potřebujeme energie?

A zbývá nám prohlídka samotné elektrárny. Nejatraktivnější je bezesporu podzemí, kde je ukryto veškeré strojní vybavení. Ohromné prostory vyrubané ve skále, mohutné turbíny a dva tunely vedoucí až k horní nádrži o 400 m výše zaslouží určitě obdiv. Zároveň však vyvolávají otázky: kolik to všechno stálo, kdo to zaplatil, bylo to vůbec zapotřebí?

O nutnosti výroby elektrické energie nelze pochybovat a návrat k petrolejkám určitě nikdo nechce. Když se však podíváme do statistik, zjistíme, že ČEZ vyrobí energie tolik, že ji nejsme schopni spotřebovat. Jenom za loňský rok prodal do zahraničí (převážně do chytřejších zemí na západ od nás) elektrický proud za 14 miliard Kč!

A to ještě elektřinou nehorázně plýtváme – naše spotřeba na hlavu patří k nejvyšším v EU! Nehledě na to ČEZ lobuje za zrušení limitů pro těžbu severočeského uhlí a v plánu má další elektrárny včetně atomových a přečerpávacích (viz MF DNES 19. 9. 2005)! Zaplatíme to opět platit z našich daní?


Horní nádrž Dlouhých Strání

Bezohledný otesánek

Na základě těchto skutečností se pak jeví celá česká energetika jako velmi sporná, k přírodním zdrojům a životnímu prostředí nesmírně bezohledná činnost ovládaná nenasytným, avšak velmi mazaným a protřelým otesánkem. Způsob, jakým dokáže za pomocí mnohých politiků manipulovat veřejným míněním, je obdivuhodný. Kolik lidí už mu skočilo na lep: levná ekologická energie, státní dotace na přímotopy, dostavba Temelína za zrušení tepelných elektráren atd.

Příkladem této manipulace jsou i Dlouhé Stráně, které jsou úspěšně prezentovány jako ekologické dílo prospěšné životnímu prostředí, které odlehčuje tepelným elektrárnám ve špičce. Že by však třeba ty draze odsířené tepelné elektrárny vůbec nemusely stát, o tom už se řeč nevede.

A o investicích do úspor a alternativních zdrojů jakbysmet. Přitom třeba zemědělci, jejichž produkty dnes nikdo nechce kupovat, by mohli úspěšně přejít na biomasu, neprodukující fosilní uhlík ve formě CO2. Malou elektrárnu na biomasu by si však mohla postavit kdejaká vesnice a otesánek by byl ze hry.

DLOUHÉ STRÁNĚ
Výstavba Dlouhých Strání 1978-96
* vyrubáno 290.000 m3 skály
* položeno 175.000 m3 betonu
* přemístěny 3.000.000 m3 zeminy
* spotřebováno 17.600 tun oceli
* v činnosti až 1.100 lidí denně
* postaveno 240 stavebních objektů
* roztočeno 6 miliard Kč

Krajina a příroda zatím bezcenná

Na závěr zbývá zodpovědět otázku, proč má velká část naší veřejnosti kontroverzní Dlouhé Stráně v oblibě.

Každopádně je třeba uznat, že jde o technicky propracované a (na rozdíl od Temelína) bezporuchově fungující dílo. ČEZ nepodcenil úlohu osvěty a firma Energotis celou elektrárnu představuje zajímavou formou za všem přijatelný peníz.

Mnozí pohodlnější lidé jistě ocení, že bez velké námahy se autem či autobusem dostanou až k horní nádrži, odkud je nádherný výhled po celém okolí. Kde jinde takovou službu v našich vysokých horách hledat?

Vstřícnost, s níž se lidé k Dlouhým Stráním staví, však svědčí také o jedné smutnější skutečnosti. Volná, nezastavěná krajina a zachovalá příroda nemá v rychlokvašené české společnosti, orientované momentálně na konzum, zatím valnou cenu. Přesvědčujeme se o tom téměř všude a každý den – tam, kde před rokem nic nestálo, se dnes rozpíná sídliště satelitních domků, průmyslová zóna či alespoň osamocená vila, golfové hřiště anebo ocelová věž mobilního operátora.

Volná krajina nám mizí před očima a nám je to jedno. Kde jsou peníze, tam se koupí pozemek a začíná se kácet, bagrovat a stavět. Propracované koncepce jak nakládat s krajinou, jejíž přirozenost a přírodní rozmanitost prý ovlivňuje duševní zdraví společnosti, zatím na rozdíl od mnoha jiných chytřejších zemí nemáme.

Místo toho jsme ale patřičně hrdi na svou nejvýkonnější přečerpávací hydroelektrárnu v Evropě – podobně jako Číňané na svou největší přehradu světa ve Třech soutěskách...

** Autor článku je geolog, cestovatel a nezávislý publicista.

 

Nádraží Praha Vršovice

Nejčtenější

Zchátralý, rozstřílený. Dům slavného fotbalisty Modriče je mementem tragédie

Zničený, zbořený, rozstřílený. Dům, v němž prožil dětství slavný fotbalista Luka Modrič, připomíná tragédii, která brutálním způsobem obrátila život malého chlapce, jež se poté vypracoval v ikonu...

Místo, které se zaryje do vašich vzpomínek z dovolené. Rypadlo 1452

Pokud vás mrzí, že jste se nestihli podívat na obří rypadlo přezdívané Březenský drak v Březně na Chomutovsku, které pyrotechnici na začátku června odstřelili, máme tu pro vás tip na výlet. Nedaleko...

KVÍZ: Jak dobře znáte československé lokomotivy?

Soutěž

Pro šotouše a milovníky železnice bude tento kvíz procházka růžovým sadem. Jak dobře se vyznáte v lokomotivách, které jste mohli nebo stále můžete potkávat na kolejích v Česku? U některých otázek si...

Svatý Kámen fascinuje po staletí. Lidé věří v jeho zázračnou moc

Nedaleko malebného Dolního Dvořiště v jižních Čechách se skrývá místo opředené tajemstvím a silnou energií – Svatý kámen. Není to jen tak ledajaký balvan. Tento pradávný megalit, okolo kterého se...

Výšlap na cyklistické velikány. Bříško pod dresem nevadí, důležitá je hlava

Jezdíte rádi na kole? Říkáte si, jaké by to bylo zdolat slavné cyklistické kopce? Jen do toho! Magazín Víkend DNES pro vás připravil seznam stoupání, která by nadšený cyklista měl alespoň jednou za...

Beskydy pro začátečníky. Kde hledat krásná místa a kam určitě vyrazit

Na pomezí Česka, Polska a Slovenska leží členitá krajina Beskyd. Tyto karpatské hory jsou mladší než zbylá pohoří Českého masivu, a proto v nich najdeme velké výškové rozdíly, strmé svahy a bezpočet...

16. července 2025

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis

Aktualizujeme

Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po celý rok vám budeme přinášet aktualizovaný seznam železniční akcí. Můžete si vybrat mezi motorovými...

1. září 2021,  aktualizováno  15.7 10:21

OBRAZEM: Za socialismu se cestovalo jinak. Čedok byl brána do světa

Do ciziny s Čedokem, s mizivým kapesným a valutami tajně zastrkanými třeba k zubní pastě, i tak se cestovalo za socialismu. Nejčastější zahraniční destinací byla Německá demokratická republika, na...

15. července 2025

Místo, které se zaryje do vašich vzpomínek z dovolené. Rypadlo 1452

Pokud vás mrzí, že jste se nestihli podívat na obří rypadlo přezdívané Březenský drak v Březně na Chomutovsku, které pyrotechnici na začátku června odstřelili, máme tu pro vás tip na výlet. Nedaleko...

15. července 2025

Polské okno do světa. Prozkoumejte přístav a pláže v jedinečné Gdyni

Premium

Okno do světa – tak byl nazýván přístav v Gdyni. Odtud tisíce Poláků odjížděly za oceán, aby našly lepší život v Americe. Dnes se přístav otevírá turistům, kteří zde mají možnost poznat bývalý...

15. července 2025

Češi versus Chorvati. Vztah plný lásky a nenávisti. Proč se však stejně vracíme

Pro Čechy je Chorvatsko jako druhý domov. Ale ruku na srdce, i když tam jezdí skoro celá Česká republika, občas to mezi Čechy a místními zaskřípe. Proč se na dovolené někdy cítíme jako doma a přitom...

14. července 2025

KVÍZ: Jak dobře znáte československé lokomotivy?

Soutěž

Pro šotouše a milovníky železnice bude tento kvíz procházka růžovým sadem. Jak dobře se vyznáte v lokomotivách, které jste mohli nebo stále můžete potkávat na kolejích v Česku? U některých otázek si...

vydáno 14. července 2025

Modrozelené město. Ve Stockholmu tvoří dopravní síť nejdelší uměleckou galerii světa

Premium

O jezera a řeky není ve Švédsku nouze, a tak není divu, že i jeho hlavnímu městu se přezdívá Benátky severu. Stockholm (nikoli Štokholm, jak starší z nás naučili říkat slovenští sportovní...

13. července 2025

Zajímavosti ze zeměpisu: kde nemají řeky a kde najdete nejvíce emigrantů

Která země dala světu nejvíc papežů, kde hledat univerzálního dárce krve a jak asi vypadá stát plný imigrantů? Všechny takové podivnosti geografie, statistické odchylky a historické zajímavosti, tu...

13. července 2025

Na co zírá mašinfíra: S naleštěnou Bardotkou přes Vysočinu do Humpolce

Dnešní Mašinfíra nás zavede na Vysočinu. S nablýskanou Bardotkou v čele výletního vlaku Kladenské dopravní a strojní se zajedeme podívat z Havlíčkova Brodu do Humpolce. Na vlastní oči se přesvědčíme,...

13. července 2025

Zámek Neuschwanstein a megality v Carnaku zapsali na seznam UNESCO

Známý německý zámek Neuschwanstein a tři další sídla bavorského krále Ludvíka II. byly zapsány na seznam kulturního dědictví Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu UNESCO, oznámila dnes agentura....

12. července 2025  17:45

Jezero, krásné pohoří, pohoda. Naplánujte si cyklovýlety po Kaiserwinklu

V zimě je tato oblast známá epickým festivalem horkovzdušných balonů, ovšem rakouský Kaiserwinkl si dosyta (a možná víc) užijete i v létě. Kromě tyrkysově modrého jezera Walchsee je „císařský“ kout...

12. července 2025
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.