Vaječná tlačenka a talián s vejmrdou. Jak a kde si užít pořádné Velikonoce

aktualizováno 
Velikonoční svátky, to není jen barvení vajíček a pomlázka. Do Česka se vrátila řada dalších, hlavně gastronomických zvyků, které byly dříve běžné. Třeba pečení jidášů či pochoutka v podobě velikonočního kůzlete. Vybrali jsme pro vás nejzajímavější velikonoční zvyky a speciality. A také místa, kde je můžete zažít a ochutnat.

Velikonoce ve skanzenu v Kouřimi | foto: Regionální muzeum v Kolíně

Nejprve se obraťme do minulosti a připomeňme si, jaké pokrmy o velikonočních svátcích připravovali naši předkové. Pokud bychom měli vybrat nejdůležitější velikonoční speciality, bude jich pět.

V seznamu nesmějí chybět jidáše pečené z kynutého těsta a pokapané medem, které mají mít správně tvar podlouhlé spirály či spletených provázků, neboť připomínají provaz, na kterém se Jidáš oběsil.

Další velikonoční stálicí našich předků byla jarní polévka připravená z mladých a divokých bylinek: obvykle se používala směs výrazně aromatického popence, řebříčku, kopřiv, fialkového a jahodového listí. Ta se jedla na Zelený čtvrtek.

Před Velikonocemi se dodržoval dlouhý půst, ale na Bílou sobotu už na stole bylo maso, i když zatím jen mleté. Pokrm měl řadu regionálních názvů. Někde se mu říkalo hlavička, jinde sekanice či pouze a prostě nádivka (parádní recept najdete v boxíku na konci článku).

Fotogalerie

Obvykle se připravoval z několika druhů masa (základem ovšem bylo uzené), které se promíchalo s houskou, vajíčky a kopřivou. Někde se opět přidával voňavý popenec. A pak se směs upekla v troubě.

Slavnostním jídlem v neděli býval pečený beránek, u chudších rodin kozlík. Jenže později se na venkově chov ovcí výrazně omezil a beránek začal být nedostatkovým zbožím.

Prastarý zvyk se postupně změnil. „A tak si ti, kteří si nemohli dopřát beránka z masa a krve, upekli beránka z kynutého těsta. S rozinkou místo oka,“ vysvětluje ve své knize Česká strava lidová Marie Úlehlová.

Každý měl svého mazánka

Posledním významným pokrmem českých Velikonoc je mazanec. I zde se ovšem zvyky v průběhu staletí výrazně proměnily. „Mazanec byl symbolem slunce. Nejdříve byl slaný, pekl se ze sýru a vajec. Až později se začal připravovat na sladko a plnil se ořechy nebo mandlemi a rozinkami,“ vysvětluje Hugo Schreiber, autor knihy Chvála české kuchyně!

Mazanec se u nás objevuje někdy od 14. století, možná i dříve. A je zajímavé, že v některých rodinách měl každý svůj malý mazaneček, zatímco jinde se připravoval jeden velký mazanec, ze kterého dostal každý kousek.

V Muzeu lidových staveb v Kouřimi běží velikonoční program již od 5. dubna a...

V Muzeu lidových staveb v Kouřimi běží velikonoční program již od 5. dubna a bude končit až 28. dubna.

Velikonoce ve skanzenu v Kouřimi

Velikonoce ve skanzenu v Kouřimi

Kýchavá, Smrtná i Květná

A teď pojďme na místa, kde si můžete Velikonoce užít, ať už z pohledu zvyků, tak gastronomických specialit. Oblíbeným oknem do minulosti jsou skanzeny, které při podobných příležitostech připravují bohatý etnografický program.

Třeba v Muzeu lidových stavem v Kouřimi běží velikonoční program již od 5. dubna a bude končit až 28. dubna. Návštěvníci poznají, jaké obyčeje naši předci dodržovali a jaké zvyky se váží k jednotlivým předvelikonočním nedělím. Ty měly svá, dnes již téměř zapomenutá jména. Jedna byla Kýchavá, další Sazometná, Družebná, Smrtná či Květná. V Kouřimi bude také vystaven velikonoční stůl se všemi pokrmy, které k této době patří.

Mléčné kůzle je nejlepší

Zatímco skanzeny mají spíše muzejní charakter, za specialitami je třeba vyrazit do restaurací. Jedním z mála podniků, kde je možné ochutnat pečené mléčné jehně či mléčné kůzle, je Hliněná bašta v Průhonicích.

Jedna z velkých jarních delikates. Pečené kůzlečí maso v Hliněné baště.

Jedna z velkých jarních delikates, pečené kůzlečí maso v Hliněné baště

Staročeská velikonoční bašta v gotické krčmě U dwau Maryí v Českém Krumlově

Staročeská velikonoční bašta v gotické krčmě U dwau Maryí v Českém Krumlově

Mladá mléčná kůzlata jsou považována za jednu z největších delikates. Ani úprava není složitá. Maso stačí jen upéct při nízké teplotě na másle s trochou soli a bílého pepře. Tak dokonale vynikne jeho jemná a nezaměnitelná chuť. Jako příloha se volí nejčastěji šťouchané brambory s mladým špenátem. Když vyjde počasí, a to zatím slibují krásné, poslouží hostům romantická terasa nad malým rybníčkem.

Talián s vejmrdou

Speciální velikonoční menu připravil pro své hosty také Selský dvůr, který vsadil na klasické jarní suroviny.

Velikonoce se blíží. Připomeňte si, proč je slavíme

Na hosty čeká jemná vaječná tlačenka s křepelčím vajíčkem a ředkvičkami či králičí hřbet zabalený ve slanině a podávaný s domácími noky a s medvědím česnekem. Další specialitou je pečená perlička s kukuřičným pyré.

Králík i mladá drůbež byla oblíbenou velikonoční pochoutkou tam, kde neměli k dispozici jehňata či kůzlata. Naopak v Praze se o Velikonocích za první republiky chodívalo na taliány, podávané s křenem nebo se slavnou loretánskou vejmrdou – což byl křen smíchaný nikoliv s jablkem, ale nastrouhanou červenou řepou.

Na velikonoční stůl našich předků patřila celá řada pokrmů – od zelené polévky...

Na velikonoční stůl našich předků patřila celá řada pokrmů – od zelené polévky až po „hlavičku“ z několika druhů mletého masa.

Velikonoce ve středověku

A na závěr se podíváme ještě do České Krumlova, který již tradičně připravil pro návštěvníky města bohatý program zahrnující koncerty duchovní hudby, řemeslné trhy a výstavy. A také speciální menu v restauracích.

Velkým zážitkem jsou řemeslné dílny v prostorách nádherně zrekonstruovaného kláštera, který je dnes jedním z klenotů města. Hosté si zde mohou vyzkoušet tradiční řemesla, třeba dovednosti hrnčíře, brašnáře, sedláře, kováře, pekařky či valchařky. A také si mohou tradiční výrobky zakoupit.

A pak už můžete zamířit do některé z vyhlášených restaurací. Mezi ty nejzajímavější patří Hospoda Na louži, působivá Šatlava či dokonalá gotická krčma U dwau Maryí.

Recept na nejlepší velikonoční nádivku

Recept na fantastickou nádivku pochází ze Šumavy. Připravuje se ze tří druhů masa, divokých bylinek a chuťově je naprosto dokonalá.
1 kg masa (třetina králičí, třetina vepřové, třetina uzené)
8 rohlíků
8 vajec
2 cibule
5 plátků slaniny
Hrst popence, hrst kopřiv, hrst petrželky
Pepř, sůl, muškátový květ

Maso se uvaří a naseká na kousky. Vývar se zredukuje, a pak se do něj dají nakrájené rohlíky. Přidá se maso, vejce, pepř, sůl. Cibule se nakrájí na kousky a opeče na slanině, bylinky se nesekají na jemno a oboje se přidá do mísy s masem. Vše se promísí a dá do vymazaného a strouhankou vysypaného pekáče. Peče se zhruba hodinu.

Autor: pro iDNES.cz

Nejčtenější

Hitlerovo Orlí hnízdo i nejčistší jezero v Evropě najdete v Berchtesgadenu

Zrcadlící hladina jezera Obersee

Orlí hnízdo - proslulou Hitlerova pevnost Kehlsteinhaus, termální prameny a solné doly. Jedno z nejhlubších a...

Skleník v chrámu Notre-Dame. Odvážný architektonický návrh budí vášně

Katedrála Notre-Dame by mohla mít zahradu pod skleněnou střechou

Architekt Vincent Callebaut má odvážnou vizi rekonstrukce Notre-Dame. Z poničené střechy gotické katedrály chce udělat...

Léky, kosmetika, notebook. Jak zabalit kufr do letadla a projít kontrolou

Ilustrační snímek

Místo pro vysněnou dovolenou je vybrané, termín dohodnutý, letenky koupené. Zbývá jediné: sbalit si kufr. Co do něj,...

V úterý se modlila, ať už je pátek. Teď je na Zélandu spokojená v dodávce

Vendula zaznamenává zážitky z cest.

Vendula Žáková je sympatická blondýnka, která se rozhodla pověsit svou rozjetou kariéru na hřebík a žít s přítelem...

Sto kilometrů pěšky osamoceným Slovenskem vás donutí rozjímat

Přechod z Dukelského průsmyku do nejvýchodnějšího bodu Slovenska. Budete tu...

Přechod mezi Dukelským průsmykem a horou Kremenec, nejvýchodnějším bodem Slovenska, je dlouhý téměř přesně sto...

Další z rubriky

Konec vodáků v Česku? Sucho mění zavedené zvyky na řekách

Stopem po vodácké dálnici

Několikaleté sucho ve střední Evropě, zdá se, ani letos nepolevuje a dopady srážkového deficitu mají následky na mnoho...

SLEPÁ MAPA: Zeměpis v nadmořských výškách. Jak dobře znáte hory Česka?

České středohoří

Moře v Česku nemáme, ale hor je tu naštěstí víc než dost. Tolik, že je možná ani všechny neznáte. Nebo ano? V dalším...

Na co zírá mašinfíra: Z Plzně kolem chmelnic a lomů rychlíkem do Mostu

Motorová jednotka řady 628/928 společnosti GW Train Regio před odjezdem...

Dnes se projedeme prvním soukromým rychlíkem u nás. Na 150 kilometrů dlouhé cestě uvidíme snad všechny rozmanitosti...

Najdete na iDNES.cz