Ačkoliv jsou tyto dny spjaty s křesťanstvím, mnoho velikonočních zvyků pochází z pohanské mytologie. Křesťané slaví Velikonoce jako poslední dny Ježíšova pozemského života, jeho ukřižování a vzkříšení. Dny takzvaného Pašijového týdne mají různé přívlastky.
Pro křesťany je první důležitý den až Škaredá středa, podle pohanů jsou však pondělí a úterý dny, které bychom měli věnovat jarnímu úklidu.
Škaredá středa připomíná Jidášovu zradu. V tento den lidé tradičně vymetali komíny. Podle pověr by se ve středu také neměl nikdo škaredit. Hrozí totiž, že by mu mračení zůstalo po všechny další středy v roce.
Na Zelený čtvrtek jedině zelené
V tento den proběhla Ježíšova večeře na rozloučenou (poslední večeře). Název Zelený čtvrtek vznikl nejspíše přesmyčkou původního německého názvu Greindonnerstag (lkavý čtvrtek) na Gründonnerstag (Zelený čtvrtek).
Na Zelený čtvrtek by podle pověr lidé měli jíst zelenou stravu, například špenát, aby byli po celý rok zdraví. Tento zvyk je ovšem spjat s pohanskou mytologií, s křesťanským přízviskem „zelený“ tedy nemá co do činění.
V pátek nepracovali hrnčíři
Sedm báječných tradičních i netradičních receptů na velikonoční stůl |
Velký pátek je dnem Kristova ukřižování. Lidé v pátek drželi přísný půst a nesmělo se těžce pracovat, obzvlášť zapovězené byly zemědělské práce. Věřilo se totiž, že země truchlí za Spasitele. V tento den proto údajně nepracovali hrnčíři. Nepralo se ani prádlo, bylo by totiž podle pověr namáčeno do Kristovy krve. Lidé věřili, že se na Velký pátek otevírají hory, které vydávají své poklady.
V Bílou sobotu končí podle křesťanských zvyků půst. Připravují se proto tradiční o obřadní pokrmy. Tradičně se peče i mazanec (pokud si s ním nevíte rady, podívejte se na jednoduchý návod).
Velikonoční neděle, Boží hod velikonoční, je den, ve který křesťané oslavují Kristovo zmrtvýchvstání. Pečou se i velikonoční beránci. Kdo ho v ten den podle pověry okusil, našel ztracenou cestu v lesích.
Velikonoční pondělí letos připadá na 22. dubna. Pondělní tradice jsou nám dodnes dobře známé. Chlapci si upletou pomlázku z proutí a vyšlehají s ní děvčata, mrskání má totiž ženám předat část svěžesti vrbového proutí. Děvčata jim na oplátku dají malovaná velikonoční vajíčka. Název mrskání se používá především na Moravě, kde má pomlázka silnou tradici. Jinde se můžeme setkat s výrazy šupání či vyšupat (pokud si letos nechcete kupovat na trzích hotovou, zopakujte si, jak pomlázku uplést).
Na Velikonoční pondělí si nenakoupíte
Svátky by měly být především o klidu. K tomu se snaží přispět i zákon, který je v platnosti od roku 2016. Podle něj musejí mít obchody s rozlohou větší než 200 metrů čtverečních zavřeno. Na Velikonoční pondělí proto nenakoupíte v obchodních domech ani v supermarketech. Otevřeny však zůstanou benzinové pumpy, lékárny, obchody na letištích, nádražích nebo v nemocnicích. Naopak o několik dní dříve, na Velký pátek, je svátek, obchody jsou ovšem otevřené (otevírací dobu o letošních svátcích najdete v tomto přehledu).
V Uherském Hradišti vyrábějí drátované kraslice:
