1 Projděte stezku podél Lužnice
Lužnice patří k našim nejvýznamnějším řekám a po Sázavě je druhým nejdelším přítokem Vltavy. Od Tábora až k ústí do Vltavy protéká hlubokým lesnatým údolím, které lemují četné skály. Řeka zde získává větší spád a teče balvanitým korytem, přehrazeným na mnoha místech starými jezy s historickými mlýny.
V roce 2019 zde vznikla první certifikovaná turistická trasa v Česku – Stezka údolím Lužnice. Trasa vede podél této jihočeské řeky v délce padesáti pěti kilometrů z Plané nad Lužnicí do Týna nad Vltavou. Charakterem cest i krajiny se jedná o naprosto jedinečný vícedenní pěší úsek v Česku, na kterém můžete obdivovat nádhernou přírodu i zachovalá města a městečka, jako je Tábor nebo Bechyně.
Skvělý letní výlet vás zavede do nejhezčích míst Vltavy a jejích přítoků |
Trasa bez větších stoupání vede převážně po přírodních pěšinách podél břehů řeky a jen výjimečně opustí údolí a vyvede vás na vyhlídky ležící na jeho hraně. Jde o pohodové chození v nádherné jihočeské krajině, kde budete obdivovat hradní zříceniny, starobylé mlýny a dokonce projdete i po několika visutých lávkách a jedním z mála turistických tunelů u nás.
2 Obdivujte kvetoucí louky Bílých Karpat
Vojšické louky u Radějova
Pohraniční pohoří Bílé Karpaty se může pochlubit unikátní přírodou horských orchidejových luk, bukových lesů a vápencových skal. Přestože oblast po staletí obdělávali lidé, dochovala se tu malebná krajina se spoustou vzácných druhů rostlin a živočichů.
Pravidelné střídání pastvy a sekání luk po staletí podporovalo růst orchidejí i jiných rostlin, a tak na zdejších květnatých loukách najdeme největší koncentraci a druhovou pestrost těchto květin ve střední Evropě. Většina orchidejí kvete na jaře, ale kdo navštíví Bílé Karpaty v létě, může na některých lokalitách spatřit i pozdě kvetoucí druhy, například některé z kruštíků rozkvétají teprve v červenci až září.
To nejlepší z hor Česka: Naplánujte si výlet do Bílých Karpat |
Vyrazte například z Radějova na Vojšické louky a pěšky můžete dojít až větrnému mlýnu v Kuželově. Další vděčnou lokalitou je rezervace Zahrady pod Hájem u Velké nad Veličkou, výše položené louky pak najdete na svazích Velké Javořiny.
3 Do Českého Slezska do muzeí
Malé jindřichovské muzeum v Jindřichově
České Slezsko patří k turisticky opomíjeným oblastem – přitom zde najdete spoustu zajímavostí a v poslední době tolik vyhledávaný klid. Slezsko zasahuje do nejodlehlejších hor a pohraničních výběžků i do průmyslových aglomerací ostravského regionu a jeho krajina tak nabízí velkou pestrost.
Je to oblast nesmírně zajímavá přírodně i historicky, oblast o kterou se vedly bitvy a o kterou se přetahovaly mocnosti. Pro běžného „středočecha“ má Slezsko navíc punc neobjeveného, jakéhosi místa v Česku, které je daleko a moc toho o něm nevíme.
Tak to jsme nečekali. Pět dnů na kole přes České Slezsko nás upřímně dojalo |
Slezsko nejsou jen Dolní Vítkovice, zlatorudné mlýny u Zlatých hor nebo Osoblažská železnice. Pokud se chcete o Slezsku a jeho historii dozvědět více a v pomalejším tempu, navštivte některé z méně známých místních „minimuzeí“, o která pečují lokální nadšenci. Jmenujme kupříkladu Malé jindřichovské muzeum v Jindřichově, Retro muzeum Úvalno, skansen v Bolaticích, Keltičkovu kovárnu v Ostravě nebo Kotulovu dřevěnku v Havířově.
4 Splujte některou méně známou řeku
Na Ploučnici potkáte spíše skalní vodáky, které neodradí místy zarostlé koryto řeky.
Vodáctví patří v Česku k pevně zakořeněným letním aktivitám. Na splouvání Vltavy, Lužnice, Berounky nebo Sázavy se vydávají rodiny, party přátel i celé dětské tábory. Pobyt u řeky je skvělou příležitostí, jak protáhnout tělo a přitom uniknout horkým dnům.
Co ale vyrazit na některou z méně známých řek, kde možná budete sami? Kde nebudete večer na tábořišti poslouchat opilecké písně a namísto nich se zaposloucháte do zvuků lesa a kuňkání žab?
Nářez pro opravdové vodáky. Některé úseky Ploučnice nic v Česku nepřekoná |
Jsou u nás ještě takové řeky? Jistěže jsou! Vyzkoušejte třeba Vlašimskou Blanici, staré koryto Lužnice nebo Dyji. Na oblibě si v posledních letech získala kupříkladu Ploučnice, ale stále na ní potkáte spíše skalní vodáky, které neodradí divoká příroda a místy zarostlé koryto řeky.
5 Putování po dálkových trasách v Česku
Na Severní stezce Via Czechia
Pokud chcete vyrazit na vícedenní putování napříč Českem – ať pěšky nebo na kole – můžete využít jednu ze šesti stezek Via Czechia. Systém nejdelších turistických a poutních dálkových tras propojuje krajní body ČR, trasy vedou napříč zemí, středem, pohraničím i po historických hranicích.
Celkem šest tras je vyznačeno samostatně pro pěší putování, cykloturistiku, přejezdy na lyžích a vodácké splouvání. Síť čítá dohromady přes 10 000 kilometrů – které nabízí téměř nekonečné možnosti poznávat různými způsoby českou krajinu, přírodu, památky nebo poutní místa. Výběr té „vaší“ cesty je tedy jen na vás!
Hraniční kameny, patníky a trojmezí. Prozkoumejte rarity státních hranic |
Trasy jsou rozděleny na logické úseky a uzlové body jsou dobře dostupné veřejnou dopravou, můžete je tedy absolvovat postupně po částech – podle časových možností, chuti, kondice apod. Při plánování tras se myslelo i na pohodlí, takže každá etapa končí v místě, kde je k dispozici kvalitní turistické ubytování. U většiny etap lze případně využít kemp nebo oficiální tábořiště.
6 Zažeňte žízeň na pivních stezkách
Pivní stezka v Krkonoších
Léto s sebou přináší žízeň. A kde jinde spojíte pohyb v přírodě s degustací místních piv než na některé z našich pivních stezek! Tou nejznámější je Krkonošská pivní stezka, propojující pět místních pivovarů. Vede z Horní Malé Úpy od pivovaru Trautenberk přes Pecký pivovar na Friesovy Boudy s pivovarem Fries. Zde můžete strávit noc a následující den sestoupit do údolí Labe s posledními dvěma pivovary – Hendrych a Krkonošský medvěd. Trasa měří 30–40 kilometrů a můžete na ní získat stylový otvírák nebo soutěžit o hodnotnější ceny.
Velká pivní túra Českem. Kam jít, pokud je vaším cílem orosený půllitr |
Další pivní stezku najdete v Lužických horách – zdejší trasa prochází nejhezčími partiemi hor a propojuje desítku místních pivovarů. Můžete si vybrat z celkem 155 kilometrů okružní stezky a absolvovat ji pěšky nebo na kole celou nebo jen některou z jejích etap.
Z dalších podobných stezek jmenujme kupříkladu Pivní stezku Toulavou, Podorlickou pivní stezku, Beskydskou pivní stezku nebo Pivovarskou stezkou ve středočeském kraji.
7 Koupání v rybnících a lomech Vysočiny
Rybník Velké Dářko
K létu patří koupání, ovšem vhodných přírodních míst na koupání u nás není mnoho. S postupujícím létem totiž kvalita vody klesá a přestává vyhovovat hygienickým požadavkům. Jednou z výjimek jsou vysoko položené rybníky Vysočiny.
Největší rybník Českomoravské vrchoviny, Velké Dářko, leží v mělkém údolí uprostřed lesnaté krajiny Žďárských vrchů. Rybník byl založen v 15. století a jeho voda sloužila pro pohon hamrů a mlýnů na řece Sázavě. Dnes jeho rozlehlá vodní hladina láká v létě milovníky koupání a vodních sportů. Kolem rybníka vede zajímavá naučná stezka, která prochází národními přírodními rezervacemi Dářko a Radostínské rašeliniště, které svým vzhledem připomínají severskou tajgu.
To nejlepší z hor Česka: poznejte perly Českomoravské vrchoviny |
Pod nejvyšší horou Vysočiny Javořicí najdete Malý a Velký pařezitý rybník. Obě vodní plochy patří k nejčistším vodním nádržím na Telčsku a v letním období to bývá jedno z oblíbených koupacích míst. Velký pařezitý rybník v minulosti sloužil jako hlavní zdroj pitné vody pro Telč a dodnes plní záložní vodárenskou funkci. U obce Řídelov a u Řásné pak najdete zatopené žulové lomy rovněž se skvělým koupáním.
8 Putování za významnými body Česka
Střed České republiky v Číhošti
Pokud ve vás dříme duše dobrodruha a objevitele, můžete se vydat k některým z geograficky krajních bodů Česka – tedy k nejsevernějšímu, nejjižnějšímu, nejzápadnějšímu a nejvýchodnějšímu bodu. Z principu jsou to místa pro našince odlehlá, ale můžeme potvrdit, že na všech těchto místech je krásně! Všechny krajní body jsou vzájemně propojeny dálkovými trasami Via Czechia.
Pokud byste chtěli poznat krajní body historických zemí Čech, Moravy a Slezska, můžete vyrazit na místa ještě méně známá, než jsou ta výše uvedená, a navíc se poučíte v zeměpise. Například nejzápadnější bod Moravy leží na soutoku potoka Holub s bezejmenným potokem a dostanete se k němu nejlépe od hráze rybníka Buchtů, kudy vede zelená turistická značka. Krajina na pomezí České Kanady má svoje kouzlo a bezesporu stojí zato se sem vypravit.
Dál už to v Česku nejde. Udělejte si výlet ke krajním bodům naší republiky |
Další krajní body Moravy jsou: nejsevernější – Polská hora (Rudawiec), nejvýchodnější – vrch Čudácka, nejjižnější – soutok Dyje s Moravou.
Rovněž středové body by vydaly na samostatný článek, tedy alespoň telegraficky: geometrický střed ČR najdete v Číhošti, geometrický střed Čech leží na vrcholu kopce Ďábel u Petrova, střed Moravy není sice jednoznačně definován, ale obecně se za něj považuje vrch Předina jižně od Prostějova.
9 Chládek ve vinných sklepech Jižní Moravy
Salon vín ve Valticích
Kdo by neslyšel o vinařských cyklostezkách jižní Moravy! Oblast přibližně mezi Valticemi, Lednicí a Mikulovem nabízí nejen perfektní cyklotrasy, ale i unikátní krajinu lužních lesů, architektonické památky, zámky a pálavské kopce. A samozřejmě vinice a vinné sklípky.
Rovinatá krajiny je pro cykloturistiku jako stvořená a toulky na kole klidně můžete zakončit posezením ve sklípku nebo navštívit některou z místních vinoték. Někde vám ve sklípcích nabídnou pro děti i nealkoholickou vinnou limonádu.
Putování za vínem. Objevte dlouhou síť vinařských stezek na jižní Moravě |
Asi největší výběr sklepů najdete ve Valticích, kde po výletě doporučujeme navštívit Salon vín s výběrem stovky nejlepších vín z celé republiky – degustovat zde v příjemném chládku sklepení můžete libovolný počet vzorků toho nejlepšího z Čech i Moravy. Mezi další místa hodné pozornosti patří sousedící Zámecké sklepy, jedny z nejstarších a největších vinných sklepů v České republice, kde zrají vína z Château Valtice, nebo Valtické podzemí s produkty Vinařství Lednice.
10 Památky Československého opevnění
Pěchotní srub U Cihelny nedaleko města Králíky
Československé opevnění bylo po vzoru Francie budováno poblíž hranic Československa ve třicátých letech minulého století. Nejhustší síť pevnostních objektů se nachází v oblasti Orlických hor a Králicka, tento úsek hranice byl jedním z nejsilněji opevněných úseků hranic Československa před II. světovou válkou. Důvod, proč tomu tak bylo, byl předpoklad vojenských stratégů, že Německo zaútočí ze severu právě zde a zabráním Moravy rozdělí Československo na dvě části a oddělí tak Čechy od Slovenska.
Z Králického Sněžníku na Landštejn. Projeli jsme si hranici Čech a Moravy |
Navštívit můžete například známé tvrze Hanička, Bouda nebo Dobrošov, či přímo na hřebeni stojící pěchotní srub Průsek. Dál na východě v okolí města Králíky jsou to další objekty spadající pod Vojenské muzeum Králíky. Jeden z méně známých je nadšenci spravovaný pěchotní srub „U potoka“ nedaleko Dolní Moravy.
Návštěva těchto objektů vždy připomene věčnou otázku, zda jsme byli dobře připraveni se bránit, a nebo bylo rozhodnutí podstoupit Sudety pro naši zemi lepší? Zejména v dnešní složité době jde o memento, které připomíná, jak důležité je myslet na nejhorší a jaký význam má obrana země.
