Úvahy o vzniku přehrady na Flájském potoce se datují už do počátku minulého století. V roce 1908 začal u Flájí terénní hydrologický průzkum. Ale teprve po skončení druhé světové války, po začátku intenzivní těžby hnědého uhlí na Mostecku a po zahájení masivní bytové výstavby vznikly definitivní plány.
Díky pevnému podloží z flájské žuly mohla být na saské straně Krušných hor postavena padesát metrů vysoká odlehčená betonová hráz typu Noetzli. Jediná pilířová přehrada v tehdejším Československu.
Plán s pilířovou přehradou pomohl tehdejšímu národnímu hospodářství ušetřit přibližně třicet procent betonu oproti normální hrázi. Stavba trvala i na dnešní poměry dlouho – dvanáct let. Budování ztěžovala mimo jiné i drsná krušnohorská zima. Na podzim se stavba zastavila a pokračovala zase až na jaře.
 |
Musela se také vyrazit pět kilometrů dlouhá štola napříč masivem Krušných hor, která dodnes přivádí vodu do úpravny a elektrárny v Meziboří. Definitivně hotovo bylo teprve v roce 1963.
Komory pro obry
Přestože přehrada vypadá zvenčí jako klasická betonová tížná hráz, třeba jako Vodní dílo Orlík nebo Slapy, uvnitř je vidět zásadní rozdíl. Devatenáct obřích prostor mezi pilíři vypadá jako chrámové lodě gotických katedrál.
Jeden z prostor mezi pilíři. Na jejím dně vede 1200 mm potrubí spodní výpusti
Největší komory ve středu přehrady jsou u paty hráze přes devět metrů široké a dosahují výšky třiceti metrů. Na jejich vrcholu vede napříč všemi visutá lávka, rozhodně nic pro ty, kdo mají strach z výšek.
Právě v dosahu této lávky je většina kontrolních prvků. Jednak pevné body, jejichž pomocí se kontrolují pohyby betonové masy po a proti proudu. Na dilatačních spárách mezi jednotlivými pilíři jsou zároveň upevněny nerezové skoby, které hlídají možné deformace hned ve třech směrech.
A pak je tu ještě hrázové kyvadlo, desítky metrů dlouhá olovnice zavěšená v koruně hráze, která dosahuje až k její patě.
Jablečný průšvih
Vodní dílo Fláje má kolem sebe nevysvětlitelnou auru. Možná je to tím, že stojí na opravdu velmi odlehlém místě, možná tím, že klame svým tělem – je jiná zvenčí i zevnitř. V každém případě jsme během natáčení našli nespočet zajímavých detailů.
Slepá mapa: Hledejte největší přehrady v Česku |
Obří komory se třeba podobají obráceným kaktusům. Z betonových stěn totiž ční desítky železných tyčí. Během stavby se na ně upevňovalo dřevěné bednění a po napuštění nádrže je bylo drahé odstraňovat.
Uvnitř hráze se také ukrývá malá železnice. Aby se dalo manipulovat s těžkými břemeny, jako třeba s uzávěry spodních výpustí, jsou součástí přehrady také koleje se speciálním vozíkem, který uveze několik tun.
O jablkách v přehradě referoval Deník Práce 28. 11. 1964. O jejich neslavném konci už ne
Vnitřní prostory jsou odjakživa prázdné. Jenom jednou, v roce 1964 podnik Ovoce zelenina rozhodl, že ideální teplotu a vlhkost využije ke skladování jablek. Podle novinového článku navezli na podzim do hráze 116 vagonů tohoto ovoce z Maďarska a chystali je na vánoční trh.
Nikdo přitom nepředpokládal, že nasněží a k přehradě se tak nákladní auta až do jara nedostanou. Můžete hádat, jak to s jablky dopadlo.
Exkurze? Žádný problém
Informační centrum na pravém břehu hráze vzniklo v roce 2019. Za běžné situace funguje celý rok. Mimo sezonu o víkendu, v létě od středy do neděle.
Pokud se chcete podívat do útrob betonového obra, stačí se zaregistrovat k prohlídce. Za současných mimořádných opatření je však lepší se nejdříve informovat na webových stránkách státního podniku Povodí Ohře.
Nádrž Fláje leží nad Litvínovem na saské straně Krušných Hor
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
