Tajemství přehrad
Sledovat další díly na iDNES.tvNenápadná východočeská Doubrava v minulosti mnohokrát ukázala, co umí, když se rozvodní. V době jarního tání a za velkých dešťů si žádná obec na spodním toku nemohla být jistá. Úřadům samozřejmě došla s pravidelnými záplavami trpělivost a začaly plánovat stavbu hráze.
Vybrán byl nakonec profil u Pařížova, kde se zužuje údolí a kde byly nižší ceny pozemků. Výstavba kamenné tížné hráze začala v květnu 1909. Nejprve dělníci vyrazili v pravém břehu obtokový tunel, kam svedli tok Doubravy, potom začali hloubit základovou spáru.
 |
Stavělo se z místní železnohorské ortoruly, která se těžila v místě budoucí zátopy. Kameny na stavbu vozila úzkorozchodná drážka. Před uložením do hráze se kameny omyly a vyzkoušela se jejich jakost.
Přehrada se stavěla výhradně ručně s minimem techniky. Kromě vlastního tělesa hráze se musel zbudovat i poměrně velký boční skluz a dvě šoupátkové věže, včetně technologií. Za čtyři roky bylo hotovo, kolaudovalo se v listopadu 1913.
Hráz vodního díla Pařížov je 142 metrů dlouhá, její výška nad terénem je 25 metrů, ovšem výška nad základovou spárou je ještě o šest metrů vyšší. Má zakřivení 123 metrů a je v ní uloženo 35 tisíc metrů krychlových kamene.
Detailní popis VD Pařížov
Dvě spodní výpusti vedou z předsazených věží. Ocelolitinové potrubí o průměru 800 mm je na návodní straně osazeno šoupátkovými a na vzdušní straně klapkovými uzávěry.
Další výpusti jsou v obtokovém tunelu. Tři původní 800mm potrubí, která vedla skrz betonovou zátku, byla v roce 2005 nahrazena dvěma o průměru 1 200 mm. Návodní stranu chrání dva šoupátkové uzávěry (třmenový a nožový), vzdušní stranu segmentový uzávěr.
Slepá mapa: Hledejte největší přehrady v Česku |
Návodní líc byl původně pokryt těsnící omítkou s přísadou draselného mýdla a opatřen siderostenovým nátěrem (směs na bázi oleje, dehtu, parafínu a kaučuku). V roce 1933 byla omítka bez náhrady odstraněna, zjistilo se totiž, že na stav hráze nemá žádný vliv. Další zajímavostí pařížovské přehrady je také to, že je často zanášena splaveninami z okolních polí. Musela být proto už několikrát vypuštěna a vybagrována.
Hráz je v současné době nepřístupná, protože původní zábradlí na koruně hráze neodpovídá současným bezpečnostním normám. Povodí Labe ale pořádá pravidelně dny otevřených dveří.
Dobře ukrytá památka
Vodní dílo Pařížov je od roku 1957 zapsané na seznamu kulturních památek. A prozkoumali jsme ji s kamerou. Začali jsme jako obvykle na koruně hráze, našli jsme měřicí body a v šoupátkové věži jsme nahlédli do 25metrové hlubiny, kam hrázný musí slézt několikrát týdně.
Návodní líc VD Pařížov s omítkou těsně po dokončení hráze a bez ní v roce 2022
V reportáži vám také ukážeme, jak v praxi fungují bezpečnostní přelivy. Podařilo se nám získat záběry z povodní z června 2013, kdy voda tekla nejenom skluzem u levého břehu, ale i nehrazenými korunovými přelivy při pravém břehu. A musíme říct, že to byl docela hukot.
S kamerou jsme zamířili také do jedné ze dvou identických štol spodních výpustí. Hrázný Jiří Horský nám tam vysvětlí, jak funguje soustava drénů a odkud se v tělese hráze berou prameny.
A nakonec sestoupíme do nejnovější prostory celé přehrady, do strojovny segmentových uzávěrů obtokového tunelu. Strojovna vznikla až při velké rekonstrukci v roce 2005 a byla do skály vystřílena dynamitem. Samozřejmě tak, aby podzemní detonace nepoškodily těleso hráze. Nahlédneme jak přímo do tunelu, tak ke všem třem uzávěrům.
Pařížovská přehrada za 110 let existence přesně splnila očekávání svých tvůrců. Velkou povodňovou vlnu na Doubravě dokázala ztlumit minimálně dvacetkrát, těch menších mnohokrát více. V příštích letech čeká hráz větší rekonstrukce, ale historický ráz vodního díla se určitě nezmění.
Mapy poskytuje freytag & berndt. © freytag & berndt, SHOCart, přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost také vytváří knižní sérii Toulavá kamera s tipy na výlety po celém Česku, která je ideálním dárkem pro obdivovatele krás naší vlasti.
