Tajemství přehrad: Slapy jsou ikonou našich vodních děl

Tajemství přehrad nás dnes zavede k jednomu z nejznámějších vodních děl u nás, na Slapy. Třetí stupeň Vltavské kaskády vznikl po druhé světové válce, k velké radosti rekreantů. V hlubině přehradního jezera ovšem zmizel zbytek legendárních Svatojánských proudů.

Tajemství přehrad

Sledovat další díly na iDNES.tv

První, kdo chtěl podle pověsti Vltavu u Slap přehradit, byl ďábel. Jenže ho prý zastihlo svítání, a tak v řece nechal rozházené balvany. Takto údajně vznikly Svatojánské proudy.

Třetí stupeň Vltavské kaskády se začal plánovat během druhé světové války a po ní se přípravné práce rozběhly naplno. Účelem hráze byla výroba elektrické energie, ochrana dolního toku před povodněmi, ale také nadlepšování průtoků v období sucha.

Pro stavbu byl nakonec vybrán profil u Třebenic, geologicky nejvhodnější, zato poměrně úzký. Nastal proto problém, kam umístit elektrárnu. Mohl tak vzniknout slapský unikát, strojovna umístěná v přístavbě přímo pod přelivnými poli. Betonové skluzy tvoří střechu elektrárny, po které se za povodní valí masy vody.

Jejich zániku litoval celý národ. Svatojánské proudy dnes leží na dně přehrady

Práce na stavbě začaly v roce 1949 ražbou obtokového tunelu, do kterého byl sveden tok Vltavy. Aby bylo staveniště v bezpečí, byla nad ním postavena dvacet metrů vysoká sypaná hráz s betonovým jádrem. Možná vás to překvapí, ale tato hráz stojí dodnes, jen je zatopená vodami slapské přehrady

Staveniště přehrady chránila dvacet metrů vysoká sypaná hráz s betonovým jádrem. Ta na svém místě stojí dodnes, byla zatopena vodami přehradního jezera.

Hlavní hráz se začala betonovat o tři roky později, v roce 1952. Na stavbě pracovaly stovky dělníků, materiál jim dovážely tři nákladní lanovky. Dopravovaly kámen z teletínského lomu, štěrk ze Štěchovic a cement z nádraží v Lukách pod Medníkem.

Do roku 1955 vznikla betonová tížná hráz o šířce 270 metrů a výšce 65 metrů, která se skládá z 22 bloků. V době svého vzniku to bylo největší vodní dílo u nás.

VD Slapy během zkoušky funkčnosti segmentů bezpečnostních přelivů.

Přehrada byla dokončena v roce 1955, ale naplněna byla už o rok dříve. Poloprázdná nádrž v červenci 1954 čelila velké vodě. Přestože ještě nebyly osazené všechny technologie, podařilo se přívalovou vlnu zmírnit. Od té doby se tato situace opakovala hned několikrát a pokaždé přehrada obstála na jedničku.

Chytře umístěná vodní elektrárna byla během katastrofálních povodní v roce 2002 jedna z mála, která zůstala nezatopená a stále vyráběla elektřinu. Její strojovna ukrývá tři turbosoustrojí s turbínami typu Kaplan. Celkový výkon elektrárny je 48 megawattů. Jen pro představu, turbíny vyrobily od prvního připojení k rozvodné síti tolik energie, že by pokryla spotřebu celého Česka na zhruba 120 dní.

Strojovna vodní elektrárny Slapy se dvěma portálovými jeřáby. Spřažené unesou břemeno o váze 250 tun.

Průzkum betonového obra

Jak jste zvyklí, v naší reportáži díky Povodí Vltavy a ČEZ propátráme celou hráz vodního díla Slapy. Začneme v koruně hráze, kde se podíváme na torzo nedokončené plavební komory a ukážeme si, jak by měl vypadat zbrusu nový lodní výtah, který by se mohl na Slapech začít během pár let budovat.

Zamíříme také k segmentovým uzávěrům bezpečnostních přelivů, ukážeme si jejich ovládací technologie a vysvětlíme si, jak fungují rychlozávěrné tabule na návodním líci. Sestoupíme také do nitra slapské přehrady. Chvíli se budeme proplétat revizními chodbami, které jsou na Slapech ve čtyřech etážích.

Řez hrází vodního díla Slapy v místě přivaděčů k turbínám

V reportáži vám také ukážeme, že hráz a elektrárna jsou dvě nezávislé stavby, které dělí zhruba metr široká dilatační spára. Zvenčí to není vidět, že?

A samozřejmě zavítáme také do elektrárny. Prohlédneme si tři turbosoustrojí, z nichž dvě (TG1 a TG2) jsou zbrusu nová. Zjistíme, který mechanismus je pro turbínu nejdůležitější a podíváme se také do nejnižšího místa celé hráze, ke studni průsaků. Nakonec co nejopatrněji projdeme obě rozvodny (22 kV a 110 kV). K drátům pod napětím není radno se přibližovat na méně než metr a půl. A rovnou vám prozradíme, co je druhý slapský unikát.

Vodní dílo Slapy za bezmála 70 let svojí existence nikdy nezpochybnilo svůj význam na střední Vltavě. Několikrát ochránilo hlavní město před povodní a v době sucha řece naopak vodu přidává. A rozhodně nesmíme zapomenout na rekreaci, vždyť úsloví „Jedu na Slapy“ se stalo pojmem.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz