Premium

Mimořádně jen 19 Kč/měsíc
na prvních 5 měsíců

Jejich zániku litoval celý národ. Svatojánské proudy dnes leží na dně přehrady

  7:00
Proudy se daly buďto projet na loďce, nebo projít pěšky podél skal. Právě v...

Proudy se daly buďto projet na loďce, nebo projít pěšky podél skal. Právě v těchto místech vytyčil Klub českých turistů první trasu s pásovým značením. | foto: Fotoarchiv Oddělení dějin tělovýchovy a sportu Národního muzea

Svatojánské proudy bývaly po zhruba osmdesát let jedním z turisticky nejoblíbenějších míst v Česku. Pamětníci je popisují jako hluboký kaňon, sevřený romantickými skalami, kde se prý cítili jako v severoamerické divočině. Když měly být v roce 1943 zaplaveny Štěchovickou přehradou, vyvolalo to téměř národní smutek.

Přelom 19. a 20. století byl obdobím velkých změn. Jednu z nich představoval volný čas, který díky průmyslové revoluci a všeobecnému pokroku najednou získaly i nižší vrstvy obyvatelstva. Češi, kteří hledali, jak ho vyplnit, podlehli novému koníčku: turistice.

Skálu dal zničit samotný císař

Pražští výletníci vyráželi na Děvín, Zbraslav, Závist, na Vranský, Davelský ostrov či Libřici. Dopravovali se tam nejen kočáry a prvními auty, ale také po řece. Vltava byla v té době jednou ohromnou, živou tepnou, po které se plavily stovky, ba i tisíce lodí a lodiček. Od výletních kolesových parníků, prvních motorových člunů až po podomácku vyrobené veslice.

Jedno místo však svou oblibou nad ostatními vynikalo: Svatojánské proudy u Štěchovic. Turistům učarovala romantická krajina plná skal, kudy se v meandrech vinula Vltava, tvořící hned několikery peřeje. Snadno se tu zapomínalo na realitu všedních dní – na dosah od Prahy člověka pohltila panoramata jako vystřižená z divoké americké přírody.

Romantické duše sem utíkaly za zážitkem jako ze severoamerické divočiny.

Avšak právě malebné peřeje a skály byly po dlouhá předchozí staletí spíše nevítanou překážkou. Po řece se už od 13. století plavili především voraři, kteří do Čech dopravovali sůl z Rakouska, dřevo z jihočeských lesů a různé další zboží a materiál. Rozmary Vltavy jim ztěžovaly práci, museli se buďto vystavovat nebezpečí utonutí na divokých úsecích, nebo dřevo v Proudech složitě přepravovat po souši či pomocí potahové stezky.

První pokusy o splavnění Vltavy probíhaly už v době vlády Karla IV. Na počátku 16. století doznaly úprav také Svatojánské proudy a z koryta zmizely některé velké kameny. Hlavní problém představovala především skála Sedlo, která v řece tvořila obávaný Horní Slap.

Řešení se chopil samotný císař Ferdinand III. – ke splavnění řeky přispěl z vlastní kapsy a v roce 1643 bylo Sedlo odstřeleno. Na vršku největšího balvanu, který po něm zbyl, byl na památku postaven Ferdinandův či také Solný sloup. V roce 1722 u něj přibyla socha sv. Jana Nepomuckého, patrona plavců (vorařů). Od té doby neřekl nikdo oblasti jinak než Svatojánské proudy. Jejich krása ovšem zůstala většině lidí skryta po několik dalších desítek let.

Před dvěma roky Svatojánské proudy byly ještě málo komu známy. Kromě dřevařů a hrnčířů se zbožím svým ku Praze plovoucím málo kdo dovedl něco pověděti o nich. Během dvou let však Pražané půvaby těmi se namlsali, a kdyby nebylo té mělkosti Vltavy, jež parníky drží jako v zajetí, Pražané by se tam byli snad již vystřídali.

Květy č. 41, 1868

Rodiště trampingu i turistických značek

V roce 1865 začali do Štěchovic proudit první výletníci. Vozily je sem parníky Pražské paroplavební společnosti, která vznikla toho samého roku. Před první světovou válkou a krátce po ní přivážely do dříve ospalého, provinčního městečka až dva miliony turistů ročně.

Voraři vycítili příležitost a začali nabízet komentované vyjížďky do Proudů. Asi hodinová plavba začínala poblíž Sedla a končila ve Štěchovickém přístavu. Na speciálně upravené mělké lodě – šífy – se vešlo až 200 lidí. Se zatajeným dechem poslouchali příběhy o nástrahách dravé řeky, o vorařích, kteří zde přišli o život, i o skalách Vlky, Koroptve, Mařenka, Bednář či Žižkova hlava.

V roce 1870 navštívil Proudy i se svou rodinou a přáteli skladatel Bedřich Smetana. Možná právě tento výlet našel o čtyři roky později ohlas v symfonické básni Vltava, která tvoří součást cyklu Má vlast.

Kolesové parníky se u Štěchovic potkávaly s desítkami lodí a lodiček, v 19. století byla ještě spousta z nich vyráběná podomácku.

I sportovní nadšenci si zde přišli na své. Svérázný propagátor sportů Josef Rössler-Ořovský založil v roce 1912 při Českém yacht klubu družinu vodních skautů. S nimi jsou spojeny počátky river campingu, tedy vodní turistiky s tábořením. Jednou z jejich oblíbených destinací byly právě Svatojánské proudy.

Tajemství přehrad: Štěchovice stavěli i nacisté, trampové hráz proklínali

V roce 1913 stál Ořovský také u vzniku Českého svazu kanoistů, který na březích řek zakládal tábořiště, vydával plavební mapy i průvodce. S tím se sláva Štěchovic a jejich okolí stále šířila. Pražané koníčkující v sobotu odpoledne své lodě do Proudů a v neděli pádlující zpátky se stali nedílnou součástí vltavské scenérie.

Velká část výletníků sem proudila po souši. Ne náhodou se právě tady zrodilo pásové turistické značení, které dnes považujeme za samozřejmost na každém výletě do přírody. První červenou značkou opatřili úsek mezi Štěchovicemi a Svatojánskými proudy členové Klubu českých turistů v roce 1889.

Osada Ztracená naděje udávala vždy tón ostatnímu trampingu. Byla a je vzorem toho, jak má vypadat osadní život. Zpočátku se u ohňů četly spisy K. Maye, Londona, později, zásluhou písničkářů, se zpívalo, dále se pořádaly nejrůznější zábavy.

Josef Peterka alias Bob Hurikán, Dějiny trampingu

Ještě jedno „nej“ se Svatojánských proudů týká. Mezi světovými válkami si je oblíbili také „divocí skauti“, jak se tehdy říkalo trampům. V roce 1919 tu pod Mravenčí skálou založili jednu z nejstarších osad na našem území: Roaring Camp neboli Tábor řvavých, později přejmenovaný na osadu Ztracené naděje.

Poněkud ponurý název inspirovala oblíbená němá kovbojka: The Valey of Lost Hope (Údolí ztracené naděje). Tábor se skládal z několika dřevěných chatek, rozkládajících se v ohybu řeky podél malebné písčité pláže. V následujících letech posloužil jako vzor mnoha dalším trampským osadám po celé zemi.

Štěchovice se v 60. letech 19. století proměnily z ospalého provinčního městečka v centrum turismu. Přispěl k tomu rozvoj pražské paroplavby.

Proudy připomíná naučná stezka

Před druhou světovou válkou se zlatá éra Svatojánských proudů nachýlila ke svému konci. V roce 1938 se začala budovat Štěchovická přehrada, která je měla v budoucnu zaplavit, a ani protesty turistů, vodáků a trampů toto nepopulární rozhodnutí neohrozily.

Až do roku 1943 byl v přehradě ponechán otvor, kudy se lodě stále mohly dostat na druhou stranu. Těsně před jeho zacelením se konalo rozloučení s Proudy. Německé elity ho povolily pod podmínkou, že se akce nezvrhne v protest proti nacistickému režimu. Oblíbenými místy tak naposledy projely desítky lodiček, po stezce se prošli turisté a přehrada se začala napouštět.

Pod vodou zmizela skaliska, potahová stezka, větší část první značené turistické trasy i původní osada Ztracené naděje. Zbytek Proudů byl zatopen roku 1955 nádrží Slapy. K silnici pod hráz byla tehdy přesunuta i socha sv. Jana Nepomuckého a Ferdinandův sloup.

Svatojánské proudy báje ztracené, s kouzlem bílých peřejí. Čas odvál ty chvíle mládím zlacené, jen vzpomínky zahřejí. Ty krásné táboráky v měsíčních nocích, zůstanou navždy skryty hluboko v srdcích. Svatojánské proudy krásno daly všem, nikdy nezapomenem.

Píseň Vzpomínka na svatojánské proudy

Svatojánské proudy dnes přežívají ve vzpomínkách pouhé hrstky pamětníků. Naštěstí se dochovala spousta obrazového materiálu, díky kterému si můžeme udělat představu, o co jsme vybudováním přehrad přišli. Ve fotogalerii si můžete prohlédnout výběr ze skleněných diapozitivů, které v Proudech na začátku minulého století pořídili členové Sokola. Patří do sbírek Fotoarchivu Oddělení dějin tělovýchovy a sportu Národního muzea.

O podmanivé kráse míst, která tak učarovala našim předkům, se můžete přesvědčit i osobně. Mezi Třebenicemi a Štěchovicemi se táhne naučná stezka Svatojánské proudy, která vás provede po okraji Štěchovické přehrady nad místy, kde se kdysi Proudy rozkládaly. Po cestě minete Mravenčí skálu, pod kterou stávala osada Ztracená naděje. Poznáte ji snadno, upomíná na ni totem. Poblíž stojí současná Ztracenka, kterou trampové po roce 1943 přesunuli nad úroveň vody. Nejstarší stavby pocházejí už ze 30. let 20. století.

Stezka má asi 8 km, nevyplatí se ji však podceňovat. Místy traverzuje skály vysoko nad vodou, a proto by měly návštěvu zvážit především osoby trpící závratí. Další možnost, jak okolí prozkoumat, je podniknout výlet lodí po Štěchovické přehradě.

Pokud se chcete dozvědět více o historii sportu v Praze a jejím okolí, sáhněte...

Tip na knihu

Pokud se chcete dozvědět víc o historii Vltavy, o zaniklých sportech a plovárnách, sáhněte po nové knize Pražská sportoviště v proměnách času autorů Karolíny Snellgrove, Jany Mezerové a Jana Lomíčka. Texty o Vltavě, Letné, Strahově a Maninách doplňuje bohatý, vůbec poprvé publikovaný fotografický materiál ze sbírek Národního muzea. Všichni tři autoři jsou kurátory Oddělení dějin tělovýchovy a sportu Národního muzea.

ARCHIVNÍ VIDEO: Tajemství přehrad: Štěchovice stavěli i nacisté, trampové hráz proklínali (18. srpna 2020):

Vstoupit do diskuse (7 příspěvků)

Nejčtenější

Středověký zázrak pod Sienou. Podzemní akvadukty zásobují kašny dodnes

Město bez řeky? Ve středověku pořádný problém. Obyvatelé italské Sieny ho...

Město bez řeky? Ve středověku pořádný problém. Obyvatelé italské Sieny ho vyřešili po svém. Pod městem vybudovali 25 kilometrů dlouhou síť akvaduktů, která dodnes funguje. S podzemním dílem se pojí i...

Bez betonu i oceli. Mrakodrapy z hlíny stojí v jemenské poušti už stovky let

Uprostřed jemenské pouště se tyčí desítky několikapatrových domů, které...

Uprostřed jemenské pouště se tyčí desítky několikapatrových domů, které připomínají moderní velkoměsto. Jejich základy však vznikaly už před staletími a místo betonu a oceli při jejich stavbě...

Za nádherou nemusíte až na konec světa. Objevte nejkrásnější vesničky Německa

Zapomeňte na Berlín, Mnichov nebo Drážďany. To nejkouzelnější Německo se totiž...

Zapomeňte na Berlín, Mnichov nebo Drážďany. To nejkouzelnější Německo se totiž často ukrývá tam, kde byste ho nečekali. V malých vesnicích a městech s malovanými fasádami, domky jako z perníku nebo...

Asie, kterou odvál čas. Unikátní snímky Thajska a Srí Lanky z osmdesátek

Bangkok bez davů turistů, ulice Kolomba plné pouličních prodejců a život, který...

Bangkok bez davů turistů, ulice Kolomba plné pouličních prodejců a život, který se řídil úplně jiným tempem. Německý fotograf Walter Rudolph zachytil Srí Lanku a Thajsko v 80. letech, než se staly...

Ráj v Alpách, kde umírali vojáci. Válku tu připomínají zákopy i horské hroby

Kromě nepřátelské armády představovaly obrovské nebezpečí také přírodní živly....

Na první pohled je to jen další krásný vrchol italských Alp. Travnaté svahy, výhledy na horské štíty a ticho, které přerušuje jen vítr. Jenže Cima Socede v pohoří Lagorai ukrývá příběh krvavých bojů...

Na co zírá mašinfíra: Pravobřežkou po proudu Labe ze Střekova do Děčína

Motorový vůz 810.231 společnosti Kladenská dopravní a strojní ve stanici Ústí...

Po delší době se s Mašinfírou podíváme na sever Čech. Motoráčkem společnosti Kladenská dopravní a strojní se svezeme po části legendární Pravobřežky, tedy historické trati Rakouské severozápadní...

15. listopadu 2026

Nenápadná perla Kalifornie. San Diego láká na pláže, safari i bránu do Mexika

Premium
San Diego láká na atrakce jako je Balboa Park, originální prostor o rozloze...

Pokud přicestujete do kalifornského San Diega a jde o vaši první návštěvu USA, možná budete překvapeni. Množstvím zeleně, péčí o faunu a flóru, příjemnými lidmi. A skvělými příležitostmi k výletům,...

14. listopadu 2026

Mácha má štěstí, že je kamennej. Vydal jsem se po stopách největšího básníka

Máchovo jezero. Romantická krajina hradů, rybníků a kuželovitých kopců...

Kdyby žil Karel Hynek Mácha dnes, byl by něco jako rocková hvězda. Třeba jako Jim Morrison z The Doors. V pátek 6. listopadu uplynulo 190 let od jeho smrti v roce 1836 v Litoměřicích. Vydejte se po...

14. listopadu 2026

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis

Aktualizujeme
ilustrační snímek

Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po celý rok vám budeme přinášet aktualizovaný seznam železniční akcí. Můžete si vybrat mezi motorovými...

1. září 2021,  aktualizováno  13. 11. 17:09

Jak vybrat skiareál? Praktický průvodce pro lyžaře a snowboardisty

Komerční sdělení
Lyžování na Klínovci má hned několik benefitů: moderní lanovky s velkou...

Kam na lyže v Česku, aby si zimní dovolenou užili začátečníci i zkušení lyžaři? Při výběru skiareálu se vyplatí sledovat nejen cenu skipasu, počet kilometrů sjezdovek a vzdálenost od domova. Důležité...

13. listopadu 2026

Kam zmizela třináctka? Výtahy v budovách New Yorku ji nemají, není to náhoda

Pokud jste se někdy vezli ve výtahu v New Yorku, možná jste si všimli zvláštní...

Pokud jste se někdy vezli ve výtahu v New Yorku, možná jste si všimli zvláštní věci – na panelu chyběla třináctka. Snad jako by takové poschodí vůbec neexistovalo. Není to náhoda. Číslo třináct je už...

13. listopadu 2026

Tyrolsko bez lyží i bez slovníku: Proč vás zimní Kufsteinerland nadchne

Advertorial
Pohodová zimní procházka v oblasti Thiersee

Zimní túry údolím Kaisertal, sáňkování se zastávkou na horské chatě, procházky historickým Kufsteinem nebo operní večer v malebné tyrolské obci. Region Kufsteinerland dokazuje, že zima v Alpách má...

13. listopadu 2026

Středověký zázrak pod Sienou. Podzemní akvadukty zásobují kašny dodnes

Město bez řeky? Ve středověku pořádný problém. Obyvatelé italské Sieny ho...

Město bez řeky? Ve středověku pořádný problém. Obyvatelé italské Sieny ho vyřešili po svém. Pod městem vybudovali 25 kilometrů dlouhou síť akvaduktů, která dodnes funguje. S podzemním dílem se pojí i...

13. listopadu 2026

Město, které pokořil císař. Gent si z ponížení udělal svou největší chloubu

Z mostu svatého Michala jsou vidět tři slavné gentské věže: katedrála svatého...

Gent bývá ve stínu Bruselu a Brugg, což je možná jedna z jeho největších výhod. Není to město, které by se návštěvníkovi podbízelo, přesto nabízí středověké centrum, kanály, univerzitní život i...

12. listopadu 2026

Nájem bytu 2kk
Nájem bytu 2kk

Havlíčkova, Roudnice nad Labem, okres Litoměřice
12 800 Kč/měsíc

Nejen Sagrada Família. Gaudí zanechal stopy i daleko za hranicemi Barcelony

Při vyslovení jména Antoni Gaudí si většina lidí vybaví především Barcelonu....

Při vyslovení jména Antoni Gaudí si většina lidí vybaví především Barcelonu. Díla jednoho z nejslavnějších španělských architektů jsou však rozeseta i po dalších částech země – od Kantábrie přes...

12. listopadu 2026

Ráj v Alpách, kde umírali vojáci. Válku tu připomínají zákopy i horské hroby

Kromě nepřátelské armády představovaly obrovské nebezpečí také přírodní živly....

Na první pohled je to jen další krásný vrchol italských Alp. Travnaté svahy, výhledy na horské štíty a ticho, které přerušuje jen vítr. Jenže Cima Socede v pohoří Lagorai ukrývá příběh krvavých bojů...

11. listopadu 2026
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.