Tajemství přehrad
Sledovat další díly na iDNES.tvNápad využít hluboké vltavské údolí pod hrady Zvíkov a Orlík pro energetické účely dostali projektanti poprvé už v roce 1911. Měl se postavit 40 metrů vysoký stupeň s elektrárnou. Tehdy ovšem zůstalo jen u nápadu.
Až po druhé světové válce v období budovatelského nadšení vznikl projekt masivní betonové tížné hráze nad obcí Solenice. Přehrada v sobě měla sloučit energetický a protipovodňový účel, naopak v období sucha měla nadlepšovat průtoky na dolním toku Vltavy. Časem se přidala ještě funkce rekreační.
 |
Přípravné práce začaly už v roce 1954, vlastní stavba o tři roky později. Denně pracovalo u Vltavy 1 500 lidí, údolí přetnulo několik kabelových jeřábů a na levém břehu vyrostla gigantická betonárka se 16 kilometrů dlouhou vlečkou (věnoval se jí 25. díl seriálu Zaniklé tratě).
Přehrada se začala napouštět už v roce 1960, oficiálně byla uvedena do provozu v prosinci 1961. Poslední ze čtyř turbín se rozběhla v dubnu 1962.
Srpen 2002, čas zkoušky
Hráz si žila poklidným životem až do srpna 2002. Šestého začalo v jižních Čechách mohutně pršet, do přehrady se valilo 1 700 metrů krychlových vody za sekundu a zásobní prostor byl brzy vyčerpán.
Slepá mapa: Hledejte největší přehrady v Česku |
Povodí Vltavy začalo upouštět, aby se zásobní prostor zvýšil. Povedlo se, přehrada byla schopná pojmout dalších 104 milionů kubíků vody. Na dolním toku sice platil 3. povodňový stupeň, ale stav zatím nebyl kritický. Jenže 11. srpna přišlo něco, s čím nikdo nepočítal – druhá masivnější povodňová vlna.
Dvě spodní výpusti i tři bezpečnostní přelivy byly otevřeny naplno. Přítok do nádrže činil 3 990 metrů krychlových za sekundu. Na takovou masu vody přehrada nebyla stavěná, pamětníci vzpomínají, jak se mohutná betonová hráz tehdy chvěla. Voda na Orlíku kulminovala 14. srpna 2002.
Vodní dílo Orlík v srpnu 2002
Začaly se sčítat škody. Povodí Vltavy s údivem zjistilo, že konstrukce a technologie hráze jsou neporušené, voda samozřejmě natekla do vnitřních prostor, bezpečnost ovšem nebyla narušena. Škody byly především na objektech kolem.
Velké škody však povodeň napáchala v elektrárně pod hrází. Paradoxně to však nebyla voda z Orlíku, ale z nádrže Kamýk, která leží po proudu. Hladina v Kamýku totiž stoupla natolik, že voda zaplavila elektrárnu zespodu.
Projděte se útrobami betonového obra
Ač se to nezdá, hráz vodního díla Orlík není nejvyšší u nás, prvenství jí sebrala přehrada Dalešice, kterou už z našeho seriálu znáte, v objemu zadržené vody však Orlík v Česku nemá konkurenci.
V reportáži hráz orlické přehrady důkladně prozkoumáme. S generálním ředitelem Povodí Vltavy Petrem Kubalou se podíváme do injekční i revizní štoly, zjistíme, kolik vody masou betonu prosakuje, prozkoumáme strojovnu segmentových uzávěrů bezpečnostních přelivů a zamíříme také přímo k Johnsonovým rozstřikovacím uzávěrům spodních výpustí.
Spodní výpust s Johnsonovým uzávěrem má průměr 4 metry
Nevynecháme ani technologii elektrárny. Podíváme se na prostor pod mostovkou v koruně hráze, kde jsou uloženy revizní hradící tabule přivaděčů na turbíny. Slezeme až k dilatační vložce mezi přivaděčem a savkou a do jedné ze čtyř kaplanových turbín dokonce nahlédneme.
V hrázi přehrady Orlík je mohutné úplně všechno. Průměr potrubí spodních výpustí má čtyři metry, průměr přivaděčů k turbínám je dokonce o metr větší než tunely pražského metra (6,25 metru).
Stavební práce neustávají
Přestože od dokončení orlické přehrady uplynulo více než 60 let, stavební práce se u hráze nedávno opět rozběhly. Na pravém břehu se začaly budovat další tři bezpečnostní přelivy, které umožní převést přes Orlík až desetitisíciletou vodu.
Přepady budou ústit do 367 metrů dlouhého skluzu. Novinka má zlepšit manipulaci v době povodní. Pokud by nastal stejný scénář jako v srpnu 2002, dostala by Praha daleko víc času, než 17 hodin.
Další tři bezpečnostní přelivy se budou na Orlíku budovat do roku 2026
Nová bezpečnostní opatření se budou u orlické hráze budovat do roku 2026. Hned potom by měla začít také dostavba zdvihadla pro velké lodě do výtlaku 42 tun. Propojila by se tak vodní cesta ze Slap až do Českých Budějovic.
Vodní dílo Orlík za šedesát let své existence potvrdilo smysl svojí existence, ať už během sucha, kdy zásobovalo Vltavu vodou, nebo během povodní, kdy zachránilo obce na dolním toku před absolutní zkázou. O množství vyrobené elektřiny nebo počtu spokojených rekreantů na jeho březích ani nemluvě.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
