Tajemství přehrad
Sledovat další díly na iDNES.tvO zbudování hráze na řece Moravici se mluvilo už na začátku 20. století. Na stavbě se domlouvalo Rakousko-Uhersko s Pruskem. Zatímco Prusko potřebovalo vylepšit průtoky v Odře kvůli plavbě, Rakousko-Uhersko zase shánělo vodu pro Ostravsko.
Dějinné zvraty ale stály za tím, že se u Kružberku začalo definitivně stavět až v roce 1949. Podle projektu inženýra Čermáka vznikla betonová gravitační hráz o výšce 34 a délce 280 metrů, složená z 22 betonových bloků. Vodní dílo Kružberk se stalo první přehradou na území severní Moravy a Slezska.
 |
V průběhu stavby se však změnil účel vodního díla. Odběr surové vody pro průmysl nahradil koncept odebírat vodu pitnou. Kvůli tomu se musely změnit také plány, a to ve chvíli, kdy hráz už téměř stála.
Narychlo byl proto vypracován projekt vodního díla Lobník, které zabraňuje splaveninám, aby se dostaly ze stejnojmenného potoka do hlavní nádrže. Lobník je 20 metrů vysoká sypaná hráz.
Vznikla taky sedmikilometrová tlaková štola do úpravny vody v Podhradí. Ta byla ovšem zprovozněna až v roce 1959, tedy rok po zprovoznění kružberské přehrady.
Celkový pohled na návodní stranu hráze a na betonárnu na pravém břehu za částečného nadržení, červen 1954
„Tour de strojovna“
Kružberk se může chlubit pěti hrazenými bezpečnostními přelivy, dvěma spodními výpustmi a nátokem na malou vodní elektrárnu a rybí sádky. Ale specifický je Kružberk množstvím různých strojoven. Jen těch hlavních najdeme v tělese hráze a její blízkosti hned devět, další je na vodním díle Lobník.
Slepá mapa: Hledejte největší přehrady v Česku |
V reportáži vás těmito strojovnami provedeme. Podíváme se do strojovny segmentových uzávěrů spodních výpustí a do strojovny rychlozávěrných tabulí spodních výpustí. Ukážeme vám malé strojovny segmentů bezpečnostních přelivů, strojovnu uzávěrů vtoků k turbíně a rybím sádkám a nakonec i strojovnu tabulí na začátku tlakové štoly.
Samozřejmě jsme zamířili i do útrob betonového obra. Prozkoumali jsme revizní a injekční štolu, prošli jsme i přístupovou štolu, která spojuje levou a pravou část hráze. Povíme vám taky, proč je v útrobách přehrady cítit sirovodík.
Přehled strojoven VD Kružberk
Z hladiny kružberské nádrže si pak ukážeme, že srovnání přehrady na severu Moravy s kanadskými jezery není vůbec nadnesené. Lesy tam sestupují až k vodě a na břehu řádí bobři.
Dnešní Tajemství přehrad vám zkrátka dokáže, že Kružberk zdaleka není jen pouhá kulisa televizního seriálu. Svým umístěním a technickým pojetím je v Česku opravdu unikátní.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
