Tajemství přehrad: U Nechranic se hráz teoreticky nedala postavit

Jedenadvacátý díl seriálu Tajemství přehrad se zaměří na vodní dílo s nejdelší sypanou hrází nejenom u nás, ale v celé střední Evropě. Rozlehlá nádrž v severozápadních Čechách vznikla v 60. letech 20. století na místě, kde se teoreticky žádná přehrada postavit nedala. Podíváme se na vodní dílo Nechranice.

Tajemství přehrad

Sledovat další díly na iDNES.tv

V trojúhelníku měst Kadaň – Chomutov – Žatec nikdy nebylo vody nazbyt, region leží ve srážkovém stínu Krušných hor. Když se po druhé světové válce začaly v kraji budovat elektrárny, otevřely se povrchové uhelné doly a přibylo obyvatel, logicky stoupla poptávka po vodě. Začalo se tedy mluvit o stavbě přehrady.

Jako nejvhodnější místo z hlediska velikosti zátopy se pro stavbu jevil meandr řeky Ohře u obce Nechranice. Ale stavět v této lokalitě bylo z pohledu geologů čiré šílenství, hráz by totiž stála na 300 metrové vrstvě sedimentů.

Jenže rozkaz zněl jasně – postavit přehradu za každou cenu. A tak museli projektanti vymyslet, jak zabezpečit, aby hráz vodního díla nezajela do měkkého podloží jako nůž do másla. Nakonec přišli se sypanou zemní hrází se systémem přitěžovacích lavic.

Zjednodušeně řečeno, nejprve se nasypala nízká, ale velmi široká a pevná hráz, na kterou se teprve navršila hráz hlavní hlavní. Přitěžovací lavice je u pravého břehu, tedy v místě původního koryta Ohře široká až 800 metrů. Povedlo se, za 55 let od napuštění nádrže si podloží sedlo o pouhých 80 centimetrů, s čímž ovšem projektanti počítali.

Hlavní hráz je vysoká 47 a dlouhá 3 280 metrů, je to nejdelší sypaná hráz ve střední Evropě. Mozek celé přehrady najdete ve věžovém objektu, který je předsazený před návodní líc u pravého břehu. Betonový válec vysoký 65 metrů v sobě ukrývá nejen velín, ale také dvě spodní výpusti o průměru 2 600 mm a dvě Kaplanovy turbíny, každá o výkonu pět megawattů.

Betonáž věžového objektu, instalované jsou už nátoky spodních výpustí, červen 1964

Vydejte se s námi do útrob přehrady

Chcete vědět, jak se obsluha do věžového objektu uprostřed nádrže dostane? Klidně pěšky nebo autem. K betonovému válci totiž vede pode dnem i pod hrází tunel o délce 500 metrů. Je rozdělen na dvě etáže, v horním patře vedou přístupová komunikace a všechny technologie, ve spodním jsou dvě odtokové šachty, které odvádějí vodu od spodních výpustí.

Řez věžovým objektem VD Nechranice

Ukážeme vám všechna patra věžového objektu. Vezmeme to odspodu od spodních výpustí přes turbíny až po velín těsně pod střechou. Rozhlédneme se z ochozu věžového objektu a ukážeme vám, kde skladují tabule revizního hrazení.

Nechranická přehrada disponuje také třemi hrazenými bezpečnostními přelivy. Všechny byly nedávno rekonstruovány. V době stavby se totiž příliš nedbalo na protipovodňovou funkci vodního díla. S hladinou se tak dalo manipulovat až ve chvíli, kdy byl vyčerpán zásobní prostor v nádrži, takže se povodňová vlna dala už jen poslat dál po proudu.

Hrazené bezpečnostní přelivy byly nedávno rekonstruovány, aby se mohlo s vodním dílem lépe manipulovat

Rekonstrukce snížila práh jednoho přelivu o pět metrů, z přehrady se tak může upouštět voda mnohem dřív. Zvětší se tak zásobní prostor a povodeň může nádrž zadržet. I k přelivům se samozřejmě s kamerou podíváme.

Nechranická přehrada sice stojí už od roku 1968, ale stále neřekla svoje poslední slovo. Povodí Ohře chystá projekt, jak ji propojit s budoucím jezerem Libouš, které vznikne ve vyuhlené jámě dolu Nástup Tušimice. Je tedy možné, že se Podkrušnohoří stane opět krajinou jezer.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz