Tajemství přehrad: Slezská Harta se neměla dokončit, byla moc drahá

Dvacátý druhý díl seriálu Tajemství přehrad nás zavede na rozhraní Moravy a Slezska. Koncem 80. let 20. století tam začalo vznikat nejmladší vodní dílo u nás, které mělo po roce 1989 namále. Dnes nádrž chrání dolní tok proti suchu i velké vodě, je zdrojem pitné vody i rekreace. Představíme Slezskou Hartu.

Tajemství přehrad

Sledovat další díly na iDNES.tv

První úvahy o stavbě nádrže v profilu Slezská Harta se objevily už v 60. letech 20. století, jen pár let po dobudování vodního díla Kružberk. Odborníci měli totiž obavy, aby Kružberk, čistě vodárenská nádrž, měl stále dost vody. Slezská Harta mu ji měla trvale zajistit.

Geologický průzkum v roce 1984 stavbu hráze podpořil, projektanti si ovšem museli dát pozor na lávový proud. Ten se do řečiště vylil před mnoha miliony let z nedaleké sopky Velký Roudný. Vzhledem k podloží se už od začátku uvažovalo výhradně o zemní sypané hrázi.

Řez hrází vodního díla Slezská Harta

Přehrada málem doplatila na to, že stavba začala v roce 1986. Po listopadu 89 nikdo nevěděl, co si se Slezskou Hartou počít. Skokově vzrostla cena vody, ale naopak klesla poptávka po ní. Dokonce se uvažovalo, že se vodní dílo nedokončí a údolí Moravice se vrátí do původního stavu. Nakonec se ukázalo, že dostavba a provozování přehrady vyjde levněji.

Dnes už můžeme říci, že rozhodnutí o dostavbě přehrady bylo moudré. V červenci 1997 totiž poloprázdná nádrž dokázala během povodní zadržet ohromné množství vody. Nebýt Slezské Harty, záplavy by tehdy v Opavě a okolí dopadly mnohem hůř.

Od koruny po patu

V reportáži vám ukážeme nejzajímavější prostory tohoto zajímavého vodního díla. Podíváme se do odběrného objektu, který stojí na betonové mokré věži. Uvidíte uzávěry rychlozávěrných tabulí obtokových štol spodních výpustí, ale také uzávěry čtyř etáží vodárenského odběru.

Zamíříme i ke třicetimetrovému nehrazenému bezpečnostnímu přelivu. Víte, že jedna jeho strana je o pár centimetrů výš než druhá? Na přeliv navazuje betonový skluz, téměř čtvrt kilometru dlouhý.

Betonový skluz bezpečnostního přelivu měří 248 metrů

Zavítáme samozřejmě do útrob hráze, do revizní a injekční štoly. Ta je dlouhá 500 metrů a vede celým tělesem. Začneme v koruně na levém břehu a po strmém schodišti se dostaneme až k základové spáře, k čerpací stanici, která odvádí z hráze průsaky. Moc práce ale nemá, je jich velmi málo.

A nakonec uvidíte i nitro sdruženého objektu nad vývarem, kde se schovává jednak strojovna rozstřikovacích uzávěrů, jednak elektrárna. Přehrada disponuje dvěma Francisovými turbinami, menší je pro určená pro potřeby elektrárny, větší vyrábí elektřinu do sítě.

Slezská Harta je zatím poslední přehradou, která v Česká republice vznikla. Tak uvidíme, zda a eventuálně kdy dostane mladšího sourozence.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz