Vídeňku je třeba hledat
O Vídeňku při procházkách městem zavadíte spíše náhodou.
Řeka ve Vídni? Na první dobrou se vám nejspíš vybaví mohutný Dunaj. Je zkrátka nepřehlédnutelný. Není ovšem jediný. Kromě něj se tu nachází i jeho pravostranný přítok, milá říčka s krásným jménem – Vídeňka. V němčině je to tedy Wienfluss, což už tak něžně nezní.
Ještě o hezkých pár staletí dříve se říkalo Vedunie. Keltsky to znamená Řeka v lesích, a podle jedné z hypotéz propůjčila jméno celé rakouské metropoli. Byla zásadní tepnou obchodu, splavnou i pro malé lodě. Až do roku 1754 byla využívána pro plavení stavebního a palivového dřeva, později byla zdrojem energie pro městskou vodní elektrárnu. Přesto ji zahlédnout dnes není úplně snadné.
Dopravní tepna minulosti vedle dopravní tepny přítomnosti.
Vedunie, Řeka v lesích. Těžko říct, jak by při pohledu na současnou podobu Wienfluss nazvali Kelti Vídeň dnes.
Čtyřiatřicet kilometrů dlouhá říčka se totiž nechce v celé své kráse nechat vidět. Větší částí svého toku ve městě totiž plyne pod zemí. Odpadky v ní nastřádané obyvateli totiž v roce 1830 přispěly k vypuknutí epidemie cholery, škody na zástavbě opakovaně páchala i během povodní. Proto bylo v roce 1895 přistoupeno k její regulaci, a od roku 1910 se než řekou volně plynoucí lesy stala součástí kanalizačního systému.
