Pondělí 28. listopadu 2022, svátek má René
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 28. listopadu 2022 René

Magický svět Moravy. Ve Strážnici nezapomněli ani na žítkovské bohyně

Fascinující říše tajuplných Moravských Kopanic, úhledné vinařské búdy Dolňácka i svět vystřižený z doby před sto lety. Takový je skanzen ve Strážnici. Prohlídka jeho areálu přinese cestu časem do minulosti, odhalí závoj pozoruhodných mýtů a dodá inspiraci pro chalupáře, zahrádkáře nebo hospodyňky.

V nižších polohách byla hlavním stavebním materiálem hlína. | foto: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz

Skanzen se otevřel veřejnosti v osmdesátých letech minulého století. Vznikl na místě bývalých pastvin za někdejším panským pivovarem, který prošel rekonstrukcí a proměnil se v reprezentativní provozní prostory. Uvnitř půvabné historické budovy se nachází návštěvnické centrum s restaurací.

Prohlídka skanzenu ukáže, že jihovýchodní Morava, kterou občas máme tendenci obecně označovat za „Slovácko“, se skládá z rozmanité skládačky diametrálně odlišných národopisných regionů.

První dva soubory nás zavedou vzhůru k horám: do Luhačovického Zálesí a především na hřeben Bílých Karpat. Tam, kde se stále dochoval drsný rázovitý svět osad a samot Moravských Kopanic, odříznutý od podhůří i zbytků civilizace a zapomenutý u dřívější uherské hranice. Ten se nyní veze na módní vlně zapříčiněné románem o „žítkovských bohyních“.

„Bohyně znaly dobře léčivé byliny,“ vypráví náš průvodce po skanzenu. Zároveň místním doporučovaly různé rituály. „Jedna z bohyň například poradila děvčeti, aby chlapci, který se jí líbil, upekla koláč z těsta, do něhož přidala svoji krev,“ pokračuje průvodce. „Když ho chlapec sní, tak se pak do ní stoprocentně zamiluje. Jenže údajně se přihodilo, že očarovanou buchtu snědl beran. Ten následně dotyčnou dívku bez přestání pronásledoval a dorážel na ni,“ uzavřel příběh.

Chaloupky z Kopanic opravdu ukazují, že do bohatství tam bylo proklatě daleko. I jejich architektura má mnohem blíže ke Slovensku, Polsku, Ukrajině či Rumunsku než k malovaným okénkům bohatých hospodářství a pestrým rejům juchajících šohajů od řeky Moravy. Zároveň tady zjistíte, jaký je rozdíl mezi „jizbou“ a „světnicí“. A co to znamená, když se o někom říká, že ho „cecká mora“.

Kovář doktorem

Tvrdému nelítostnému kraji hor a podezřelého „páleného“ o kus dál nastavuje zrcadlo romantika vinných sklípků a barevných fasád usedlostí z Horňácka i Dolňácka.

Skromná obydlí Karpat. Pod hliněnou omítkou se ukrývá dřevo.

Avšak rovněž práce vinaře nesla svoje úskalí. Například při kvašení, zejména v bouřlivé fázi, kdy probublává ten nejlepší burčák, se uvolňuje ohromné množství kysličníku uhličitého. Tehdy si každý vinař brával do sklepa svíčku. „Pokud plamen začal skomírat, nebo dokonce zhasl, tak to byl signál, že vzduch obsahuje minimum kyslíku,“ objasnil průvodce. „Kysličník uhličitý je těžší než vzduch, tudíž sedá ke dnu. Za takovéto situace musel vinař okamžitě opustit sklep.“

Poblíž sklípků se pochopitelně táhne vinohrad, prašné cesty uvnitř skanzenu vroubí švestkové aleje. Chalupám z Kopanic dodává punc autenticity bramborové políčko i ovce, u bohatších statků se promenáduje drůbež a předzahrádky hýří květy.

Svíčka u vstupu do lisovny. Pro vinaře to byl nástroj bezpečnosti práce.

V hlavní sezoně tu funguje vinotéka. Abstinenti zase určitě ocení domácí koláče i jiné klenoty regionální gastronomie.

Mnohokrát do roka skanzen rozpumpují kulturní akce. Letos si na ně musíme počkat až do září. A mimořádně, mimo sezonu, se osiřelý skanzen otevře s adventním programem. Bonus pro děti představují prohlídky pod vedením jejich nového kamaráda „Fanoška“. Technicky laděné návštěvníky potěší dvojice objektů z Horňácka: vodní mlýn a dokonale vybavená kovárna. Rovněž se dozvíte, čím se liší kovář od podkováře. „Podkovář musel především dobře rozumět zvířatům. A disponovat jak fyzickou silou, tak i zručností a sebejistotou. Kdyby svoji práci pokazil, mohl kůň zchromnout.

Dobrý kůň patřil k nejdůležitějším pomocníkům v hospodářství. „Spolu s ostatním dobytkem představoval nejcennější majetek,“ podotkl průvodce. „Kovář často suploval roli doktora – trhal zuby, nahazoval vykloubená ramena. A jestliže kováři při práci pukla kovadlina, bylo to považováno za předzvěst neštěstí,“ doplnil.

V osidlech mýtů

Po celý život se tu lidé pohybovali na rozhraní dvou světů: toho reálného a toho neviditelného. Pod rozkošnou slupkou církevních poutí, jak je na svých obrazech zachytil Joža Uprka, paralelně přežívalo nevykořenitelné pohanství. Už od kolébky je doprovázely mýty, rituály a znamení, která určovala jejich osud.

„Ještě před porodem se do okna napnulo pláténko nebo kapesníček, aby dovnitř nevstoupily zlé síly. Po porodu nesměla rodička opustit svoji místnost a odejít od novorozeněte, protože by jí mohly její miminko sebrat a místo něj podstrčit podhoděnca,“ rozvyprávěl se průvodce.

Myšlenka výstavby skanzenu ve Strážnici se zrodila už v šedesátých letech minulého století.

„Také během šestinedělí měla novopečená maminka zakázáno vykonávat jakékoliv práce: kdyby se třeba rozhodla podojit krávu, tak by z ní místo mléka tekla krev. Po celou tu dobu jí ostatní ženy nosily jídlo – zejména silnou polévku. A občas vzaly i kmínovou kořalku,“ zdůraznil.

Spousta obyčejů doprovázela svatby. Od předsvatební svíce, přes obřad, žačepení nevěsty, až po finální převoz peřin. A smrt se zčásti podobala zrození. Nejprve se symbolicky otevřelo okénko, aby duše opustila vnitřní prostory domu. To pak bylo nutné rychle zavřít, kdyby náhodou zatoužila se vrátit zpět. Tělo zesnulého se položilo na slámu. Vždy u něj byl někdo přítomen. Vyjma vaření jídla a péče o dobytek se zastavily veškeré práce. A po pohřbu se ze slámy, na které nebožtík ležel, svázal došek a začlenil se do střešní krytiny. Pak chránil obydlí před požárem.

Světové dědictví i unikátní alej

Atraktivní místa ve Strážnici pokračují též mimo areál skanzenu. Ihned vedle něj se leskne hladina přístaviště na Baťově kanálu. Tam kotví stylová plovoucí restaurace. Další zdejší tradici zosobňuje modrotisk, který se stal součástí nehmotného kulturního dědictví zapsaného do seznamu UNESCO, spolu s dílnami ze Slovenska, Rakouska, Maďarska a Německa. Toto řemeslo se tu udrželo dodnes, včetně původních postupů. Výrobky zakoupíte přímo u zdroje. 

Strážnický zámek

Honosný zámek skrývá reprezentativní prostory, starožitnou knihovnu i unikátní kolekci lidových nástrojů. Bývalý šlechtický komplex s nádherným parkem svoji aktuální podobu získal klasicistní přestavbou těsně před půlí předminulého století. Dlouhou historii sídla ale ukazuje bokem schovaná Černá brána. Ta ještě pamatuje někdejší gotický hrad.

Za branou začíná nádherná alej staletých platanů. Obdobnou u nás těžko najdete. Platanová alej se párkrát mihla jako podmanivá kulisa ve starém černobílém dokumentu o legendárním horňáckém primáši Jožkovi Kubíkovi. 

Stranou hlavní zástavby se schovává Průžkův mlýn. Hezká zákoutí vyčaruje ulička u pompézního souboru kláštera, ke vzácným památkám přísluší též Bílá věž – samostatná zvonice, co ovšem především plnila roli hlásky.

Veselská brána

Doby, kdy Strážnice dělala čest svému jménu, a sloužila jako pevnost na horkém pomezí zbytkových Uher i země nikoho, za kterou začínala Osmanská říše, připomínají torza dvou bran – Veselské a Skalické. Obě sice ustoupily pozdějšímu rozvoji dopravy, nicméně masivní bašty dodnes podávají důkaz o strategické úloze města.

Opačnou tvář robustnímu opevnění nastavují stavení venkovského střihu ozdobená pestrými ornamenty kolem oken. Tu se osobitá lidová architektura Slovácka hojně dochovala i mimo skanzen, na svém původním místě v terénu.

Může se hodit

Muzika, víno a veselí
Strážnice proslula jako Mekka hudebních festivalů. Hlavním trhákem je Festival Slunce, který se od folkových počátků vypracoval na multižánrovou akci. Ten ale letos odpadne. Další tradiční a léty prověřenou událost představuje Mezinárodní folklórní festival. Ten byl podle stránek infocentra také zrušen. Ale plánuje se virtuální varianta. U podzimního vinobraní a Svatomartinských hodů už jsou prognózy příznivější.

Strážnice je snadno dostupná veřejnou dopravou. A sousedí s obcí Petrovem, kde najdeme soubor rázovitých vinných sklípků. Zároveň přilehlá nížina nabízí přehršel tras pro nenáročnou cyklistiku a jen pár kilometrů za ní začíná království Bílých Karpat s orchidejovými lukami, bohatou síti značených cest i proslulými jeřáby oskerušemi.

Internet
www.skanzenstraznice.cz
www.nulk.cz
www.straznice-mesto.cz

Autor: pro iDNES.cz

Praha na dlani. Podívejte se na ni z ptačí perspektivy

  • Nejčtenější

Nedobytná SubTropolis. Největší sklad světa má miliony metrů čtverečních

Síť propojených podzemních koridorů pokrývá v dole u Kansas City několik kilometrů plochy. Těžbou vápencového masivu tu...

Turisté se zlobí, armáda uzavře Boletice. Předčasně likviduje značení tras

Premium Turisté od nového roku ztratí téměř všechny trasy vedoucí okrajem vojenského újezdu na Českokrumlovsku. Armáda, která...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Mráz, čekání a strach z pohybu kabiny. Jak zachránit lidi z lanovky na Sněžku

Teploměr krátce po deváté ráno ukazuje v Peci pod Sněžkou mínus čtyři stupně Celsia. Ideální podmínky pro trénink...

Znáte historické památky v Česku? Otestujte se, nejlepší soutěží o knihu

Touláte se rádi našimi luhy a háji? Navštěvujete naše památky? Stovky hradů, zřícenin, zámků, paláců a klášterů v Česku...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Po stezce bláznů. Prozkoumejte opuštěnou vesnici skrytou v hlavním městě

Premium Staré Bohnice jsou sice významně spjaty se zdejší léčebnou duševně nemocných, současně dávají nahlédnout i do...

Cítím hořkost. Bývalý šéf mordparty poprvé promluvil o svém odchodu

Premium Nejznámější český kriminalista Josef Mareš sloužil u policie téměř třicet let, stál za objasněním řady vražd a...

Jím jednou denně a často mi stačí spát jen čtyři hodiny, říká kardiolog Neužil

Premium Mluví rychle, a i když sedí, máte pocit, že je v neustálém pohybu. Jinak by nejspíš nemohl stihnout to, co dělá. Petr...

Poté, co se vyrojil Řezník, jsme v podstatě mainstream, říkají Morčata na útěku

Premium Místo ženy se v hitu od Mandrage hledá děda a ve známé písni Richarda Müllera o tom, že kvůli poruše výtahu musí jít...

Český výletník: Výběžek z výběžku. Tady se hranice Česka opravdu zbláznila

Když se podíváte na mapu Šluknovského výběžku, asi čtyři kilometry severovýchodně od Šluknova z něj vybíhá ještě takový...

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky. Tady je jejich soupis

Aktualizujeme Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po celý rok vám budeme...

Po stezce bláznů. Prozkoumejte opuštěnou vesnici skrytou v hlavním městě

Premium Staré Bohnice jsou sice významně spjaty se zdejší léčebnou duševně nemocných, současně dávají nahlédnout i do...

Pohled přímo do reaktoru. Elektrárna v Dukovanech nabízí jaderný výlet

Jaderná elektrárna Dukovany nabízí nově prohlídky i přísně střežených a obtížně dosažitelných částí pomocí virtuální...

Přemýšlím o sebevraždě, říká Obermaierová kvůli plynu a drahým energiím

Herečka Jaroslava Obermaierová (76) prozradila, že má strach z drahých energií a nedostatku plynu. Kvůli tomu dokonce...

Vsadil na neobvyklý nápad, už má 35 zaměstnanců a rostou i do světa

Lukáš Legát začal podnikat před devíti lety. Z původně garážové firmy je dnes společnost s pětatřiceti zaměstnanci,...

Raketa byla Ukrajince, nebo Rusa? rýmuje Nohavica na kanálu Bobošíkové

Problematiku rakety dopadlé na polské území zpracoval ve své nové písni Jaromír Nohavica. „Ta raketa byla Ukrajince,...

Metro v plamenech. Londýnská tragédie odhalila nový fyzikální jev

Metro patří k nejbezpečnějším dopravním prostředkům na světě. Přesto ani jemu se nevyhnou nehody s desítkami mrtvých....

Jím jednou denně a často mi stačí spát jen čtyři hodiny, říká kardiolog Neužil

Premium Mluví rychle, a i když sedí, máte pocit, že je v neustálém pohybu. Jinak by nejspíš nemohl stihnout to, co dělá. Petr...