Uherskému Ostrohu vévodí monumentální zámek. Ten padne návštěvníkům ihned do oka. Krásný šlechtický komplex je otevřen veřejnosti. Uvnitř se pod slupkou renesance ukrývají fragmenty původního královského hradu.
Uherský Ostroh překvapivě patřil k baště husitství na Moravě. Dokonce se mu říkalo „Nový Tábor“. Část expozice je zasvěcena zdejším rodákům a významným osobnostem.
Vlastivědnou půli doplňují dobové reklamní inzeráty místních živnostníků. A mezi nimi najdeme nabídku holičského salónu „Zdena Galušky“. To už mnohým čtenářům sepne. Ano, jde o legendárního lidového spisovatele, který se proslavil svými nesmrtelnými vtipnými povídkami z cyklů „Slovácko sa súdí“ a následně „Slovácko sa nesúdí“.
Inspirace k dílu chodila přímo za ním. Uherský Ostroh se totiž dlouho těšil z pozice okresního města a každé okresní město disponovalo okresním soudem. Ten tu sídlil v reprezentativních prostorách zámku.
Všichni účastníci jednání, páni advokáti, ctihodní soudci, žalobci, žalovaní i obvinění, si před líčením toužili zkulturnit fazónu a upravit se. A profesionální holič přirozeně rád posloužil svému zákazníkovi i jako vrba či zpovědník. Pomohl jim si ulevit, vypovídat a určitě se i ledasco zajímavého dozvěděl. Tak se zrodily příběhy soudniček, které se dočkaly úspěšného zfilmování.
Kouzelná atmosféra
Nejvyšší patra první prohlídkové trasy náleží vrcholu zámecké věže. Z ní se přes průhledný ciferník hodin otevřou pěkné výhledy. Ihned vedle vzorně opraveného zámku se tyčí areál bývalého pivovaru. Ten bohužel evokuje memento totálního úpadku.
Odhalené fragmenty obytné věže původního hradu. Ten patřil k pevnostem obklopeným vodou.
Ze zdevastovaného komplexu lze pořád vyčíst dřívější honosnou tvář historického výrobního provozu, jehož tradice sahá až hluboko do šestnáctého století, kdy tu vznikl panský pivovar. Nicméně právo k vaření piva získali místní měšťané dříve. Už na sklonku minulého režimu tady výroba spíše stagnovala. Pak následovaly vzletné, často i dobře míněné pokusy o vzkříšení slávy a následné pády doprovázené kolotočem střídání nájemců a majitelů.
Na sklonku devadesátých let se objevil pokus zařadit pivovar do programu rozvoje turistiky na Baťově kanálu a uvnitř vznikla tematická expozice. Nicméně zlom milénia znamenal definitivní konec vaření pěnivého moku.
Věž se vstupní branou zámeckého komplexu
Pompézní zámek s nádherným arkádovým nádvořím také slouží zdejším obyvatelům. Nejde tedy o mrtvý muzejní objekt. Po návratu z prohlídky se předtím ztichlé nádvoří rozeznělo moravskými lidovkami. To zde zrovna místní soubor měl zkoušku. Pochopitelně, že u ní nechyběly sklenky rozlévaného vína. Krátký poslech dodal výletu pomyslnou třešničku na dortu a vyčaroval kouzelně podmanivou atmosféru.
Podzemní dobrodružství
Druhá prohlídková trasa směřuje do labyrintu sklepů a temných chodeb. Zatímco jinde zpřístupněná hradní podzemí obvykle vyplňují repliky mučíren, občas s nádechem kulis béčkových hororů, případně se studené prostory hemží strašidly, tady vsadili na odlišnou kartu. A to na mix ezoteriky, sci-fi a fantasy.
První minuty prohlídky možná působí trochu rozpačitě. Návštěvník je totálně uzemněn, neboť čekal klasiku. Vzápětí bude uchvácen kombinacemi barevných efektů v doprovodu s uměleckými díly. A posléze zcela roztaje, nenásilně vstoupí do děje a vydá se na putování za hranice našeho světa.
Planeta Lukuma s jednorožci
Úvodní síň v loŇském roce patřila „Křišťálové jeskyni“. Tady jsme dostali šanci porozhlédnout a najít si svoji „kapičku štěstí“. Z „Křišťálové jeskyně“ jsem se pak přenesl do bájné Atlantidy. Tam se doplňují přírodní prvky s tematicky laděnými obrazy a audiovizuálními efekty. Letos nahradila Křišťálovou jeskyni expozice s názvem Tajemná řeč vody. V rámci interaktivních exponátů se můžete těšit na vodní sloupy nebo cyklus vody.
Krátké vtipné odlehčení přijde, když vás průvodkyně vyzve k prozkoumání unikátní dřevěné podzemní rozhledny. Ta se navenek příliš neodlišuje od jejich standardních družek. Ale pohled, který se naskytne za zábradlím, přinese šokující překvapení. Zde se z rozhledny nedívá do dálav, nýbrž dovnitř.
Cesta magickým podzemím vyvrcholí přesunem na planetu Lukuma, obývanou hravými jednorožci. Tam – mimo naši sluneční soustavu, rozvibruje planetární prostor tep našich vlastních srdcí.
Křišťálová jeskyně
V závěru běžné prohlídky čeká účastníky pamětní návštěvní kniha. Tady ovšem navíc můžete své jméno zvěčnit i do skleněné desky.
Technický unikát
Náměstí před zámkem i okolní starobylé uličky dýchají příjemným koloritem slováckého maloměsta. Vládne zde bohorovný klid. Dobovou zástavbu kompaktního jádra ozdobeného kostelem nepokazil žádný architektonický paskvil. Do navenek konzervativního prostředí zároveň vkusně zasáhly soudobé trendy: například zde návštěvníky vábí pražírna kávy s cukrárnou.
Zážitkoví turisté přijdou městu na chuť díky populárnímu Baťovu kanálu. Splavnění Moravy pro přepravu lignitu z Hodonínska do Otrokovic přineslo projektantům řadu výzev. V Uherském Ostrohu, kde se dílo obešlo bez umělého plavebního kanálu, představoval drobný oříšek tamní jez. Vodní cesta si zde vyžádala zbudování zdymadla s plavební komorou. Ta však křížila místní komunikaci k ostrožskému nádraží. Současně výše břehu už byla dána zástavbou na městské straně.
Centrum města začíná na nábřeží.
Řešením se stal sklápěcí most, jaké známe z kanálů v Nizozemí či Petrohradu. I když tady jde spíše o mostek, přesněji lávku pro pěší, přesto se řadí k našim unikátním technickým památkám.
Městem prochází „Včelí stezka Františka Nešpora“, která kolemjdoucí zasvětí do tajů života jednoho z nejpilnějších tvorů planety. Sympaticky na mě zapůsobilo, že přímo u stezky je na okraji Ostrožské Nové Vsi instalován poutač se směrovkou k blízké prodejně, která nabízí produkty zdejších včelařů.
Centrum Ostrožské Nové Vsi se ještě pyšní památkovou chaloupkou. Ta ukazuje příklad lidové architektury typické pro Dolňácko. Interiéry domku tají národopisně střiženou výstavu. Jen je nutné dopředu kontaktovat místní infocentrum, neboť během mého výletu byla zavřená a já jsem se dopředu neohlásil. Minulý rok bylo možné do ní nakouknout u příležitosti zářijových Slováckých slavností vína a otevřených památek.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Může se hoditPohodlná doprava a vodní radovánky Ačkoli během léta tady občas panují pořádná vedra, ostatním atraktivním cílům jednoznačně dominuje vodní živel. Blízká Ostrožská Nová Ves patří k jedněm z mála míst Moravy, kde se k lázeňské léčbě stále užívá vody s vysokým obsahem síry. Kromě lázní se Ostrožská Nová Ves rovněž pyšní přírodním koupalištěm s písčitou pláží. Za ním pak začíná „slovácké moře“ – soustava opuštěných zatopených lomů na štěrkopísek. Na jeho jihovýchodním okraji, kousek od cyklotrasy a včelařské naučné stezky, se pak nachází bezplatné přírodní koupaliště. |
