Pozůstatky tisíc let starého města pod III. nádvořím Pražského hradu
21 Pradávný svět
Úzké uličky mezi stěnami domů a kostelů, úzké průchody, zbytky dřevěných srubů, strmá schodiště, mostky překonávající hluboké příkopy. Takhle vypadalo kdysi dávno osídlení ostrohu, na němž stojí Pražský hrad. Tajemné město pamatující doby před tisícem let leží pár metrů pod dlažbou III. nádvoří. Toto rozlehlé kamenné město před necelými sto lety vykopali archeologové.
Byl to tak významný objev, že úřady vznikajícího Československa rozhodly je zachovat, vytvořit cihlový sarkofág a celý prostor zastřešit. Vznikla robustní železobetonová konstrukce podpíraná masivními pilíři, která zbytky staveb dávného Hradu ukryla.
Pečlivě zachovalý pradávný svět je veřejnosti z velké části nepřístupný. Některé vykopávky, které dokládají nejstarší historii českého národa a dobu, kdy posiloval svou identitu v křesťanské Evropě, však lze spatřit ve speciálním nízkém pavilonu u paty katedrály na III. nádvoří a vedle toho i za prosklenými otvory v průchodu mezi II. a IV. nádvořím.
Za sklem jsou zbytky nejstaršího pražského kostela Panny Marie, který nechal na konci 9. století postavit Bořivoj I. Kromě dochované části kostelíka je vidět i tumba s ostatky knížete Spytihněva I. (+915) a jeho manželky.
* ZajímavostHroby králů a církevních hodnostářů jsou ve svatovítské katedrále nebo v přístupném podzemí pod ní. Uprostřed chrámu odpočívá Ferdinand I. a jeho syn Maxmilián II. Pod ním se nachází královská hrobka, která ukrývá sarkofágy dalších českých králů a císařů, například Jiřího z Poděbrad, Ladislava Pohrobka nebo Václava IV. V jejím středu stojí sarkofág Otce vlasti – Karla IV. Další dávní panovníci jsou pohřbeni v nedaleké bazilice sv. Jiří. |
