Oslavany proslavilo hlavně kvalitní černého uhlí. Zdejší revír se zapsal několika primáty. Datum počátku hornictví nese úctyhodný letopočet 1755. A zbýšovské jámě Jindřich II náleží prvenství nejhlubšího kamenouhelného dolu u nás, dosáhlo se zde hloubky 1 453 metrů.
Historie města však sahá až hluboko do středověku. Tehdy vznikl vedle osady u břehu řeky Oslavy ženský cisterciácký klášter, první svého druhu na Moravě. Nazýval se Údolí Mariino.
Bývalá klášterní kaple se dožila dnešních dnů. Pořád nese starobylý rukopis, kde se románský sloh snoubí s gotikou. Po husitských válkách, požárech a rychlých změnách vlastníků byl někdejší klášter zadaptován na honosný renesanční zámek.
Za druhé světové války v něm měl kasárna Wehrmacht, poté sloužil jako sklady a hospodářské prostory. Na začátku devadesátých let získalo zámek město a zanedbaný areál se opět probudil k životu. Pod zámeckou střechou našlo důstojné prostory hned několik různorodých muzeí. O první se postaral Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska, který zrealizoval expozici Hornictví a energetika Rosicko-Oslavanska.
Babiččina kuchyně i velín elektrárny
U rozverných dam na pokladně si kupuji vstupenku. Nejdříve vstupuji s průvodkyní do vlastivědné části, která návštěvníky pomyslně přenese ze zámeckých prostor pod střechu venkovské chalupy, a to do kuchyně z dob babiček. Tedy do časů přibližně ohraničených posledními dekádami monarchie a koncem druhé světové války.
Výstava „Kuchyně našich babiček“. Vybavení ale odpovídá spíše prababičkám.
Rádia, televize, gramofony … Dokonalý průřez modely zdařile dokumentuje bouřlivý vývoj tohoto druhu spotřebičů.
Útulnou kuchyňku následuje výstava „V říši panenek“. Nad nimi nostalgicky uroní slzu i dnešní čtyřicátnice, protože některé panenky jim určitě připomenou jejich dětství. Poté pokračuje klasická vlastivěda. Laiky překvapí, že nedaleko Oslavan začíná řetěz nalezišť moravských vltavínů.
Vyskytují se zde sice méně než na území jižních Čech, zato však bývají větší. Respektive těžší, protože cena tohoto drahého kamene se hodně odvíjí od hmotnosti. V prohlídce dále přichází na řadu přírodovědné exponáty, archeologické nálezy i lokální řemesla, ke kterým patřilo například kamenictví.
Ostatní sály připomínají těžbu uhlí i slavnou oslavanskou elektrárnu. Ta dlouho zajišťovala proud pro většinu Brněnska, včetně jihomoravské metropole. Tvrdou práci v podzemí dokumentují hornické kahany, přilby i výbava báňských záchranářů. Okamžiky veselí zase reprezentují parádní hornické uniformy a slavnostní prapory. Nicméně důstojně koncipovaný koutek pietně vzpomíná na všechny zdejší havíře, kteří za dřinu zaplatili životem.
Velín oslavanské elektrárny
Zlatý hřeb energetické části muzea tvoří elektrárenský velín. A jelikož se pořád točíme okolo elektřiny, tak následující síně trefně patří expozici lampových radiopřijímačů. Prohlédnout si zde můžete desítky rozhlasových přístrojů, televizorů, promítaček a dalších kousků audiovizuální techniky z minulého století. Mládež odkojená nynější digitální dobou bude zírat, u jakých monster kdysi vyrůstali jejich rodiče a starší příbuzenstvo.
Od hašení požáru k uhašení žízně
V přízemí se zase činili místní dobrovolní hasiči, a výsledkem je Muzeum hasičské techniky. Nejvíce pozornosti strhnou nablýskané historické stříkačky, kde ostrá červená barva kontrastuje s nablýskanou mosazí. Dále prostory vyplňuje vyčerpávající spektrum výstavních předmětů – mundúry počínaje a bezpečnostními pokyny z různých období vývoje požární ochrany konče. Některé nyní docela pobaví, jiné neztratily na aktuálnosti.
Hasičské muzeum v Oslavanech je třetím největším svého druhu u nás.
Tajuplné sklepení středověkého kláštera ukrývá lapidárium. Jde o detašovanou expozici Muzea Brněnska v Ivančicích. Kamenné fragmenty zde ve stylových kulisách získaly důstojné místo pro prezentaci. Poslední muzeum je výsledkem aktivit místního Klubu přátel zbraní. A může se pochlubit výjimečným souborem pistolí i revolverů. Momentálně se však upravuje, tudíž bude pravděpodobně zpřístupněno až během léta.
Vstupné do muzeí se drží příznivé výše, expozice si lze libovolně vybrat. V minulé sezoně jsem procestoval mnoho našich zámků, hradů i výstav, a ty oslavanské nabízejí ideální poměr cena a výkon.
Biotop v Oslavanech na Brněnsku. (1. července 2019)
Zámek s okolím se ovšem pyšní dalšími bonusy. Arkádové nádvoří tají zámeckou restauraci se zahrádkou a především malý řemeslný pivovar. Za letního vedra tady skvěle uhasíte žízeň. Odolat rafinovaným svodům Zámecké jedenáctky, Medového ležáku, nebo Oslavanského rubínu bude dost těžké.
Nicméně nejlepší osvěžení stoprocentně poskytne sousední biotop s koupalištěm. Kdo naopak preferuje toulání, ten ať se vydá na druhou stranu řeky. Tam objeví portál s vyústěním dědičné štoly, která odvodňovala uhelné doly. A rodiny s dětmi zláká zábavní park Permonium.
Pozitivní proměna
Těsně před přelomem milénia působily Oslavany zaprášeným dojmem, stejně jako ostatní industriální sídla, která poznamenal zánik hlavního hospodářského odvětví. Šachty se definitivně zavřely, kotle oslavanské elektrárny vyhasly. Elektrárna pak postupně natolik zchátrala, až skončila jako totální ruina.
V industriálních kulisách bývalého uhelného revíru v Oslavanech vznikl zábavní park Permonium. Návštěvníci si tu vyzkouší třeba lezeckou dráhu nebo otáčející se štolu.
Škoda, že se nepodařilo využít architektonicky zajímavou budovu strojovny, momentálně finišuje její demolice. Jedinou vzpomínkou zůstane asi jen vysoká zpola zarostlá halda popílku. Část průmyslových objektů se podařilo zachránit. Těžní věž dolu Simson ve Zbýšově se stala chráněnou památkou. K nim se připojila i unikátní oslavanská šachta Kukla, kde se celý areál dolu nedávno proměnil na už zmíněný zábavní park Permonium. A opuštěná vlečka ke zbýšovským dolům zase slouží jako muzejní úzkokolejka.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Může se hoditJak se tam dostat Internet |
