Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tv
Mapa trati 130 mezi Kláštercem nad Ohří a Chomutovem ve stopě z roku 1978
Železnice z Chomutova přes Klášterec nad Ohří a Karlovy Vary do Chebu je původní součástí Buštěhradské dráhy. Úsek Chomutov – Klášterec nad Ohří sice vznikl už v roce 1873, trať, kterou dnes projedeme, je však přeložkou z roku 1978. O původní dráze pojednává 48. díl seriálu Zaniklé tratě.
Takzvaná Podkrušnohorská magistrála byla nejdůležitější železniční tratí v severních Čechách. V první řadě se po ní vozilo uhlí ze sokolovského a chomutovského revíru, jezdily tu ovšem i osobní vlaky s lázeňskými hosty do Karlových Varů. Město mělo kdysi přímé rychlíkové spojení třeba s Vídní, Paříží nebo s belgickým Ostende.
Doprava na trati byla tak mohutná, že trať musela být mezi Chebem a Chomutovem záhy zdvoukolejněna. V roce 1923 přešla Buštěhradská dráha do rukou československého státu a po roce 1938 připadla celá Podkrušnohorská magistrála Německu.
 |
Hned po roce 1945 se začalo uvažovat o její elektrifikaci. Jenže myšlenky byly daleko rychlejší než činy. První úsek mezi Sokolovem a Chebem se trakčního vedení dočkal teprve v roce 1968, další byla část mezi Sokolovem a Karlovými Vary (1983) a v roce 1991 úsek mezi Chomutovem a stanicí Kadaň-Prunéřov.
Pro jízdu na zbývající části tratě se stále muselo přepřahat. Uhelné vlaky tam dlouhé roky vozily dvojice nejsilnějších lokomotiv, ruských Sergejů T 679.1. Tento úsek byl zajímavý i tím, že tu stále panoval levostranný provoz a bylo to také království mechanických návěstidel. Tento stav skončil v roce 2006, kdy se mezi Karlovými Vary a Kadaní-Prunéřovem objevily dráty. Naštěstí jsme stihli úsek Karlovy Vary – Klášterec projet ještě předtím ve speciálním dílu.
Lokomotiva T679 Sergej na kláštereckém zhlaví stanice Kadaň-Prunéřov na konci 70. let 20. století
V jízdních řádech byla celá trať do prosince 2014 označena číslem 140. Tehdy byl úsek Chomutov – Klášterec nad Ohří připojen k trati 130. Už za pět let se všechno vrátilo do starých kolejí, takže od té doby je to zase „stočtyřicítka“. A protože jsme z Klášterce do Chomutova Hurvínkem spolku LOKO-MOTIV vyrazili v srpnu 2018, nesmíte se divit našemu neaktuálnímu číslování.
Projeďte si úsek z Klášterce nad Ohří do Chomutova zrychleně za 3 minuty:
Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvMezi elektrárnou a velkolomem
Na naši cestu vyrážíme ze stanice Klášterec nad Ohří. Víte třeba, že v Klášterci najdete léčivé prameny a malé lázně? V místním zámku mají expozici porcelánu, okolo se rozléhá krásný zámecký park a nedaleko je otevřeno muzeum starožitných hodin.
Pokud preferujete starší památky, přejděte na druhý břeh Ohře a vydejte se k ruině hradu Egerberk z přelomu 13. a 14. století. Trasa od nádraží po zelené a červené značce je dlouhá necelých pět kilometrů.
Turistické cíle podél trati 140 |
První tři kilometry jedeme ještě po původní trati, mineme zarostlá nástupiště zrušené zastávky Vernéřov. Teprve v km 139,8 začíná vlastní přeložka. Původně vlaky mířily víc vpravo přímo do stanice Prunéřov.
Po chvíli se k nám zprava přimkne trať od Kadaně (dnes už elektrifikovaná). Po ní jsme před lety projeli, při naší cestě do Kadaňského Rohozce (projeďte se s námi zde). Do Kadaně dnes zajíždějí spoje společnosti Regiojet, až do stanice Kadaň předměstí pak přímé vlaky Českých drah z Děčína.
Starobylá Kadaň je rozhodně turistickým cílem první kategorie. Ve městě najdete dochované zbytky gotických hradeb, nejužší uličku v Česku, mohutný hrad a hned tři kláštery. Na své si přijdou i milovníci technických památek nebo moderní architektury. Můžete si prohlédnout třeba místní orloj nebo visutou cyklistickou lávku nad Ohří. Projít se můžete i po legendárním Nábřeží Maxipsa Fíka. Autor této pohádky, Rudolf Čechura, totiž pocházel z nedalekého Ahníkova, který byl zbourán kvůli rozšiřující se těžbě hnědého uhlí. Po předchozí domluvě můžete navštívit také elektrárnu Tušimice.
Ze stanice Kadaň-Prunéřov vyrazte i do Krušných hor, stačí obejít prunéřovskou elektrárnu a stojíte přímo na jejich úpatí. Co třeba navštívit hrad Hasištejn? Z nádraží je to po modré turistické značce jen pět kilometrů. A když budete stoupat ještě o pár kilometrů výše, dorazíte ke Kýšovickému vodopádu, největšímu v Krušných horách. Voda tam ve třech stupních překonává 25 metrů.
Od Kýšovického vodopádu je to už jen skok do Křimova do tamního železničního muzea. Ostatně právě tam obvykle bydlí Hurvínek spolku LOKO-MOTIV. O muzeu se dozvíte víc v seriálu Muzea vonící párou.
Za stanicí Kadaň-Prunéřov projíždíme pod monumentálními chladicími věžemi elektrárny Prunéřov II. Za elektrárnou vede trať přímo po hraně bývalého velkolomu, který se postupně začíná rekultivovat. Měsíční krajinu zahlédnete z vlaku až o pár kilometrů později, ideálně od zastávky Málkov. Můžete také popojít trochu výš až k rozhledně na Skřivánčím vrchu. Severočeskou krajinu s panoramatem hnědouhelných elektráren z ní budete mít jako na dlani.
Vnitřní výsypka dolu Libouš. Zhruba uprostřed snímku bývalo nádraží Kralupy u Chomutova. GPS: 50.4286389N, 13.3212222E
Před Chomutovem míjíme odbočku Dubina, která umožňuje přímou jízdu z Března u Chomutova do Klášterce nad Ohří. Na původní Buštěhradské dráze musely vlaky v tomto směru úvraťovat v Chomutově. Dnes ji ovšem využívá jen nemnoho nákladních vlaků.
Podjíždíme hlavní silnici I. třídy číslo 7, která pokračuje až na česko-německé hranice na Hoře svatého Šebestiána. A už jsme v obvodu stanice Chomutov. Z pravé strany se k nám přidává trať od Žatce, z tohoto směru bychom před rokem 1978 přijeli i z Klášterce. Vlevo už je vidět rozsáhlý areál železničního depozitáře Národního technického muzea, který jsme nedávno navštívili i s kamerou. Podívejte se na jedenáctý díl seriálu Muzea vonící párou.
Stanice Chomutov je nesmírně zajímavá svojí historií. V minulosti se právě tady potkávaly tři soukromé železniční společnosti. Buštěhradská dráha s Ústecko-teplickou si v roce 1872 vybudovaly společné nádraží (dnešní výpravní budovu), Duchcovsko-podmokelská dráha si postavila svoje nádraží několik desítek metrů od konkurentů. I tato budova stále stojí, je využívána pro potřeby chomutovského nákladového nádraží.
Nádraží v Chomutově v roce 1913 a dnes
Nesmíme zapomenout na turistické aktivity v Chomutově. Z nádraží se můžete vypravit do centra, vystoupat na městskou věž nebo navštívit třeba Oblastní muzeum. Ve městě je také zoopark se safari, který ocení hlavně děti. V létě pak můžete vyzkoušet koupání v tamním Kamencovém jezeře. V horách nad městem pak najdete muzeum československého předválečného opevnění Na Kočičáku.
Na chomutovském nádraží naše cesta Hurvínkem M131.1513 spolku LOKO-MOTIV končí, z tohoto železničního uzlu se ovšem můžete rozjet dál. Ostatně my už jsme tu s naším seriálem několikrát byli. Končili jsme zde jízdu z Vejprt, projížděli jsme tudy rychlíkem Plzeň – Most a nebo jsme před staniční budovou krátce zastavili na trase z Jirkova do Lužné u Rakovníka.
Podkrušnohoří má svoje kouzlo, ač se to na první pohled nemusí každému zdát. Ale zkuste tam zajet a dejte tomuto kraji šanci. Svoje si tu najdou jak milovníci přírody, tak technických, hornických či historických památek.
