Výchozím bodem trasy je Sebuzín, kam dojedete autobusem ústecké MHD nebo vlakem. Leží na trati z Ústí do Lysé nad Labem, vedoucí po pravém břehu Labe.
Hned u zastávky autobusu je rozcestník značených cest. Vyrazíte po modré podél silnice a mezi domky, až přijdete po panelové cestě k podchodu tratě. Dál budete pokračovat proti proudu potoka k soutěsce Rytina na rozcestí se žlutou značkou.
Půjdete stále po modré a budete asi tři kilometry mírně stoupat krásnou soutěskou až do rekreační a ovocnářské vsi Čeřeniště s roubenými a hrázděnými domy.
Na rozcestí u památné lípy opustíte modrou značku a vydáte se doprava po silničce a žluté asi 1,5 km k Sedlu pod Varhošťěm. Na úpatí čedičového zalesněného kopce najdete odpočinkový altán. Od Sedla je pak to už jen pět set metrů na rozhlednu Varhošť.
První dřevěná věž tu byla vybudována už roku 1891. Tvořilo ji pět dubů, jež původně rostly na vrcholu hory. V roce 1902 musela být z bezpečnostních důvodů stržena.
Základní kámen nové stavby je z roku 1927, ale pro nedostatek financí byl postaven jen čtyřmetrový sokl a na něm provizorní desetimetrová trámová konstrukce s třemi vyhlídkovými patry. Po 2. světové válce byla věž léta nepřístupná.
Současná rozhledna je tedy třetí v pořadí, v provozu je od září roku 1973. Byla otevřena při příležitosti konání litoměřické výstavy Zahrada Čech. Originální třináctitunová kovová konstrukce se třemi vyhlídkovými plošinami dosedla na sokl z vrtulníku.
Středohoří jako na dlani
Varhošť je ve výšce 639 metrů. Z nejvyšší plošiny je vidět Labe mezi kopci Středohoří na osmi místech. Za příznivého počasí je krásný výhled na řeku, Milešovský Kloc, Kamenec, Kubačku, Milešovku, Kletečnou, Deblík, Výsluní a Dubický vrch. Zajímavý je i pohled do Tlučeňského údolí.
Až se pokocháte, sestoupíte zpět po žluté značce k Sedlu pod Varhošťěm a budete pokračovat necelý kilometr po neznačené silnici do Kundratic, od poloviny 19. století známých jako klimatické středisko. První zmínka o obci však pochází už z roku 1387.
Strážní hrad Kamýk
Odtud půjdete po zelené do obce Hlinná. Tady opět přejdete na žlutou a podejdete přírodní památku Plešivec, lesnatý čedičový kužel vysoký 509 metrů. Na úpatí kopce je kaple sv. Jana z roku 1660 a tři památné duby.
Na rozcestí odbočíte na modrou značku směrem k hradu Kamýk. Původně byl tvrzí, ale v době kolem roku 1319 ji nechal Jan Lucemburský přestavět na strážní hrad. Spolu se Střekovem to byl opěrný bod královské státní moci na labské vodní cestě.
Často měnil majitele, v roce 1547 byl přestavěn a rozšířen, ale po pouhých 53 letech byl vydrancován saskými vojsky a potom už jen chátral. Dnes můžete vidět z Kamýku jen část pětiboké věže na skále, jižní stěnu se třemi okny a kousek obvodové hradby.
Z hradu pokračujte po zelené na hradiště z mladší doby bronzové Hrádek, kde sídlili Keltové i Slované. Odtud můžete pokračovat dvěma směry - buď po žluté na vlak do Libochovan, nebo na vyhlídku Kalvárie, 239 metrů vysokou skálu se třemi kříži z roku 1587.
Je odtud vidět na Velké Žernoseky, Radobýl, Házmburk, Lovoš či Milešovku.
A proč tu jsou tři kříže? V dávných dobách prý tři panny milovaly rytíře z Kamýku, a jelikož si přísahaly věčné přátelství a za muže si ho mohla vzít jen jedna, zvolily společnou smrt skokem ze skály do Labe. Kříže pak na jejich počest nechal postavit zmíněný rytíř.
