Klikněte na mapu
Hromová hora
Milešovka je zjednodušeně řečeno znělcová homole vzniklá vulkanickými procesy. Díky častým vichřicím a faktu, že úplné bezvětří na jejím vrcholu nastane průměrně jen 8 dní v roce, si vysloužila přívlastek největrnější hory u nás.
Ne náhodou se Milešovka německy nazývá „Donnersberg“, což znamená hromová hora – nejvíce bouří u nás je totiž zaznamenáno právě tady.
Na Milešovce také najdeme nejstarší meteorologickou observatoř v České Republice, která před pár lety oslavila 100leté výročí vzniku.
O další primát však hora přišla – nejvzácnější evropská orchidea, česky nazývaná jazýček kozí, která byla na svazích Milešovky objevena teprve roku 1874, již zde bohužel neroste.
Třetí nejhezčí rozhled na světě
Už kvůli všem těmto rekordům rozhodně stojí za to se na vrchol Milešovky vypravit – čím však hora opravdu omráčí, to je panoramatický rozhled, který se z jejího vrcholu za dobré viditelnosti nabízí.
Své okolí převyšuje o úctyhodných 350 metrů a nabízí tak ideální rozhledové místo. Při dokonalých klimatických podmínkách se budete moci kochat nejenom krásami Českého středohoří, ale uvidíte i Ještěd, Krkonoše, Krušné hory, Šumavu a za mimořádných podmínek prý jsou vidět i špičky přes 300 km vzdálených Alp!
Pokud si tedy počkáte na to správné počasí, můžete zažít podobné opojení jako Alexander von Humboldt v roce 1819. Když tento známý přírodovědec a světoběžník v doprovodu pruského krále Friedricha Wilhelma III. stanul na špičce této hory, prohlásil výhled z Milešovky za třetí nejhezčí, který kdy ve světě spatřil. Za důkaz jeho slov lze považovat fakt, že každoročně až do roku 1839 společně s pruským králem výstup opakoval.
Pohled jihovýchodním směrem - vpředu obec Velemín, za ní Lovoš s Kybičkou, vlevo v oparu Radobýl Autor: www.fotobanka.cz/Poly
Z dalších známých osobností Milešovku navštívili například J. W. Goethe, J. Neruda nebo J. Vrchlický.
Jak šel čas
První objekt, který na vrcholu Milešovky vyrostl, nebyla rozhledna, ale malé občerstvení hostinského Antona Webera. Kamenná rozhledna se tu objevila ještě za jeho života v padesátých letech 19. století, dlouho však nevydržela a na jejím místě začala počátkem 20. století vyrůstat meteorologická observatoř, jejíž součástí byla i 19 metrů vysoká věž.
V roce 1904 byl celý objekt dokončen a věž byla zpřístupněna turistům. Po druhé světové válce byl však celý objekt pro turisty uzavřen a tento stav trval až do května r. 1998, kdy díky Obecně prospěšné společnosti Milešovka byla věž znovu zpřístupněna veřejnosti.
Tři cesty na vrchol
Většina návštěvníků volí pro výstup na vrchol červenou turistickou značku vedoucí z obce Bílka, vybrat si ale můžeme z dalších tří tras, neboť přes vrchol kromě červené přechází ještě modrá turistická značka.
Výlet tedy můžeme zahájit také v obci Milešov (červená značka), v Černčicích nebo v Bílém Újezdě (modrá značka). Snadněji se na vrchol dostaneme ze severní a západní strany (z Bílky nebo Černčic), neboť tyto výchozí body leží ve vyšší nadmořské výšce než zbylé dva.
Ať už ale zvolíme jakoukoliv ze čtyř variant, v závěru výstupu nás každopádně čeká stoupání hustým listnatým lesem, takže na výhled si opravdu musíme počkat až na vrchol.
Ačkoliv svahy hory jsou tu opravdu strmé, díky dobře udržovaným cestám je chůze překvapivě příjemná. Les složený z bříz, lip, dubů, javorů a buků tu vyrůstá ve znělcové suti a pozoruhodné jsou na něm zejména pokroucené kořeny statných buků, které se jimi drží v kamenitém svahu. Výstup trvá v závislosti na zvolené trase a zdatnosti zhruba 30 min – 1 hodinu.
Rozhlédněte se
Samotný vrchol je téměř ze všech stran zalesněný, výhledy se z něj otevírají pouze k jihu a východu. Za panoramatickým rozhledem tedy musíme na ochoz rozhledny, která je součástí objektu meteorologické stanice.
Pro návštěvu rozhledny musíme zazvonit u branky a vyčkat příchodu zaměstnance observatoře, který vybere symbolické vstupné a pustí nás dovnitř. Pak už nás čeká jen několik posledních schodů na kruhový ochoz, odkud máme českou krajinu jako na dlani.
Nejbližší výrazný vrchol leží severovýchodním směrem – je to 706 m vysoká Kletečná.
Severovýchodní pohled na Kletečnou (706 m)
Rady do batohuJak se tam dostat Nejbližší železniční stanice leží v obci Bořislav (4,5 km), resp. Chotiměř (5km). Rozhledna Bližší informace o provozním řádu rozhledny a možnostech sjednání odborného výkladu naleznete na stránkách Obecně prospěšné společnosti Milešovka www.sweb.cz/milesovka Občerstvení |
Další typické kuželovité kopce vzniklé výrony vulkanických hornin ve starších třetihorách se zvedají všude okolo ze zvlněné krajiny Českého středohoří. Jižním směrem jsou to vrcholy Ostrý, Lhota a nejbližší Milešovský Kloc, a daleko na jihovýchodě potom můžeme spatřit typický tvar mytické hory Říp.
Pohled na jih. Vpředu vpravo Milešovský Kloc, vlevo Lhota, v pozadí Lipská hora
Nejhezčí pohled na Milešovku
Naopak jeden z nejhezčích pohledů na Milešovku samotnou se vám naskytne z vrcholku hory Zvon, ležící zhruba 2 km severozápadně od Milešovky. Na tento vrcholek sice nevede značená turistická trasa, ale výstup hustým lesem se jistě za hezkého počasí vyplatí.
Milešovka se odkrývá ze skalnatého srázu, ležícího na jižní straně Zvonu, a tak pozor, ať se při kochání nezřítíte do hlubiny!
Soutěž Nejkrásnější rozhledy v ČeskuVětšina čtenářů (téměř dvě třetiny) tipovala ve středeční soutěži správně Milešovku. Nejčastěji soutěžíci mylně uváděli Říp, dalšími chybnými tipy v pořadí byly Bezděz, Lovoš, Ostrý, Luž a Ještěd. Tipovali jste v této příloze - ZDE. Ze správných odpovědí jsme vylosovali tyto výherce: 1. Martin Vlček (vlcek.martin@...) 2. Lenka Slavíková (lenka.slavikova@...) 3. Karel Cach (karel.cach@...) 4. Ivan Janotka (i.janotka@...) 5. Dobroslav Munčínský (muncinsky@...) Vítěz získává knihu Divnopis (o původu roztodivných názvů českých měst a vesnic) od Marka Janáče a Pavla Tumlíře, ostatní mapy. Výhercům blahopřejeme a zkontaktujeme je e-mailem, ostatním, kteří dnes nevyhráli nebo tipovali špatně, přejeme hodně štěstí v příštím kole! |
