Proměny Českého lesa směřují od mrtvolného ticha do mrtvolného ticha

  14:00
Ze všech českých pohraničních pohoří je to právě Český les, který se během tří dekád od pádu komunismu proměnil nejméně. Poutníci se tam i dnes mohou toulat rozlehlými lesy a po nádherných loukách dlouhé hodiny aniž by někoho potkali. Jen občasné pomníčky připomínající zaniklé osady a vsi dávají znát, že kdysi to tu vypadalo úplně jinak.
Pohled na Velký Zvon z prostoru zaniklé obce Valdorf.

Pohled na Velký Zvon z prostoru zaniklé obce Valdorf. | foto: Vít Štěpánek, pro iDNES.cz

„Dál už to nepůjde, panáčku, na nás si nepřijdete. Všechno z toho batohu vyndejte. Všechno, rozumíte? Sem to naskládajte!“ Tón i gesta důstojníka pohraniční stráže byly nekompromisní – a jednoznačný byl i postoj jeho podřízeného, který na mě mířil samopalem.

Pod tíhou situace jsem vyprázdnil batoh, od náhradních ponožek až po kapesní nožík. Pohraničník si materiál pečlivě prohlížel a pak vyštěkl: „Tak a dost! Kde máte ty kleště?!“

Obec Pleš (Plöss) na snímku před rokem 1945. Dnes tu stojí jen několik nových domů.

Byla to bizarní scéna, která se odehrála v roce 1987 u osady Mýtina nedaleko Chebu, na veřejně přístupné komunikaci. Její vadou ovšem bylo, že silnička vedla paralelně s asi půldruhého kilometru vzdálenou tehdejší československo-západoněmeckou hranicí a bezprostředně ji lemovala tzv. signálka, tedy několikanásobný drátěný plot. Ten měl bránit potenciálním narušitelům v útěku z komunistického ráje; právě z takového pokusu mě dotyčný pohraničník podezříval.

Žádné kleště jsem tehdy samozřejmě neměl, choutky na útěk také ne a ozbrojené komando mě asi po hodinovém výslechu propustilo s dovětkem „ať mě už ani nenapadne se přibližovat k hranici“. Příběh tedy skončil dobře – ovšem do paměti se zasunul hodně hluboko.

Ruiny zůstaly ruinami

Zkraje roku 1990 i v Českém lese drátěné zátarasy padly a bylo zrušeno hraniční pásmo. Obyvatelé příhraničních vsí – z nichž nemalou část tvořili tzv. pomocníci pohraniční stráže a další druhy udavačů – se mohli poprvé v životě podívat, jak to vypadá v sousedním německém sídle. Postupně se začala rozvíjet přeshraniční spolupráce podpořená různými evropskými projekty a se vstupem Česka do schengenského prostoru na konci roku 2007 byly kontroly na hranicích zrušeny úplně. Zelená hranice je od té doby i v Českém lese prostupná kdekoli a kdykoli.

Herštejnské chalupy (Hersteiner Häuseln) bývaly malou obcí, mezi válkami tam žilo asi 250 lidí. Dnes v místě zaniklého sídla roste les.

Na rozdíl od Šumavy se v Českém lese nekonal masivní nástup soukromého podnikání a související nové výstavby, a to jak v bývalém pohraničním pásmu, tak i hlouběji ve vnitrozemí. Žádný divoký rozvoj jako v Železné Rudě, na Lipně či kolem Kvildy nepřišel. Český les zůstal v celé své stokilometrové délce krajem tiché samoty – a to přesto, že velkoplošné chráněné území, které podobným snahám brání, bylo vyhlášeno teprve v roce 2005. Nikoli národní park jako na Šumavě v roce 1991, ale „jen“ chráněná krajinná oblast.

Ruiny zaniklých vsí zůstaly v Českém lese ruinami. Tam, kde komunistická vláda obrátila kdysi kvetoucí sídla ve zničená torza, i dnes stojí – někdy mírně opravená či pietně upravená – právě jen ta torza. Nemanice, Bělá nad Radbuzou, Lesná či Lipová mají stále stejný odér „konce světa“ jako tehdy. Jen pohraničníci a jejich věrní pomocníci už neslídí po každém podezřelém vetřelci a někdejší drátěné zátarasy připomínají zpola zarostlé průseky.

Kraj padlých sklářů

Mnohé zaniklé osady Českého lesa vznikly kolem skláren, pro které byly v 18. a 19. století zdejší nekonečné lesy požehnáním. Byly jich desítky, zanikly většinou v 50. letech 20. století, výjimečně, kvůli úpadku sklářské výroby, i dříve. Dnes je připomínají vesměs jen náznaky stavebních základů, někde potomci starousedlíků vztyčili kříž. Švarcava, Zahájí, Knížecí Huť... Byl by to hodně dlouhý seznam.

Pozůstatky kostela sv. Jana Křtitele v prostoru bývalé obce Pleš (Plöss) v Českém lese.

Náměstí přírody na Pleši (Plöss) v Českém lese.

Pleš (Plöss), kdysi jedna z největších příhraničních vsí v oblasti, byla před 2. světovou válkou domovem více než 700 obyvatel. Dnes tu stojí pár nově postavených a sezonně obývaných domů, které se ztrácejí v zeleni. Bývalý kostel připomínají jen obnažené základy, hřbitov byl zčásti obnovený a někdejší centrum obce je dnes turistickým rozcestím nesoucím název Náměstí přírody. Snad je v tom kus symbolu – příroda si zkrátka vzala prostor obce se 400letou historií zpět.

Dokonce i jediný „developerský projekt“ (pokud se toto označení vůbec dá použít) v Českém lese zůstává dovedně ukrytý zrakům běžné veřejnosti. Torzo někdejší sklářské osady Ostrůvek v hloubi pohraničních lesů, kde si v 19. století Windischgrätzové postavili lovecký zámeček, v posledních letech ožilo citlivou rekonstrukcí několika objektů v asi dvacítku rekreačních bytů. Vede tam jen lesní cesta, byť vyasfaltovaná, není tam obchod, zastávka veřejné dopravy, nic. I směrovky navádějící do lokality jsou decentní, téměř neviditelné. Je jasné, že nerušený klid je pro nové majitele ta nejvyšší priorita, lokalita je přitom veřejně přístupná a kříží se tam několik cyklostezek a pěších tras. Že by modelový příklad, jak se revitalizace krajiny, z níž byli lidé po válce vyhnáni, dá dělat citlivě a s ohledem na přírodu?

Rozvadov jako úlet

Největší proměny doznal Český les v jediné lokalitě – tam, kde je krajina odedávna snadno přístupná a kudy odnepaměti vedla důležitá stezka z české kotliny na západ. Městečko Rozvadov ležící ve stínu prastarého hradu Přimdy se záhy po konci komunismu stalo výkladní skříní toho nejhoršího, co náhle získaná svoboda divokých devadesátých let přinesla. Návštěvníky přijíždějící do Česka „vítaly“ početné veřejné domy, slečny postávající podél silnice, kasina, zaprášená asijská tržiště i všudypřítomné nápisy „Billige Zigaretten“.

Zprovoznění nové dálnice v roce 1997 tuto koncentrovanou sociální patologii sice časem utlumilo, přece jen se většina tranzitu přesunula na novou autostrádu. Ale ozvěny „devadesátek“ se v Rozvadově najdou i dnes. Pravda, plakáty lákající návštěvníky na ruletu či levné asijské zboží jsou vesměs značně vybledlé, u vstupu do zbylých heren visí alespoň povinné upozornění o věkové hranici a možném riziku gamblingu, a prostituce se ze silnice přesunula do decentnějších prostor... ale odér divokých dob raného kapitalismu tu stále přežívá. Že by také kus nostalgie?

Čtyři radarové věže

Exponovaná poloha Českého lesa na západní hranici sovětského komunistického impéria se vedle zřízení nepřístupného hraničního pásma odrazila také ve výstavbě čtyř prominentních vojenských objektů na výrazných vrcholech v těsné blízkosti hranice. Věže na Dyleni, Havranu, Velkém Zvonu a nejvyšším Čerchově sloužily komunistům k radiologickému průzkumu a „sledování provozu“ (tj. odposlechu) nad přilehlou částí tehdejšího západního Německa. Všechny čtyři objekty se v různé míře přeměny dochovaly do současnosti a tvoří krajinné dominanty – byť jejich osudy se po roce 1989 lišily.

Český les - pohled z rozhledny Havran k jihovýchodu, v pozadí je vidět Přimda.

Nejsevernější Dyleň (940 m) dnes slouží alespoň částečně podobnému účelu jako tehdy – moderní vysílač pokrývá signálem část Chebska a Karlovarska. Nostalgiky potěší, že areál je dodnes obehnán zčásti původním ostnatým plotem. Dovnitř se ovšem nelze dostat a výhled je z Dyleně velmi omezený.

To chátrající věž na Havranu (894 m) přestavěli v roce 2013 nadšenci na veřejně přístupnou rozhlednu. Výhled z ní je naopak skvělý do Čech i do Německa, zaujme i tematická „totalitní“ panelová výstavka mj. o úspěšných i zmařených pokusech překonat železnou oponu a pod věží je k vidění rekonstruovaný úsek drátěných plotů.

Velký Zvon (864 m) s masivní kuželovitou věží je veřejnosti nepřístupný, objekt slouží armádě. Dny otevřených dveří, které tu počátkem století jednou za rok několikrát proběhly, se už několik let nekonají.

Velkou proměnou prochází v současnosti vrcholová plošina na Čerchově, nejvyšším kopci Českého lesa (1 042 m). Také zde komunisté vybudovali radiologické a odposlouchávací zařízení s rozsáhlým zázemím, většina opuštěných vojenských objektů (s výjimkou věže) šla však po mnohaletých dohadováních loni k zemi. Zda to znamená zcivilizování objektivně nevzhledného prostředí, či naopak smutnou likvidaci ojedinělého totalitního „skanzenu“, to ať si každý přebere sám...

Autor: , pro iDNES.cz

Nádraží Praha Vršovice

  • Nejčtenější

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis

1. října 2021,  aktualizováno  20.5 14:35

Aktualizujeme Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po...

Zahoďte tlustý bajk. Obratný štěrkolet je univerzál a sluší i holkám

19. května 2024

Móda gravelových kol nabírá novou sílu. „Silničky“ na tlustých pláštích pro pohodlné jízdy ve...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Život v nejvýše položeném městě světa: Lidé se tu mění v trosky, pokud přežijí

16. května 2024

Premium Extrémní podnebí, zdevastované životní prostředí, katastrofální hygienické a pracovní podmínky....

Voda se ohřívá, davy ještě nedorazily. Prověřené tipy na moře před sezonou

18. května 2024

Kdo si chce užít pár dní v teple u moře dřív, než do dovolenkových lokalit dorazí tisíce...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Bez lidí a bez signálu. Údolí Budišovky není výletem pro každého

17. května 2024

Jednou z mála možností, kde si užít zachovalé a klidné přírody bez dotěrného telefonního signálu,...

VELKÝ TEST ELEKTROKOL 2024: Kdo umí řídit, dojede dál a šetrněji

21. května 2024

Přemýšlíte o nákupu univerzálního horského elektrokola? Nechte se inspirovat testem, který pro...

TEST ELEKTROKOL 2024: Německá kvalita i české překvapení

21. května 2024

Premium Tucet terénních elektrokol s pevnou zadní stavbou prošel obsáhlým testem. Zkušení jezdci i naprostí...

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis

1. října 2021,  aktualizováno  20.5 14:35

Aktualizujeme Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po...

Bez pojištění zapláčete. Kolik stojí záchrana vrtulníkem v rakouských Alpách

20. května 2024  13:39

Záchrana v horách či jiném těžce přístupném terénu se může turistům v Rakousku výrazně prodražit,...

Nejhorší noční můra, řekla žena, která v botě syna objevila cizí AirTag

Mého syna někdo sleduje. S takovým pocitem několik týdnů žila žena z Floridy poté, co na svůj iPhone začala dostávat...

Zemřel Vlastimil Harapes. Baletní mistr Národního divadla i českých filmů

Ve věku 77 let zemřel tanečník a herec Vlastimil Harapes. Dlouhá léta byl sólistou baletu Národního divadla. Zahrál si...

Anální sex je výzva. Nejvíc tabu je však v Česku jiná praktika, říká průzkum

Erotické hračky nepředstavují podezřelou exotiku, v ložnicích jsou jako doma. Ostatně jako masturbace. I orální sex....

Svěrák se na mě nedíval jen jako na hezkou buchtu, říká Radka Pavlovčinová

Jan Svěrák ji vidí jako robotku. Radka Pavlovčinová v nové hře filmového a teď už i divadelního režiséra hraje umělou...

Zásnubní šaty elegantní princezny. Spustily Kate efekt, návrhářku zničily

Seriál Když si jeho šaty oblékne některá z členek královské rodiny, obvykle to každý návrhář oslavuje jako životní úspěch....