Bajkonur a auta na Petříně? Tak mohla vypadat Praha...

aktualizováno 
160 metrů vysoká svatovítská katedrála na Pražském hradě, auta svištící přes Petřín a kousek vedle petřínské rozhledny TV vysílač, který dnes stojí na Žižkově. Podívejte se, jak by vypadala Praha, kdyby se realizovaly některé návrhy a sny stavitelů.

Katedrála sv.Víta


Jak mladý stavitel Hilbert neubránil sen svých předchůdců Krannera a Mockera o vysoké věži

Velké plány měl stavitel Josef Kranner, když koncem 50.let 19.století dostal za úkol dostavět svatovítskou katedrálu na Pražském hradě. Rozhodl se, že postaví jedinou špičatou gotickou věž podle záměru Petra Parléře, vysokou úctyhodných 160 metrů! Jenže v roce 1871 zemřel.

V jeho záměru pokračoval Josef Mocker. I on toužil po vysoké věži, ale pro jistotu ještě dvě menší přidal u vstupního portálu - tak je známe i dnes. Kvůli plánované stavbě vysoké věže stačil zpevnit zdivo, ale dál se nedostal a v roce 1899 také zemřel.

   
Obraz vytvořený podle plánů Josefa Krannera dokazuje, jak citlivě první stavitel jednoty vnímal výjimečnost Parléřova díla. Velkou jižní věž chápal jako jedinou dominantu dómu, kterou chtěl zachovat i po přístavbě. Proto trojlodí pojal bez západních věží.
*** Klikněte na fotky pro zvětšení
 Návrh Josefa Mockera. Plány uznávaného stavitele zavrhli po jeho smrti konzervativci.
(Oba snímky - repro z knihy Katedrála sv.Víta v Praze, Academia Praha 1994)

A tady nastává zlomový moment - na jeho místo byl povolán mladičký, teprve třicetiletý Kamil Hilbert. I on chtěl splnit sen mrtvých předchůdců a dostavět vysokou gotickou věž - leč nebyl tak odolný proti vtíravým výčitkám konzervativních architektů, kteří se čím dál víc zamilovávali do barokní helmice trůnící "dočasně“ na věži. Po úmorných debatách nakonec v roce 1903 ustoupil a souhlasil, že "velká jižní věž je nejkrásnější taková, jakou ji vytvořila staletí“.

Sny mrtvých mistrů šly stranou a turisté dnes neostřelují digitálními fotoaparáty 160 metrů vysokou štíhlou věž, ale barokní helmici.

Katedrála sv.Víta dnes

Ve stejné době vznikal velkolepý plán Antonína Balšánka na regulaci Malé Strany. Na břehu Vltavy měla stát budova nové sněmovny a místodržitelství. Kritika tento návrh však ztrhala a respektovaného odborníka Balšánka to stálo funkci vedoucího regulační kanceláře.

Petřín

Mohl tam stát Bajkonur a jezdit auta

Nebyl to jediný návrh, který by zbortil dnešní pražské panoráma. Petřínské zahrady měla podle plánů z roku 1920 přeštípnout široká silnice, kde se počítalo i s tramvajemi! Hlas lidu ovšem opět rozhodl, plány definitivně padly po 2. světové válce, a tak dnes Petřín nepatří funícím automobilům, ale milencům.

Na horním snímku - jak to mohlo vypadat, na dolním současnost.
Vizualizace: Studio Horák - www.studiohorak.com
Zdroj: sborník Praha Zmizelá (Ing.arch.Viktor Procházka, Ing.arch.Václav Aulický)
*** KLIKNĚTE NA FOTKY PRO PŮVODNÍ VELIKOST

Další stavbou, která mohla zásadně změnit nejen Petřín, ale panorama celé Prahy, byl TV vysílač Žižkov, přezdívaný díky bohaté české lidové tvořivosti všelijak - Bajkonor, Biľakova jehla, Jakešův prst či Trojkokot.

Ten totiž měl původně stát na Petříně, hned vedle petřínské rozhledny, pár metrů od Pražského hradu. 160 metrů vysoký stožár tam chtělo postavit tehdejší ministerstvo spojů ( - viz.výše na panoramatu Prahy).

"Důvod byl pikantní,“ vzpomíná šéf projektu Václav Aulický. "KSČ se bála, že když se vysílač umístí jinam než na Petřín, lidi si budou muset přetočit antény a to je naštve. Toho se hrozně báli. Tehdejší podnik Kovoslužba neměl zaměstnance ani drátky, ani hliníkové trubky a kdosi spočítal, že přesměrování všech antén v Praze by trvalo tři roky. Na plánovacích poradách se to řešilo jako velmi vážná věc,“ tvrdí bez úsměvu Aulický.

Z Petřína se nechtělo vycouvat ani spojařům, kteří tam měli natažené kabely k rozhledně, tehdejšímu provizornímu vysílači. A tak Aulický, který byl pověřen projektem, začal s rozpaky kreslit studie věže na Petříně.

I kdyby tady byl Husák, jsme proti!

"Vše zvrátili až stateční památkáři. Jedna z renomovaných pracovnic na jedné poradě vstala a rázně prohlásila: Kdyby tady byl sám prezident Husák, my jsme proti!“ vzpomíná.

To už utíkal rok 1984, devět let od stranického rozhodnutí vybudovat nový vysílač, a stále se hledalo ideální místo, ale všechny lokality opakovaně troskotaly na třech problémech: energetika, letecké koridory a geologie.

Uvažovalo se i o tom, že se vysílač postaví u Nuselského mostu, ale to by musel být kvůli signálu vysoký přes 320 metrů, tedy o polovinu vyšší než nynější! Až pak si kdosi vzpomněl na zpustlé Mahlerovy sady na Žižkově.

Ze dvou desítek siluet dostala šanci unikátní, 216 metrů vysoká konstrukce o třech sloupech, úřady byly pro, začalo se stavět.

     
Z architektova stolu. Podobných siluet k pražskému vysílači nakreslil Václav Aulický přes dvacet. ... a takhle to je. Místo pro žižkovský vysílač se našlo až po devíti letech. Původně měl stát na Petříně.

Až do převratu v roce 1989 se proti vysílači nikdo neozval. Ale pak si Aulický užil. Nejvíc mu spílali ti, kdo se báli "škodlivého“ záření. Měření ukázalo, že české limity jsou mnohem přísnější než zahraniční, navíc výkon vysílače zůstal hluboce pod jejich povolenou hranicí.

"Když dnes slyším, že si komunističtí megalomani postavili v Mahlerových sadech pomník, musím se smát. Naopak! Oni ho tam vůbec nechtěli!“ říká Aulický.

Autoři: , ,

Nejčtenější

V Africe vyfotili vzácného černého levharta. Prvního po 110 letech

Britský fotograf Will Burrard-Lucas zachytil v keňském parku Laikipia...

Britskému fotografovi Willu Burrardovi - Lucasovi se v Africe povedl náramný kousek. Podařilo se mu vyfotit vzácného...

Byl to asi nejhorší James Bond, přesto naučil turisty lyžovat v Mürrenu

Díky za všechno, Mr. Bond.

Možná by se měl tento slavný snímek jmenovat spíše Ve službách švýcarskému turismu, než Jejímu Veličenstvu, neboť agent...

KVÍZ: Lidé pro ně i umírají. Jak dobře znáte státní vlajky?

Víte, který stát má na své vlajce kalašnikov?

Jsou jedním z nejvýraznějších symbolů každého státu. Některé vlajky pozná na první pohled téměř každý, jiné se dají...

Slavný cestovatel Miroslav Zikmund slaví sto let, svůj věk bere jako dar

Miroslav Zikmund

Při dvou cestách projel Miroslav Zikmund Asii, Afriku i Ameriku. Je absolutní systematik, jeho život má pevně daný...

Lyže v Německu, postel v Česku. Zkusili jsme lyžování na Velkém Javoru

Lyžování na Grosser Arber stojí za to i v pozdějších odpoledních hodinách, kdy...

Moderní lanovky, sjezdovky všech obtížností, výborné sněhové podmínky obvykle až do dubna a perfektní zázemí. To jsou...

Další z rubriky

Český výletník: Jak mě Vincek Priessnitz naučil léčit a být trpělivý

Sanatorium Priessnitz je dnes nejvýznamnější stavbou a jakýmsi logem Lázní...

Když zazní jméno Priessnitz, člověk si představí cosi tajemně německého a chladného. Vincenz Priessnitz však založil...

Na co zírá mašinfíra: Východočeské derby z Pardubic do Hradce Králové

Motorový vůz M131.1228 Pardubického spolku historie železniční dopravy

Dnešní díl seriálu Na co zírá mašinfíra nám ukáže trať, která zanedlouho přestane v dosavadní podobě existovat. Čeká ji...

Neznámý Pražský hrad II. díl: Pětadvacet míst, která turisté míjejí

Pražský hrad

Pětadvacet míst, která turisté míjejí - Význam Pražského hradu jako symbolu státnosti nespočívá pouze v jeho...

Najdete na iDNES.cz