Co na to slovenští cyklisté? Petici proti zákonu podepsalo přes patnáct tisíc lidí, cyklisté demonstrovali v době schvalování zákona i před Úřadem vlády a v boji proti zákonu nepolevují ani poté, co vstoupil v platnost.
Zatímco na demonstrativním slavnostním otevření cyklostezky v Malých Karpatech pořádaném propagátorem zákona ministrem zemědělství Miroslavem Jureňou se dali cyklisté spočítat na rukou dvou lidí, proti zákonu tamtéž protestovalo v neděli přes dvě stě cyklistů. Včetně bývalého premiéra Mikuláše Dzurindy a exministra financí Ivana Mikloše, obou vášnivých milovníků horských kol.
Peloton cykloturistů oblečených v protestních trikotech pak pod jejich vedením vyrazil do lesů. "Jsem zvědavý, jestli nás někdo zastaví a bude nás pokutovat,“ říká Dzurinda.
Na pokuty nakonec nedošlo, ostatně lesní stráž by musela pravděpodobně na cyklisty číhat s technickými tabulkami pod paží a metrem. Kam cyklisté od 1. září mohou a kam ne, totiž specifikuje pouze technická norma stanovující parametry lesní cesty.
"Je krásné, že je lesní cesta určena normou, ale v lese nijak značená není. Cyklista tak neví, kdy porušuje zákon a kdy ne,“ vysvětluje Ivan Mikloš. "Je to, jako kdyby v učebnici autoškoly byly namalované a vysvětlené značky, ale na silnicích chyběly,“ dodává.
Potěmkinova mapa
Minimálně cyklisté v okolí Bratislavy mají šanci dozvědět se, kam mohou vjet, i bez studování technických norem a přeměřování cest. Ministerstvo zemědělství vydalo narychlo mapu okolí Bratislavy včetně exponovaného lesoparku na severovýchodě města, který postupně přechází v pohoří Malých Karpat a patří mezi nejoblíbenější destinace obyvatel metropole.
V mapě jsou všechny "povolené“ cesty vyznačeny, ale cyklista bez stoprocentního smyslu pro orientaci stejně ztroskotá na neznačených cestách. Zda páchá přestupek, nebo ne, tak bude v lesnatém terénu muset jen odhadovat. Mapa má ještě jeden nedostatek. Kvůli minimálnímu času na její zpracování použilo pravděpodobně ministerstvo desítky let staré mapové podklady. "Odhadujeme, že jsou z pětasedmdesátého roku,“ tvrdí člen bratislavského turistického klubu. Jméno si nepřeje zveřejnit.
Pokutu neplaťte, říká opozice
Novelu lesního zákona obsahující zákaz vjezdu cyklistů mimo lesní cesty prosadila vládní koalice těsně před prázdninami a v polovině července ji podepsal prezident Ivan Gašparovič. Odpůrcům zákona se přitom málem podařilo sporné ustanovení ze zákona dostat. Poslanci je totiž odmítli spolu se zákazem sběru semen, semenáčků a sazenic. Do druhého čtení je však vrátil poslanec vládního Smeru Tibor Lebecký, už pouze ve verzi zakazující vjezd cyklistům a jezdcům na koních.
Jak vláda spornou pasáž vysvětlila? "Cyklisté často jezdí po lese bezohledně a rychle. Ohrožují ostatní návštěvníky a ničí porosty,“ uvedl ministr zemědělství Jureňa. O pár dní později hájil zákon starostí o zdraví milovníků horských kol. Na úzkých lesních cestách a pěšinách jim prý hrozí vyšší riziko úrazu.
Mikuláš Dzurinda mu oponuje prohlášeními o zbohatlické lobby, která skupuje lesy a nechce, aby se v nich kdokoliv mohl volně pohybovat. „Právo na pohyb po lesích, i soukromých, považuji za nezcizitelnou součást středoevropské kultury,“ řekl Dzurinda na nedělní cyklojízdě.
Pokus dostat spornou pasáž do zákona mají podle expremiéra na svědomí úředníci z ministerstva zemědělství, řízení právě "zbohatlickou lobby“. "Už za naší vlády se nám pokusili toto ustanovení propašovat do nějakého zákona. Udělali jsme na vládě cirkus a pasáž odstranili,“ popisuje Dzurinda.
Změnit podobu zákona bude možné nejdřív za šest měsíců. Policie i lesní správa zatím mlčí o rozsahu případných kontrol, nicméně kvůli obtížnému dokazování se nedají očekávat masivní nebo plošné kontroly.
"Nepředpokládám, že by se Slováci nechali od ježdění po lese odradit, ale zákon může mít vliv na turistický ruch,“ míní Mikloš. Spolu s Dzurindou vyzval cyklisty, ať případnou pokutu neplatí. Soud podle mínění opozičních politiků nemůže kvůli nejasnému vyznění zákona nikoho potrestat.
