Pověsti o Třemošnici
O vzniku jména obce Třemošnice kolují různé pověsti.
Jedna z nich praví, že když byl hrad Lichnice dobyt nepřítelem, utekly tři dcery jeho pána tajnou podzemní chodbou. Když se dostaly až k lidem, kteří žili pod hradem, prosily je o pomoc. Za to jim slíbily tři mošny peněz. Lidé jim za slíbené peníze poskytli staré šaty, aby nebyly nápadné, a odvedli je do bezpečí. Za tři mošny peněz, které lidé pod hradem dostali za své služby, vystavěli prý vesnici a dali jí jméno Třemošnice.
Podle druhé verze z hradu neodešly dcery rytíře, ale hradní paní. V pokladně zůstaly jen tři mošny peněz, pro každou paní jedna mošna. Odešly proto, že pod hradem se jim líbilo mnohem více. Tolik tam nefoukalo a bylo tepleji než v nehostinných kamenných zdech hradu. Za peníze si postavily zámek.
Malebný Ronov pod Doubravou
Další zastávkou je Ronov nad Doubravou. V současnosti je ronovská Galerie Antonína Chittussiho dlouhodobě zavřená a zatím se neplánuje její znovuotevření.
Na ronovském náměstí je pro ty, kteří museli oželet české malířství 19. a 20. století, k vidění dochovaná lidová architektura s barokními a empírovými štíty. Turisté mající rádi církevní architekturu zaujme kostel sv. Vavřince.
Po stopách historie
Po odpočinku a prohlídce Ronova se stáčí cesta ke Kněžicím. První písemné doklady o obci jsou z roku 1437. Ale kdy a jak se dostali do zdejší krajiny poprvé lidé, kdo si tu zřídil poprvé obydlí a kdo a jak založil tuto osadu, není známo. Jméno poukazuje na kněze. Kněžice patřívaly kněžím kláštera Vilémov.
V průběhu dějin byla zdejší krajina častokrát zpustošena, vesnice vypáleny, obyvatelstvo rozehnáno a vyhubeno. Některé osady byly časem opět znovu zřízeny, některé úplně zanikly. Po osadě Stusyně, která byla v 11. století vypálena, zbyl kostel u svatého Martina s kněžickým hřbitovem.
Krajem kolem Kněžic kdysi také procházela Libická nebo Liběcká stezka, po níž se jezdilo od 8. století až do 12. století z Čech na Moravu.
Osvěžení v lomu
Z Kněžic se cyklisté vydají do Zvěstovic a poté do Vilémova. Ten byl založen benediktýnskými mnichy již ve 12. století. V obci se nachází barokní zámek, jehož interiéry jsou využívány Institutem pro výzkum mezinárodních vztahů.
Poslední teplé letní dny se cestou z Vilémova dají využít ke koupání v lomu Borek ve stejnojmenné obci. Voda v lomu je čistá, mimo koupáníchtivých výletníků je celoročně využívána potápěči.
Barokní zámek v Běstivně
Po ochlazení v chladných vodách lomu to už není daleko do obce Běstivna. Obec je připomínána již roku 1137 v letopisu Kanovníka vyšehradského, pokračovatele kronikáře Kosmy. Její vznik je úzce spojen se starou Liběckou stezkou a byzantskou kulturou.
Dominantu obce tvoří barokní farní kostel svatého Jana Křtitele. Jelikož kostel stojí na svažitém terénu, je budova přístupná po dvojramenném elipsovitém schodišti. Přepokládá se, že vybavení kostela je především dílem známého sochaře Ignáce Rohrbacha. Připisuje se mu například socha sv. Jan Evangelisty, oltář Dušiček nebo vyřezáváný oltář Umučení Krista.
Barokní zámek ze 17. století, jehož posledními majiteli byli Herzogenbergové, je využíván jako internát a škola pro postižené děti. Po dobu letních měsíců, kdy zámek na čas osiřel, byl rekonstruován. Naproti zámku stojí v zatáčce šesticípá hvězdicová kaplička sv. Jana Nepomuckého z roku 1720, která je údajně postavena podle návrhů Jana Santiniho Aichla.
Z Běstviny stačí ujet čtyři kilometry a před výletníky se znovu objeví silueta Třemošnice, místa, kde výlet začal.
