Ta scéna působí jako záběr z cyklistického závodu Giro d’Italia. Ačkoli u římského Kolosea zrovna žádná sportovní akce neprobíhá, jezdí kolem až podezřele mnoho lidí na kolech: rodiny, páry, sportovci. Mnoho lidí má na nose sluneční brýle a jen málo z nich roušky.
Počet cyklistů ale raketově roste nejen v centru metropole. Itálie zažívá cyklistický boom, který by ještě před pár měsíci nikdo nedokázal předpovědět, napsala agentura DPA.
Obyvatelé větších italských měst dostanou v rámci boje proti dalšímu šíření koronaviru finanční příspěvek na nákup nového kola, skútru či koloběžky. Vláda tak chce lidi motivovat, aby méně používali prostředky hromadné dopravy, kde se mohou snadno nakazit, a zároveň tak přispět ke zlepšení kvality ovzduší. Psali jsme zde.
Zdá se, že s koncem karantény země spojovaná se značkami Ferrari, Fiat nebo Vespa zažívá nečekanou změnu. „Takový obrat jsem ještě nikdy neviděl,“ říká Alessandro Tursi z cyklistické asociace Fiab.
Architekt a urbanista léta jen s nepatrnými úspěchy bojoval za ekologičtější způsoby dopravy a za podporu městské cyklistiky. Musel se přitom potýkat se zákony, byrokracií i s automobilovou lobby. „V dubnu a květnu, během nejhlubší covidové krize, ale bylo rázem všechno jinak a šlo to jednoduše.“
Italská vláda vydala dekrety, které mají po karanténě pomoci nastartovat zabržděnou ekonomiku. Mimo jiné obsahují i změny dopravních předpisů, které jsou nyní mnohem vstřícnější k cyklistům, říká Tursi. Navíc premiér Giuseppe Conte slíbil obyvatelům měst s více než 50 000 obyvateli, že jim státní pokladna při nákupu kola finančně přispěje – až 500 eur do výše 60 procent jeho pořizovací ceny. Psali jsme: Italové dostanou peníze na kolo, vláda tím chce bojovat proti druhé vlně.
Cyklisté v Itálii berou město útokem. V pozadí je Koloseum v Říme. (17. května 2020)
Kvůli bezpečnostním pravidlům, která vzhledem k nutným odstupům snížila kapacitu v městské hromadné dopravě, čím dál více lidí volí k pohybu po městě kolo. Před pandemií přitom doprava kvůli zácpám často kolabovala. Dotace na kolo navíc může povzbudit nejen dosud vlažné příznivce cyklistiky, ale i průmysl. Itálie totiž patří v produkci kol k evropské špičce.
Lidem je kvůli koronaviru nepříjemné trávit čas v autobusech nebo v metru, ulice jsou teď při absenci turistů a menším provozu mnohem příjemnější, a tak je kolo jasnou volbou. Už v roce 2019 prodeje cyklovýrobců mírně rostly, nyní ale jdou tržby nahoru nečekaným tempem. Sdružení výrobců Ancma předpovídá, že v květnu vzrostly tržby o šedesát procent, celoročně se podle předpovědi zvednou zhruba o čtvrtinu.
Město Milán, které má zejména v zimě pověst smogové pevnosti, chce do září postavit dvacet pět kilometrů nových cyklostezek. V Římě chtějí stihnout postavit dokonce 150 kilometrů stezek a pruhů pro cyklisty.
Kola vnímají Italové spíše jako pomůcku pro sportování než jako dopravní prostředek. Země proto nemá pověst, že by byla k cyklistům nějak zvlášť vstřícná. Týká se to nejen chování řidičů, ale i kvality a hustoty sítě cyklostezek, která se snižuje od severu k jihu. „Jižní Tyrolsko se ještě dá srovnat se Skandinávií. Od Říma dolů je to ale spíš jako v Africe,“ konstatuje Tursi.
V centru Říma ulice s kočičími hlavami k projížďce příliš nelákají. K tomu se dá připočíst i to, že cyklisty často ohrožují řidiči aut, kteří bez upozornění vyjíždějí z parkovacích míst, nebezpečně je předjíždějí motocyklisté a autobusy je občas vytlačují ze silnice.
Cyklisté projíždí před katedrálou Narození Panny Marie v Miláně (Duomo). (18. května 2020)
Při dřívějších protestech spolků na podporu cyklistiky byl tématem nejen nedýchatelný vzduch plný zplodin z výfuků, ale právě i bezpečnost. Jeden z pořadatelů únorové akce Alessandro Malagesi říká, že byl vždycky skeptický a domníval se, že řidiči se o místo v ulicích s cyklisty nikdy dobrovolně nebudou chtít dělit. Teď je ale spíše optimista.
„Musíme doufat, že vývoj tímhle směrem vydrží,“ doplňuje ho Nada Franco z římského cyklistického obchodu z ulice Via del Cardello.
