Doslova v ráji se ocitl každý, kdo vykročil prakticky jakýmkoli směrem od Mušova, obce, která kdysi stávala v místech, kde se dnes rozlévá Mušovská nádrž. Všude kolem byly lužní lesy evropského významu, hostící ty nejvzácnější druhy mokřadní flóry a fauny. Voda vodního díla se dnes rozlévá na 3383 hektarech.
Také Mušov byl srovnán se zemí. Každý, kdo jede do Rakouska přes hraniční přejezd v Mikulově, může z auta jedoucího po hrázi mezi první a druhou nádrží vidět na malém ostrůvku uprostřed vodní plochy kostelík. Je to jediná památka na někdejší obec. Kostelík byl spolu s nedalekým akátem - údajně největším ve střední Evropě - zanechán na svém místě jako pomník Mušovu. Za tím účelem byl ostrov zpevněn, přičemž bagr přejel kořeny vzácného stromu a polovina ho uschla. Na uschlých větvích obrovského akátu se po čase usadili chránění kormoráni velcí. Utvořili zde největší kolonii u nás. Letos tyto vznešené ptáky někdo pobil a rozřezal. Do jednoho. A akát - pro jistotu podťal. V posledních letech se snaží ochranáři a vodohospodáři najít společnou řeč při řešení problémů, které představuje rychlé vysychání posledních zbytků lužních lesů pod vodním dílem Nové Mlýny, které sice zabraňují dřívějším častým povodním, ale které také zlikvidovaly nejdůležitější podmínku pro vznik lužního biotopu. Jedinečné rezervace, jako jsou Cahnov, Ranšpurk a Křivé jezero, jsou odkázány na tolik vody, kolik jim Nové Mlýny pustí. Poslední ze jmenovaných je přitom jediným a posledním zbytkem typických podpálavských luhů. Ale málokteré chráněné území u nás si získalo mezi odborníky v zahraničí takové jméno jako právě Křivé jezero.
Toto území, mezi laiky neznámé a turistům nepřístupné, je proslulé jediným známým hnízdištěm husy velké. Husy, které zde na jaře hnízdí (v nedalekém okolí hnízdí téměř celá její evropská populace), využívají k vyvádění mláďat rozsedliny starých vrb. Na 100 hektarech luhu, vklíněného mezi řekou Dyjí a silnicemi z Milovic do Bulhar a Nových Mlýnů, se nachází opravdový "ztracený svět". Nevede tudy žádná turistická značka. Vstup do oblasti (Křivé jezero je součástí Biosférické rezervace pod patronací UNESCO) se téměř stoprocentně nepodaří téměř nikomu: v podrostu lužních lesů jsou kopřivy nebo obrovská hejna komárů a jiného obtížného hmyzu přirozenou ochranou před vetřelci. Centrem rezervace je zbytek slepého ramene Dyje. Mohutný meandr s velkou otevřenou vodní plochou je sevřen hustým lesem a bažinatými loukami. Zaujmou zde obrovské kolonie chráněné bledule letní, velké vážky a hejna moskytů, neprůchodný prales, nad hlavou spousta volavek a kormoránů. Je slyšet klapání zobáků čápů a raritou je silueta orla mořského, který zde hnízdí. Ztracený svět tedy ještě alespoň na malém kousku země přežívá.
28. července 1998
