O důležitosti lodí pro vikingské dobyvatele svědčí i významná role, jakou sehrávaly při náboženských rituálech. V nich byli čelní šlechtici pohřbíváni, proto se jich i tolik dochovalo a mohou je nyní zkoumat archeologové.
Podle vědců z univerzity ve švédské Uppsale měli Vikingové obdivuhodné technologické znalosti, mezi jiným dokázali vyrábět ve větším množství dehet, kterým utěsnili své lodě. Podle vědců to byl klíčový objev, díky kterému mohly lodě Vikingů na moři bezpečně vydržet dlouhé týdny.
To bylo důležité. Jejich taktika totiž spočívala v nenadálém přepadu nebráněného západoevropského či ještě vzdálenějšího pobřeží – a následném rychlém návratu na otevřené moře.
Daleké plavby
Potřebovali, aby jejich dřevěné lodě byly neustále v dobrém stavu, připravené k dlouhé plavbě. Utěsnění štíhlých trupů dehtem to umožňovalo. Švédský výzkumník Andreas Hennius informoval v odborném časopise Antiquity, že nalezl přesvědčivé důkazy o tom, že produkce dehtu se ve Skandinávii prudce zvýšila právě v období, kdy začali Vikingové s loupeživými i objevitelskými výpravami.
Dehet vyráběli ve velkých nálevkovitých milířích, ze kterých ho v každém produkčním cyklu získali okolo 300 litrů. Vznikal pálením dřeva bez přístupu vzduchu. Taková várka jim stačila na vodovzdorný nátěr i pro několik lodí, které mívaly obvykle délku 15 metrů, větší i 30 až 40 metrů. „Výroba dehtu se rozvíjela postupně. Z malých várek až po velké množství, které si vyžadovala neustále sílící poptávka,“ píše Andreas Hennius.
Muzeum vikingských lodí v dánském městě Roskilde
Bez konopí by Kolumbus nikam nedoplul. V Barceloně to vědí nejlépe |
Stále kvalitnější lodě umožnily Vikingům i daleké objevitelské cesty, v průběhu kterých objevili Island, Grónsko a nakonec i severoamerické pobřeží, kam dorazila někdy okolo roku 1000 jejich posádka, v jejímž čele stál jistý Leif Eriksson. K Americe tak dopluli o zhruba půl tisíciletí před Kolumbem.
Objevitelské plavby
Vikingové zkoumali pobřeží nazvané Helluland, tedy „Země plochých kamenů“, zhruba v oblasti dnešního Baffinova ostrova. Leif Eriksson objevil také Markland neboli zemi hlubokých lesů, která se nacházela v místech současného poloostrova Labrador.
Právě z této doby se datují i nálezy velkých výroben dehtu, které objevili švédští archeologové. Byly situovány poblíž borových lesů, kde byl dostatek pryskyřice nezbytné pro jeho výrobu.
