Vědci našli tajemství úspěchu Vikingů na moři. Lodě utěsňovali dehtem

aktualizováno 
Za nevídanými dobyvatelskými úspěchy Vikingů, severských nájezdníků, stály jejich pověstné štíhlé lodě. Rychlé, dobře ovladatelné, odolné v prudkých bouřích. Jeden z výzkumných týmů nyní přišel s překvapivým objevem, který by mohl vysvětlit tajemství těchto dokonalých plavidel.

Kvalitní lodě umožnily Vikingům daleké objevitelské cesty, v průběhu kterých objevili Island, Grónsko a nakonec i severoamerické pobřeží. | foto: Profimedia.cz

O důležitosti lodí pro vikingské dobyvatele svědčí i významná role, jakou sehrávaly při náboženských rituálech. V nich byli čelní šlechtici pohřbíváni, proto se jich i tolik dochovalo a mohou je nyní zkoumat archeologové.

Podle vědců z univerzity ve švédské Uppsale měli Vikingové obdivuhodné technologické znalosti, mezi jiným dokázali vyrábět ve větším množství dehet, kterým utěsnili své lodě. Podle vědců to byl klíčový objev, díky kterému mohly lodě Vikingů na moři bezpečně vydržet dlouhé týdny.

To bylo důležité. Jejich taktika totiž spočívala v nenadálém přepadu nebráněného západoevropského či ještě vzdálenějšího pobřeží – a následném rychlém návratu na otevřené moře.

Daleké plavby

Potřebovali, aby jejich dřevěné lodě byly neustále v dobrém stavu, připravené k dlouhé plavbě. Utěsnění štíhlých trupů dehtem to umožňovalo. Švédský výzkumník Andreas Hennius informoval v odborném časopise Antiquity, že nalezl přesvědčivé důkazy o tom, že produkce dehtu se ve Skandinávii prudce zvýšila právě v období, kdy začali Vikingové s loupeživými i objevitelskými výpravami.

Dehet vyráběli ve velkých nálevkovitých milířích, ze kterých ho v každém produkčním cyklu získali okolo 300 litrů. Vznikal pálením dřeva bez přístupu vzduchu. Taková várka jim stačila na vodovzdorný nátěr i pro několik lodí, které mívaly obvykle délku 15 metrů, větší i 30 až 40 metrů. „Výroba dehtu se rozvíjela postupně. Z malých várek až po velké množství, které si vyžadovala neustále sílící poptávka,“ píše Andreas Hennius.

Muzeum vikingských lodí v dánském městě Roskilde

Muzeum vikingských lodí v dánském městě Roskilde

Bez konopí by Kolumbus nikam nedoplul. V Barceloně to vědí nejlépe

Stále kvalitnější lodě umožnily Vikingům i daleké objevitelské cesty, v průběhu kterých objevili Island, Grónsko a nakonec i severoamerické pobřeží, kam dorazila někdy okolo roku 1000 jejich posádka, v jejímž čele stál jistý Leif Eriksson. K Americe tak dopluli o zhruba půl tisíciletí před Kolumbem.

Objevitelské plavby

Vikingové zkoumali pobřeží nazvané Helluland, tedy „Země plochých kamenů“, zhruba v oblasti dnešního Baffinova ostrova. Leif Eriksson objevil také Markland neboli zemi hlubokých lesů, která se nacházela v místech současného poloostrova Labrador.

Právě z této doby se datují i nálezy velkých výroben dehtu, které objevili švédští archeologové. Byly situovány poblíž borových lesů, kde byl dostatek pryskyřice nezbytné pro jeho výrobu.

Autoři:

Nejčtenější

Máme plno, ale končíme. Stát zrušil rezervace a zavřel Richtrovy boudy

Zavřené Richtrovy boudy v Krkonoších (13.1.2019).

Na seznam zavřených krkonošských bud přibyla další položka. Státem vlastněné Richtrovy boudy nad Pecí pod Sněžkou od...

Mořský odliv odhalil vrak ponorky na francouzském pobřeží, je z ní atrakce

Vrak německé ponorky UC-61.

Na francouzském pobřeží poblíž Calais se od prosince objevuje vrak německé ponorky, který byl desítky let pohřben v...

Na Poštovnu dorazil jediný dobrovolník, i tak je bouda ze sněhu venku

Odklízení sněhu u Poštovny na Sněžce (17.1.2019).

Jen jeden dobrovolník vyslyšel už ve čtvrtek volání o pomoc z Poštovny na Sněžce. V bílé tmě a extrémním větru...

Cheopsovo Konopiště. Jak to opravdu vypadá u egyptských pyramid

Turisté se mohou kolem pyramid projíždět na koni, na velbloudu nebo v...

Turisté po nich lezou a tiše se to toleruje. Že by se však někomu podařilo přespat nahoře, je trochu přitažené za...

SLEPÁ MAPA: Tvrdá lekce zeměpisu. Najděte evropské řeky

Ilustrační snímek

Labe, Temže, Dunaj. Kdo by neznal názvy těchto významných evropských řek. Jejich královnou je jednoznačně Volha,...

Další z rubriky

Zřícené Azurové okno na Maltě: skálu zřejmě nahradí podivná konstrukce

Skalní útvar připomínající Pravčickou bránu byl po staletí ikonou Malty a...

Skalní útvar připomínající Pravčickou bránu byl po staletí ikonou Malty a objevil se i v seriálu Hra o trůny. V roce...

Další vstřícný krok Uzbekistánu, prezident zrušil víza i pro Česko

„Chceme, aby turisté fotografovali co nejvíce. Dávejte fotky na Instagram! To...

Silně izolovaná země se od nástupu prezidenta Šavkata Mirzijojeva v roce 2016 postupně začala otevírat turistům. Nově...

Cheopsovo Konopiště. Jak to opravdu vypadá u egyptských pyramid

Turisté se mohou kolem pyramid projíždět na koni, na velbloudu nebo v...

Turisté po nich lezou a tiše se to toleruje. Že by se však někomu podařilo přespat nahoře, je trochu přitažené za...

Najdete na iDNES.cz