Vědci našli tajemství úspěchu Vikingů na moři. Lodě utěsňovali dehtem

aktualizováno 
Za nevídanými dobyvatelskými úspěchy Vikingů, severských nájezdníků, stály jejich pověstné štíhlé lodě. Rychlé, dobře ovladatelné, odolné v prudkých bouřích. Jeden z výzkumných týmů nyní přišel s překvapivým objevem, který by mohl vysvětlit tajemství těchto dokonalých plavidel.

Kvalitní lodě umožnily Vikingům daleké objevitelské cesty, v průběhu kterých objevili Island, Grónsko a nakonec i severoamerické pobřeží. | foto: Profimedia.cz

O důležitosti lodí pro vikingské dobyvatele svědčí i významná role, jakou sehrávaly při náboženských rituálech. V nich byli čelní šlechtici pohřbíváni, proto se jich i tolik dochovalo a mohou je nyní zkoumat archeologové.

Podle vědců z univerzity ve švédské Uppsale měli Vikingové obdivuhodné technologické znalosti, mezi jiným dokázali vyrábět ve větším množství dehet, kterým utěsnili své lodě. Podle vědců to byl klíčový objev, díky kterému mohly lodě Vikingů na moři bezpečně vydržet dlouhé týdny.

To bylo důležité. Jejich taktika totiž spočívala v nenadálém přepadu nebráněného západoevropského či ještě vzdálenějšího pobřeží – a následném rychlém návratu na otevřené moře.

Daleké plavby

Potřebovali, aby jejich dřevěné lodě byly neustále v dobrém stavu, připravené k dlouhé plavbě. Utěsnění štíhlých trupů dehtem to umožňovalo. Švédský výzkumník Andreas Hennius informoval v odborném časopise Antiquity, že nalezl přesvědčivé důkazy o tom, že produkce dehtu se ve Skandinávii prudce zvýšila právě v období, kdy začali Vikingové s loupeživými i objevitelskými výpravami.

Dehet vyráběli ve velkých nálevkovitých milířích, ze kterých ho v každém produkčním cyklu získali okolo 300 litrů. Vznikal pálením dřeva bez přístupu vzduchu. Taková várka jim stačila na vodovzdorný nátěr i pro několik lodí, které mívaly obvykle délku 15 metrů, větší i 30 až 40 metrů. „Výroba dehtu se rozvíjela postupně. Z malých várek až po velké množství, které si vyžadovala neustále sílící poptávka,“ píše Andreas Hennius.

Muzeum vikingských lodí v dánském městě Roskilde

Muzeum vikingských lodí v dánském městě Roskilde

Bez konopí by Kolumbus nikam nedoplul. V Barceloně to vědí nejlépe

Stále kvalitnější lodě umožnily Vikingům i daleké objevitelské cesty, v průběhu kterých objevili Island, Grónsko a nakonec i severoamerické pobřeží, kam dorazila někdy okolo roku 1000 jejich posádka, v jejímž čele stál jistý Leif Eriksson. K Americe tak dopluli o zhruba půl tisíciletí před Kolumbem.

Objevitelské plavby

Vikingové zkoumali pobřeží nazvané Helluland, tedy „Země plochých kamenů“, zhruba v oblasti dnešního Baffinova ostrova. Leif Eriksson objevil také Markland neboli zemi hlubokých lesů, která se nacházela v místech současného poloostrova Labrador.

Právě z této doby se datují i nálezy velkých výroben dehtu, které objevili švédští archeologové. Byly situovány poblíž borových lesů, kde byl dostatek pryskyřice nezbytné pro jeho výrobu.

Autoři:

Nejčtenější

Hitlerovo Orlí hnízdo i nejčistší jezero v Evropě najdete v Berchtesgadenu

Zrcadlící hladina jezera Obersee

Orlí hnízdo - proslulou Hitlerova pevnost Kehlsteinhaus, termální prameny a solné doly. Jedno z nejhlubších a...

Skleník v chrámu Notre-Dame. Odvážný architektonický návrh budí vášně

Katedrála Notre-Dame by mohla mít zahradu pod skleněnou střechou

Architekt Vincent Callebaut má odvážnou vizi rekonstrukce Notre-Dame. Z poničené střechy gotické katedrály chce udělat...

Léky, kosmetika, notebook. Jak zabalit kufr do letadla a projít kontrolou

Ilustrační snímek

Místo pro vysněnou dovolenou je vybrané, termín dohodnutý, letenky koupené. Zbývá jediné: sbalit si kufr. Co do něj,...

Sto kilometrů pěšky osamoceným Slovenskem vás donutí rozjímat

Přechod z Dukelského průsmyku do nejvýchodnějšího bodu Slovenska. Budete tu...

Přechod mezi Dukelským průsmykem a horou Kremenec, nejvýchodnějším bodem Slovenska, je dlouhý téměř přesně sto...

Prázdné a nenápadné pláže ve Španělsku. Tady jste možná ještě nebyli

Playa de la Bolonia, v pozadí je vidět písečná duna.

Ačkoli se Španělsko řadí mezi nejnavštěvovanější země světa, stále se na jeho pobřeží najdou místa, kde se nebudete...

Další z rubriky

Nepálský Šerpa pokořil rekord v počtu výstupů na Mount Everest

Devětačtyřicetiletý nepálský Šerpa Kami Rita patří k nejzkušenějším horským...

Devětačtyřicetiletý nepálský Šerpa Kami Rita dnes překonal svůj vlastní rekord v počtu výstupů na nejvyšší horu světa,...

V emirátech se naučíte užívat si života, říká turistický průvodce

Heritage Abú Dhabí

Přes deset let pracoval v turistickém ruchu a postupem času si zamiloval Spojené arabské emiráty. Procestoval je skrz...

Sto kilometrů pěšky osamoceným Slovenskem vás donutí rozjímat

Přechod z Dukelského průsmyku do nejvýchodnějšího bodu Slovenska. Budete tu...

Přechod mezi Dukelským průsmykem a horou Kremenec, nejvýchodnějším bodem Slovenska, je dlouhý téměř přesně sto...

Najdete na iDNES.cz