Poté, co byl kvůli zabití jiného člověka vyhnán z Islandu, vyplul Viking Erik Thorvaldsson, známý jako Erik Rudý, směrem na západ hledat nový domov. Vousatý, rusovlasý objevitel se vydal o 290 kilometrů dál a dorazil k zemi, v níž zatím nebylo žádné evropské osídlení.
Zahlédl zelené louky a pojmenoval tuto oblast Grönland – Zelená země – v naději, že přiláká další Vikingy, aby se sem nastěhovali. Přibližně od roku 985 do roku 1450 na jižním pobřeží ostrova hospodařila malá populace Vikingů a budovala tu osady. Pak Vikingové záhadně zmizeli, připomíná list The Washington Post.
Jací byli doopravdy Vikingové? Styloví. Taky uměli pěstovat konopí |
„Vikingové zažívali všudypřítomný vzestup mořské hladiny současně s dalšími ekologickými, sociálními a ekonomickými problémy,“ uvedla Marisa Borreggineová, doktorandka na Harvardově univerzitě a hlavní autorka studie. „Souběh několika faktorů způsobil, že Vikingové toho měli dost a opustili své osady. Nyní lépe chápeme, jaký dopad měla změna mořské hladiny na jejich společnost,“ dodala.
Vzestup mořské hladiny zazníval jako jedno z možných vysvětlení, proč Vikingové z Grónska zmizeli, už dříve. Výpočty odhadovaly, že hladina oceánu během staletí jejich osídlení stoupla o několik metrů. Voda zaplavila zemědělské plochy a půda zmizela.
Děsiví vikingové a hroziví husité. V čem jsou si až pozoruhodně podobní |
Nová studie však přesněji určuje rozsah vzestupu mořské hladiny a podrobněji popisuje, kdy a jak oceán lokálně stoupal, přičemž využívá pokročilé modely mořské hladiny a topografii s vysokým rozlišením.
Zaplavené Grónsko
Nová zjištění ukazují, že v některých osadách došlo během pobytu Vikingů ke zvýšení mořské hladiny až o 3,3 metru, což je podle Borreggineové jedno z nejpřekvapivějších zjištění studie. To je asi dvakrát až šestkrát rychlejší tempo, než jaké bylo průměrně zaznamenáno během 20. století.
Voda zaplavila asi 204 čtverečních kilometrů plochy, což je téměř stejná plocha, na jaké se rozkládá Ostrava. Studie zjistila, že přibližně 75 procent vikinských lokalit se nacházelo ve vzdálenosti zhruba 900 metrů od oblasti záplav. V této oblasti je dodnes k vidění mnoho trosek vikinských staveb.
Vědci našli tajemství úspěchu Vikingů na moři. Lodě utěsňovali dehtem |
„Prostředí v Grónsku bylo pro Vikingy opravdu, ale opravdu náročné a po dobu jejich pobytu se zhoršovalo,“ řekl Richard Alley, spoluautor studie a geolog z Pensylvánské státní univerzity. „Uvázli v izolovaných oblastech u moře, které nebyly příliš velké, a přicházeli o ně, protože moře stoupalo,“ dodal.
KVÍZ: Znáte Vikingy a jejich výboje? |
Podle Alleyho je možné najít důkazy o stoupající hladině moře i ve změnách stravy Vikingů, kteří přešli na stravu založenou více na moři než na souši a zemědělských plodinách.
„Výše místní hladiny moře se může změnit z řady důvodů,“ uvedl Alley. V tomto konkrétním případě poukázal na dva ovlivňující faktory. Zaprvé se v blízkosti Vikingů měnil grónský ledový příkrov a jejich země se pod tíhou ledu propadala.
Země jako nafukovací matrace
Vikingové opustili Grónsko v době klimatického posunu ze středověkého teplého období do malé doby ledové a v té době jižní grónský ledový příkrov postupoval a zvětšoval se. Chladnější teploty a postup ledovce by intuitivně naznačovaly, že hladina moře se sníží, ale předchozí údaje a vědecké modely ukázaly, že se stal pravý opak.
„Představte si Zemi jako velmi, velmi pomalou nafukovací matraci,“ řekl Alley. „Když sedíte na jednom místě, matrace ve vaší blízkosti klesá a jinde se vyboulí. V tomto případě přidaný led na povrchu způsobil, že se země v jeho blízkosti propadla. A druhým faktorem byla skutečnost, že gravitace vytahovala hladinu moře zpod ledového příkrovu,“ dodal. Ledový příkrov byl podle něj natolik velký, že oceán v jeho blízkosti stoupal. Rostoucí led k sobě přitahoval další oceán a lokálně zvyšoval hladinu moře.
Globalizovaní Vikingové. Jejich společnost byla kosmopolitní, říká studie |
Tyto změny podle odborníků zhoršily další přetrvávající problémy, které Grónsko v té době sužovaly. Jiná studie našla důkazy o vysychání ostrova, které pravděpodobně dále snížilo množství dostupné potravy.
Marisa Borreggineová uvedla, že množství obtíží, s nimiž se Vikingové potýkali, je možné přirovnat k obavám, kterým čelíme v současnosti, kdy moderní lidé kromě jiných sociálních, politických a ekonomických problémů zažívají i klimatické změny. Ale zatímco Vikingové podle ní nemohli ovlivnit takové faktory, jako byla malá doba ledová, „my dnes máme možnost dopady klimatických změn zmírnit“.
Alley řekl, že současní lidé, kteří žijí v blízkosti stoupajících moří, by se mohli poučit ze způsobu, jakým se Vikingové přizpůsobovali, než se rozhodli Grónsko opustit. „Než odešli, prokázali velkou odolnost, velkou schopnost přizpůsobit se a žít tam několik století, kdy se hladina moří zvyšovala,“ řekl.
