Třicetiletý Nor Christian Lindgren není úplně standardním cestovatelem. V osmnácti nechal školy a rozhodl se věnovat všechen volný čas i peníze cestování a objevování takových míst, kde příliš turistů nepotkáte. Svou vášeň pro cestování navíc propojil s dalším koníčkem – fotografováním. Výsledkem je blog Unusual Traveler, který se stal mezi cestovateli pojmem.
„Cestování mám v krvi už od dětství. Moji prarodiče i rodiče hodně cestovali a vyrůstal jsem v domě plném různých suvenýrů ze všech koutů světa,“ uvedl Christian pro deník Daily Mail.
Jeho první velká cesta vedla do Indie. Bylo mu tenkrát osmnáct let, koupil si jednosměrnou letenku do Indie a zůstal tam šest měsíců. Chytré telefony tenkrát ještě neexistovaly, a pokud se chtěl člověk podívat na sociální sítě, musel jít do internetové kavárny.
„Veškeré informace o dané cestě se daly získat jen z tištěných průvodců. Člověk často až na místě zjistil, že i ten nejaktuálnější průvodce je už zastaralý a jakmile jste se odchýlili od hlavní turistické trasy, byl dost k ničemu,“ tvrdí Christian.
Seznam těžko dostupných míst
Od té doby navštívil desítky zemí a míst, kam téměř žádní turisté nejezdí. Podíval se například do Sýrie, Alžírska, Eritreje, Pákistánu, Íránu, Iráku, Severní Koreje nebo na ostrovní stát Svatý Tomáš a Princův ostrov.
Fotogalerie |
„Mám svůj seznam míst, které bych rád navštívil. Většina z nich je jen velmi těžko dostupná, ať už kvůli obtížnému získání víz nebo kvůli logistice. Takže jakmile mám příležitost navštívit kterékoli z nich, okamžitě jedu,“ uvedl Christian pro iDNES.cz.
Zdůrazňuje, že země, v nichž není téměř žádný turistický ruch, jsou ty nejpřátelštější a nejpohostinnější na světě.
„To je něco, co se ze západních médií nedozvíte. Média šíří strach, což je také důvod, proč cestuji. Chci poznat pravdu,“ tvrdí vášnivý cestovatel. „Jen si myslím, že svět vám může nabídnout mnohem víc než přeplněné pláže, turistická střediska v jihovýchodní Asii, slavná hlavní města Evropy a all-inclusive resorty v Mexiku.“
Na kole i vlakem
Nedávno podnikl cestu do Iráku. „To byla vynikající zkušenost. Procestoval jsem jižní část země a neměl jsem jedinou špatnou zkušenost. Každý ke mně byl tak přátelský a pohostinný, že jsem se cítil skvěle po celou dobu své návštěvy,“ vzpomíná.
Při návštěvě Iráku musíte mít podle Christiana oficiálního průvodce. Ve městech se sice můžete pohybovat svobodně, ale když přejíždíte z místa na místo, musíte mít navíc i řidiče. Potřebujete také speciální povolení na každé místo, které chcete v Iráku navštívit. Trvá měsíce, než ho získáte.
„Jsou tam tisíce vojenských kontrol a bez povolenek a průvodce je nemožné projet. Cestování Irákem je sice byrokratická noční můra, ale stálo to za to. Největší dojem na mě udělali místní, kteří jsou i po šestnáctiletém válečném konfliktu nesmírně přátelští a otevření,“ popisuje Christian.
Momentky z návštěvy Iráku
Při svých cestách jezdí vlaky, na kole, leze po horách, nebo se potápí. „Jednou jsem se potřeboval dostat přes pohraniční kontrolu v Burkina Faso. Turisté měli zakázáno překročit hranice pěšky a jeden ze strážců po mně chtěl extrémně vysoký poplatek za taxíka, který mě převeze přes hranice,“ vzpomíná Christian.
Během okamžiku se dohodl s mužem sedícím u silnice, že od něj koupí osla, na kterém pak hranice přejel. „Jednak byl osel levnější než taxík a jednak jsem chtěl zkorumpovaným strážcům ukázat, že si nemohou dovolit všechno a ne všichni turisté podlehnou.“
Jak si vydělat na cesty?
Christian nyní pracuje pro německou lékařskou společnost, ale živil se už i učením, prací na farmě, v hostelu nebo potápěčském centru. „Všechny peníze na cestování jsem si vydělal sám. Spousta lidí na celém světě vás nechá přespat u sebe na pohovce nebo na zemi. Spím v hostelech, hotelech, a pokud mám kde postavit stan, vyspím se v něm,“ tvrdí.
Svatý Tomáš a Princův ostrov v západní Africe
Lake Attabad je nejkrásnější jezero Pákistánu.
Kde se mu líbilo nejvíc? Takových míst je víc. „Mám opravdu rád Pákistán a Bhútán a Asii. Malý ostrov Fakarava ve Francouzské Polynésii má ty nejlepší pláže a potápění na světě. Ale také mám moc rád malou, neznámou zemičku Svatý Tomáš a Princův ostrov v západní Africe, kam jezdí jen velmi málo lidí. A v Iráku zase bydlí ti nejpřátelštější lidé na světě,“ říká Christian.
Zatím navštívil 106 zemí a jeho cestovní itinerář je plný na rok dopředu. Nejbližší cesta, která ho čeká, povede na Západní Papuu, kam se jede potápět a chodit po horách. Plánuje také druhou návštěvu Kuby, v září potom pojede na Kamčatku. V říjnu ho čeká cesta do Jemenu a doufá, že v listopadu se dostanu do Somálska.
„Chtěl bych procestovat celý svět, ale nespěchám. Raději se vrátím znovu do země, která mě zaujala, a prozkoumám ji víc, než abych se hnal rychle někam, kde jsem ještě nebyl.“ Ostatně také proto už například Čínu navštívil jednadvacetkrát, Indii sedmkrát a sedmkrát byl i v Nepálu.
