Jednoho srpnového dopoledne se tedy čtyři Američané setkali s Françoise, dvaašedesátiletou důchodkyní. Na programu měli dvě a půl hodiny trvající procházku po čtvrti Saint-Germain-des-Prés, kde tato Pařížanka žije už 40 let.
Nezastavovali se příliš u klasických turistických lákadel, jako je kostel svatého Sulpicia či slavné Café de Flore, kde si desítky let dávala dostaveníčko celá literární Paříž. Françoise je zavedla do méně frekventovaných uliček, kde jim ukázala neznámé poklady čtvrti, jako je budova, kde žili Baudelaire a Picasso.
Mezi vyprávěním o pamětihodnostech čtvrti odpovídá na otázky čtyř turistů, velmi zvědavých na životní styl Francouzů: zdravotní pojištění, daně, politika.
V Café de Flore si desítky let dávala dostaveníčko celá literární Paříž. Podobná místa ale moderní turisty pomalu přestávají bavit.
„S Françoise jsme se toho dozvěděli mnohem víc než při běžné turistické prohlídce,“ řekl agentuře AFP potěšený Derek. Stejně jako on chce stále více návštěvníků, znechucených masovou turistikou a neosobními výpravami ve skupinách, objevovat zemi z jiné stránky, přes kontakt s jejími obyvateli.
„Dnes turisté nechtějí cestovat jako jejich rodiče, v organizovaných skupinách, kdy se všichni dívají na totéž. Když přijedou do Paříže, nechtějí navštívit jen Montmartre nebo Notre-Dame, ale také se setkat s jejími obyvateli a poznávat jejich všední život,“ vysvětluje předseda Federace France Greeters Christian Ragil.
Koncepce greeterů se zrodila v roce 1992 v New Yorku. Tento nový způsob turistiky se šířil nejprve šeptandou, nejdříve ve Spojených státech a pak v ostatním světě.
Ve Francii se první greeterové objevili v roce 2006, a to v Paříži a v Nantes. Dnes je v zemi na 1 500 greeterů ve více než 85 městech. Tato průvodcovská služba je zdarma, je omezena na šest osob a dělají ji dobrovolníci, především důchodci.
V Paříži tento projekt láká stále více: loni tu bylo uskutečněno šest tisíc prohlídek s greetery. „Tato služba roste ročně o deset až 15 procent,“ uvádí předseda sdružení pařížských greeterů Jean-Claude Simhon. Ve svém volném čase tento bankovní úředník pracuje jako greeter a provádí turisty po 18. obvodu.
„Na rozdíl od profesionálního průvodce tady nejsem proto, abych je vodil k Sacré-Coeur nebo jim dával školení v architektuře, ale umožňuji jim, aby objevovali mou čtvrť a nezvyklé věci,“ vysvětluje. „To je také nejvíce zajímá. Dávají mi více otázek týkajících se mého každodenního života než historie,“ zdůrazňuje.
Mezi nejčastější otázky patří: „Jak jíte žabí stehýnka?“ „Je u vás pobyt v nemocnici opravdu zadarmo?“ „Jak si vybíráte svého pekaře?“ nebo „Kde se dá ochutnat dobrý sýr?“ „Jednou mě německý turista, který už byl v Paříži několikrát, požádal, abych ho něčím překvapil. Šli jsme tedy do Aubervilliers a já mu ukázal staré sklárny, kde byli kdysi ubytovaní pruští imigranti. Velmi ho to uspokojilo,“ říká Simhon.
Françoise jednou, když začalo pršet, zavedla své turisty na radnici 6. obvodu. Tam jim ukázala svatební síň a vysvětlila, jak ve Francii vypadají svatby.
„Stalo se mi, že jsem se s některými turisty i spřátelil. Navštívil jsem tak už několikrát Spojené státy a Austrálii,“ říká Simhon.
